Při posuzování účasti na nemocenském pojištění u dohod o provedení práce se řídíme novým § 7a zákona o nemocenském pojištění. Jestliže je dohodář účasten nemocenského pojištění, má nárok na náhradu odměny i nemocenské dávky od ČSSZ. Stanovení rozhodného období pro výpočet nemocenského však není vůbec jednoduché. Je dokonce komplikovanější než u „klasického“ pracovního poměru. Čtěte také: Zákon o specifických zdravotních službách. Nové povinnosti pro zaměstnavatele
Účast na nemocenském pojištění
Zaměstnanec vykonávající činnost na základě dohody o provedení práce je účasten pojištění, jen v těch měsících, kdy mu byl zúčtován příjem v částce vyšší než 10 000 korun. Pokud vykonává v kalendářním měsíci u stejného zaměstnavatele více dohod, úhrn příjmů se pro účely nemocenského pojištění sčítá. Zaměstnanec je účasten pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Z dohody o provedení práce samozřejmě neplyne žádná ochranná lhůta.
Z hlediska náhrady mzdy i následného nemocenského od ČSSZ je přitom důležité, ve kterém měsíci zaměstnanec onemocní. Tedy zda byl nebo nebyl překročen limit odměny 10 000 korun. Čtěte také: Dohoda o provedení práce 2012
Příklad:
Dohoda o provedení práce byla uzavřena v měsících leden až červen 2012. Zaměstnavatel vyplatil v měsících lednu až květnu odměnu 15 000 korun. V polovině měsíce června zaměstnanec onemocněl a jeho zúčtovaná odměna za dobu, kdy pracoval, činila 8000 korun.
V měsíci červnu není s ohledem na výši zúčtované odměny zaměstnanec účasten nemocenského pojištění. Nemá nárok na náhradu odměny ani na nemocenské dávky, bez ohledu na skutečnost, že v předchozích pěti měsících byl nemocenského pojištění účasten.
Náhrada odměny a dohoda o provedení práce
Zaměstnanci, který je v daném měsíci účasten nemocenského pojištění a byl uznán dočasně práce neschopným, náleží v době prvních 21 dnů nemoci v souladu s § 192 zákoníku práce náhrada odměny od zaměstnavatele. Připomínáme, že v souvislosti s dohodami o provedení práce a dohodami o pracovní činnosti se používá pojem náhrada odměny, ne náhrada mzdy. Náhrada přísluší za dny, které jsou dle rozpisu práce pro zaměstnance určeny jako dny pracovní. V případě dohody o provedení práce se jedná o dny, kdy měl podle harmonogramu pracovat, případně, které byly stanoveny dle fiktivního harmonogramu sjednaného pro případ náhrady odměny. Fiktivní harmonogram směn může být součástí sjednané dohody (formuláře). Čtěte více: Jak na náhradu mzdy u dohod o provedení práce v roce 2012?
Rozhodný příjem pro nemocenské
Stanovení rozhodného období a vyměřovacího základu pro výpočet nemocenského není stejné jako u „klasického“ pracovního poměru. Postupuje se obdobně jako u zaměstnání malého rozsahu. Je důležité, kdy zaměstnanec onemocní, tedy zda byl, nebo nebyl v měsíci počátku pracovní neschopnosti účasten nemocenského pojištění. Do rozhodného období se naopak započítávají všechny měsíce, bez ohledu na skutečnost, zda byl, nebo nebyl nemocensky pojištěn a veškeré příjmy bez ohledu na povinnosti odvodu nemocenského pojištění. Čtěte také: Pracujte z domova? Zjistili jsme, zda i vás může inspekce kontrolovat
Příklad:
Dohoda byla uzavřena od 1. ledna do 31. května 2012. V lednu byla zúčtována odměna 12 000 korun, v únoru 10 000 korun, v březnu a dubnu 13 000 korun. V měsíci květnu, kdy zaměstnanec onemocněl, byla zúčtována odměna 11 000 korun.
V měsíci vzniku pracovní neschopnosti, tj. v měsíci květnu byl zaměstnanec účasten nemocenského pojištění (odměna 11 000 korun). Rozhodným obdobím 1. leden až 30. duben. Vyměřovacími základy jsou příjmy v uvedených měsících, tj. celkem 48 000 korun.
