Česká správa sociálního zabezpečení rozesílá během ledna osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) dopis, v němž je mimo jiné informuje o změnách v nemocenském pojištění od 1. ledna 2009. OSVČ, která je přihlášená k nemocenskému pojištění, musí od začátku roku 2009 platit pojistné na jiný účet a pod jiným variabilním symbolem, kterým je rodné číslo. Až dosud OSVČ posílaly zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti i nemocenské pojištění na jediný účet a pod jediným variabilním symbolem. Změnou tedy OSVČ přibývá administrativa. Navíc si musí OSVČ sama číslo účtu na své místně příslušné správě sociálního zabezpečení zjistit. Čtěte více: Zaměstnanci v roce 2009: Shrnutí legislativncích změn
Česká správa sociálního zabezpečení také nově vyplácí v případě nemoci nemocenské dávky až od 15. dne nemoci. Zaměstnancům je do té doby poskytuje zaměstnavatel. Tato možnost ovšem u OSVČ odpadá a do 15. dne nemoci zůstává bez prostředků. Čtěte více: Leden zamíchá s nemocenskou, prohne se hlavně zaměstnavatel
Zároveň je však placení nemocenského pojištění pro OSVČ stále dobrovolné a řada OSVČ si nemocenské pojištění neplatí – myslí si to i Bedřich Danda, předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR. Mnoho živnostníků si neplatí nemocenské, neboť se to nevyplatí. Musí hospodařit tak, aby nemoc přežili,
tvrdí Danda s tím, že se jedná o (statistikou nebo průzkumem) nepodloženou informaci. Také nadpoloviční většina respondentů se k platbě nemocenského pojištění vyjádřila negativně v anketě business serveru Podnikatel.cz. Čtvrtina respondentů však zároveň deklaruje, že si nemocenské pojištění platí. OSVČ bez nemocenského pojištění riskuje celkovou ztrátu nároku na nemocenské dávky a peněžitou pomoc v mateřství. Čtěte více: OSVČ a pojistné na sociální zabezpečení 2009
Podnikáte a dobrovolně platíte nemocenské pojištění?
Co vyřeší komerční pojištění?
Kromě státního nemocenského pojištění může OSVČ využít také nabídku komerčních pojišťoven. Ani komerční pojištění pro případ nemoci však v současné době nenabízí pro osobu samostatně výdělečně činnou žádné řešení. I v rámci komerčního pojištění totiž dostane denní dávku nejdříve od patnáctého dne nemoci.
Příklady pojistných produktů pro OSVČ
Česká pojišťovna ZDRAVÍ
Česká pojišťovna ZDRAVÍ sice nabízí pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti, počátek plnění má však nastavený až od 15., 22., 29. nebo 36. dne pracovní neschopnosti. Na infolince sice nový produkt zaměřený na pojištění prvních 14 dnů pracovní neschopnosti OSVČ do budoucna nevylučují, nicméně nic konkrétního nejsou aktuálně schopní nabídnout.
Uniqa pojišťovna
Uniqa pojišťovna sice také nabízí pojištění denních dávek při pracovní neschopnosti, u OSVČ je však doba plnění až od 15. dne nemoci. Pokud se však pojistí zaměstnanec, může dostávat denní dávky už od 7. dne nemoci. Podle informací z pobočky pojišťovny pojištění na prvních čtrnáct dní nemoci pro OSVČ neposkytuje žádná pojišťovna na českém trhu a ani Uniqa aktuálně nic podobného nechystá.
Generali Pojišťovna
Obdobně Generali Pojišťovna nabízí pojištění s výplatou denních dávek nejdříve od 15. dne nemoci. Podle informací poskytnutých na veřejně přístupné infolince však lze sjednat pojištění i na prvních čtrnáct dnů nemoci, ovšem pouze pro taxativně vyjmenovaná onemocnění. Jedná se například o infarkt nebo mrtvici, ale ne o běžná onemocnění typu chřipka. Zároveň je v Generali Pojišťovně pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti omezené věkem 55 let. Sjednání pojištění se starší osobou je věcí individuální domluvy a podmínek.
OSVČ, spoléhej na sebe, nikdo ti nepomůže
Na osoby samostatně výdělečně činné tedy dopadají změny ve vyplácení nemocenských dávek velmi výrazně. V prvních 14 dnech nemoci nemají možnost získat prakticky žádné dávky ani v případě, že zvolí komerční připojištění. Zatímco zaměstnanec dostane nemocenské dávky od svého zaměstnavatele, OSVČ se musí spoléhat jen sama na sebe a vlastní úspory.
Stát hází své závazky na podnikatele
S novým systémem vyplácení nemocenských dávek ale nejsou spokojení ani podnikatelé. Podnikatelé nesouhlasí s tím, že stát přesunuje část svých závazků a nákladů na někoho jiného, tj. zaměstnavatele. Většina z nich může postupovat tak, že opakovaně nemocného raději kvůli vysokým nákladům propustí,
řekl k novince Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR. Podnikatelé zároveň nemají kapacitu na to, aby kontrolovali, zda zaměstnanci skutečně dodržují léčebný režim, jak by to správně měla dělat Česká správa sociálního zabezpečení, která má navíc v případě obdržení podnětu neuvěřitelných 14 dní na kontrolu. Provádění těchto kontrol podnikateli je pouze další nesmyslná administrativní zátěž a byrokracie pro firmy a může kandidovat na absurditu roku,
dodal Kužel. Čtěte více: HK: Nový systém nemocenské se vyplatí jen při 14 dnech nemoci