Vyloučené dny pro předchozí nemoc
Komplikovanější situace nastává v případě opakované nemoci. Zde je nutné z rozhodného období vyloučit příslušný počet dnů.
Příklad:
Uzavřena dohoda od 1. února do 31. července 2012. Zaměstnanec byl v pracovní neschopnosti od 15. března do 3. dubna 2012 a od 20. června do 5. července 2012. V měsících únor až březen mu zaměstnavatel zúčtoval odměnu 12 000 korun, v měsíci dubnu 5000 korun a v květnu až červenci 11 000 korun.
- 1. pracovní neschopnost – podmínka vzniku nemoci v měsíci nemocenského pojištění splněna (březen – odměna 12 000 korun), rozhodné období 1. února až 29. února, vyměřovací základ 12 000 korun, vyloučené dny žádné, od 15. března do 3. dubna 2012 a od 20. června do 5. července 2012. V měsících únor až březen byla zúčtována odměna 12 000 korun, v měsíci dubnu 5000 korun a v květnu až červenci 11 000 korun.
- 2. pracovní neschopnost – podmínka vzniku nemoci v měsíci nemocenského pojištění splněna (červen – odměna 11 000 korun), rozhodné období 1. února až 31. května, vyměřovací vyměřovací základ 40 000 korun, vyloučené dny březen 17, duben 3.
Pravděpodobný příjem platí i pro dohody
V některých případech pracovní neschopnosti bude nutné pracovat s pravděpodobným příjmem. Například pokud zaměstnanec onemocní v měsíci, kdy je účasten nemocenského pojištění, ale v rozhodném období není zúčtován žádný příjem. Čtěte také: Chaos v dohodách o provedení práce. Víme, jak z toho ven
Příklad:
Od 1. dubna do 30. června 2012 je sjednána dohoda o provedení práce. Dle dohody je odměna vyplacena nadvakrát, a to v měsíci květnu 20 000 korun a v měsíci červnu 20 000 korun. Na příkladu si ukážeme rozdíl při počátku nemoci v květnu a v červnu. Přestože je odměna v obou měsících stejná, bude rozdílný vypočtený vyměřovací základ.
- Varianta 1 (nemoc v průběhu května) – podmínka příjmu splněna (odměna 20 000 korun). Protože není v rozhodném období (duben) zúčtován žádný příjem, použije se příjem pravděpodobný, tj. příjem z měsíce, kdy vznikla pracovní neschopnost. Vyměřovací základ: 20 000/30 = 666,67 Kč. Od 1. dubna do 30. června 2012 je sjednána dohoda o provedení práce. Dle dohody je odměna vyplacena nadvakrát, a to v měsíci květnu 20 000 korun a v měsíci červnu 20 000 korun. Na příkladu si ukážeme rozdíl při počátku nemoci v květnu a v červnu. Přestože je odměna v obou měsících stejná, bude rozdílný vypočtený vyměřovací základ.
- Varianta 2 (nemoc v průběhu června) – podmínka příjmu splněna (odměna 20 000 korun). Rozhodné období duben až květen, vyměřovací základ 20 000 Kč z odměny za měsíc květen. Výpočet: 20 000/61 = 327,87 Kč.
U druhé varianty je vlivem vyššího počtu dní v rozhodném období nižší vypočtený vyměřovací základ. Očividně je první varianta, která počítá s pravděpodobným příjmem pro zaměstnance, výhodnější.
Pravděpodobný příjem je nutné stanovit zejména v situaci, kdy v rozhodném období není odpracováno alespoň 7 dnů. Postup: Stanovíme odměnu, které by zaměstnanec v měsíci počátku pracovní neschopnosti dosáhl. Rozhodující je, zda je vyšší než 10 000 Kč. V případě, že ano, použije se pro výpočet vyměřovacího základu pravděpodobný příjem dělený 30 dny. Jestliže nelze měsíční odměnu stanovit (např. zaměstnanec pracuje nepravidelně dle potřeby), je pravděpodobným příjmem skutečně dosažený příjem v daném měsíci. Tato varianta by teoreticky nastat neměla. Pravděpodobnou odměnu je totiž možné stanovit na základě fiktivního harmonogramu směn. Čtěte také: Pracujete venku nebo na stavbě? Musíte mít v montérkách smlouvu
ČLÁNKY DO MAILU