Nemocenské dávky 2011 a uplatnění jejich nároku

Ze systému nemocenského pojištění je placeno nemocenské, ošetřovné, peněžitá pomoc v těhotenství a mateřství (PPM) a vyrovnávací příspěvek. Nemocensky pojištěných osob samostatně výdělečně činných se týkají jen první dvě dávky, a to nemocenské a PPM.

Změny platné od roku 2011

Pojistné na nemocenské pojištění upravuje zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Od roku 2011 platí tyto změny:

• výše procentní sazby je jednotná, a to 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu po celou dobu trvání pracovní neschopnosti, 70 % u peněžité pomoci v mateřství a 60 % u ošetřovného
• nemocenské se poskytuje až od 22. kalendářního dne nemoci. Zaměstnancům náleží v období od 4. dne nemoci do 21. dne nemoci náhrada mzdy od zaměstnavatele. V případě nařízené karantény se náhrada mzdy poskytuje už od prvního dne
• výše dávek nemocenského pojištění se zvyšuje současně se zvýšením redukčních hranic – 1. redukční hranice je stanovena na 825 Kč, 2. redukční hranice 1237 Kč, 3. redukční hranice 2474 Kč Čtěte také: Změny v poskytování náhrady mzdy roku 2011
• u OSVČ a zahraničních zaměstnanců dochází ke zvýšení sazby pojistného na nemocenské pojištění ze 1,4 % na 2,3 %
• zaměstnavatelům se sazba pojistného nemění. Mohou si ovšem dobrovolně platit sazbu zvýšenou o jeden procentní bod, což umožní odpočet poloviny náhrady mzdy vyplacené zaměstnancům od pojistného. Čtěte také: Čas na dobrovolné placení sociálního pojistného

Účast na nemocenském

Zaměstnanci jsou nemocenského pojištění účastni povinně, OSVČ dobrovolně. U zaměstnanců vzniká povinná účast za splnění tří podmínek:

• výkon práce na území Česka v pracovněprávním vztahu, který účast na nemocenském pojištění může založit,
• rozsah zaměstnání – zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů
• výše sjednaného příjmu je stanovena alespoň na 2000 Kč. Čtěte více: Krátkodobé zaměstnání a zaměstnání malého rozsahu

OSVČ jsou účastni nemocenského pojištění podáním přihlášky. Jestliže je nemocenského pojištění účastna OSVČ vedlejší, stává se od 1. ledna automaticky OSVČ hlavní s povinností platit minimální zálohy na důchodové pojištění. Čtěte více: Nová nemocenská pro OSVČ. Jen zbytečná almužna?

Dávky nemocenského pojištění

Z nemocenského pojištění se poskytují 4 druhy peněžitých dávek, jsou to:

• nemocenské
• peněžitá pomoc v mateřství
• ošetřovné
• vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství

1. Nemocenské

Práce neschopný zaměstnanec nebo pojištěná OSVČ má nárok na nemocenské od 22. kalendářního dne trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti do jejího konce, maximálně však 380 kalendářních dnů, včetně zápočtů předchozí doby trvání pracovní neschopnosti.

Zaměstnaným starobním důchodcům nebo invalidním důchodcům 3. stupně se nemocenské vyplácí od 22. kalendářního dne maximálně 63 kalendářních dnů. Samozřejmě nejdéle do okamžiku, kdy končí sjednané zaměstnání. Čtěte více: OSVČ a změny v nemocenském pojištění 2011

Nemocenské se vyplácí ve stanovených případech i v ochranné lhůtě. Ta činí 7 kalendářních dní. Ochranná lhůta se uplatní v případě, kdy zaměstnanec onemocní dříve, než stačí nastoupit do nového zaměstnání. Jestliže ale původní zaměstnání trvalo měně než 7 dní, činí ochranná lhůta pouze tolik dní, kolik činilo toto zaměstnání. Náhrada mzdy od zaměstnavatele ale náleží jen za dobu trvání pracovního poměru, proto v období prvních 21 dnů vyplacena nebude a zaměstnanec obdrží až nemocenské od 22. dne nemoci.

2. Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)

Pro nárok na tuto dávku je třeba splnit základní podmínky, a to:

• účast na nemocenském pojištění aspoň 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na PPM
• osoba samostatně výdělečně činná navíc aspoň 180 kalendářních dnů nemocenského pojištění OSVČ v posledním roce před nástupem na PPM.

Na mateřskou se nastupuje dnem, který si pojištěnka sama určí v období od počátku 8. do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Podpůrčí doba činí 28 týdnů, v případě více narozených dětí 37 týdnů. Čtěte také: Mateřská v délce 20 týdnů. Ovšem s plným platem

Rodiče se mohou v péči o dítě na základě písemné dohody vystřídat. Střídání je možné od počátku 7. týdne ode dne porodu a jeho četnost omezena není. Jednoduše se zastaví výplata PPM matce a začne se vyplácet muži z jeho nemocenského pojištění a naopak.

Také v případě peněžité pomoci v mateřství existuje ochranná lhůta. Využije ji žena, které skončilo zaměstnání v době těhotenství. Lhůta činí tolik kalendářních dnů, kolik činilo poslední zaměstnání, maximálně však 180 kalendářních dnů. Čtěte také: Legislativní změny tvrdě dopadnou na matky podnikatelky

3. Ošetřovné

Na ošetřovné (dříve podporu při ošetřování člena rodiny neboli OČR) má nárok zaměstnanec, který nepracuje, protože:

• ošetřuje nemocného člena domácnosti
• pečuje o zdravé dítě mladší 10 let, z důvodu uzavření školy nebo školky pro havárii, epidemii, či jinou nepředvídanou událost, nebo byla dítěti nařízena karanténa, případně osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla.

Ošetřovné na jednoho člena náleží vždy jednomu z oprávněných nebo postupně, jestliže se v ošetřování vystřídají. Ochranná lhůta pro ošetřovné stanovena není. Čtěte také: Jak čerpat ošetřovné, když onemocní člen domácnosti?

Podpůrčí doba u ošetřovného činí maximálně 9 kalendářních dnů, u osamělého zaměstnance s dítětem do 16 let (neukončená školní docházka) nejdéle 16 kalendářních dnů. Za osamělého zaměstnance se považuje zaměstnanec ovdovělý, rozvedený, jestliže nežije s druhem nebo družkou nebo v registrovaném partnerství.

4. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vyplácí zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení převedena na jinou práci a dosahuje proto bez svého zavinění nižšího příjmu než před převedením.

Příspěvek se vyplácí rovněž těhotným zaměstnankyním za kalendářní dny, pro které byly převedeny na jinou práci nejdéle do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Čtěte také: Z diskuze: Mateřská dovolená a přerušení živnosti

Vypočítá se jako rozdíl mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení.

Uplatnění nároku na dávky

Zaměstnanec předkládá žádost o dávku vystavenou lékařem svému zaměstnavateli (v případě ochranné lhůty bývalému zaměstnavateli), který ji zašle příslušné OSSZ. K žádosti o dávky slouží speciální tiskopisy, na kterých vyplní potřebné údaje zaměstnanec i zaměstnavatel. Pojištěnec musí v žádosti o výplatu dávky uvést, jakým způsobem má být dávka vyplacena. Nejvýhodnější je výplata na bankovní svůj účet. Druhou variantou je výplata v hotovosti, ovšem příjemce si hradí náklady za doručení.

Sociálka vyplácí dávky ve lhůtě jednoho měsíce po doručení žádosti. Nemocenské a ošetřovné se dále vyplácí do jednoho měsíce ode dne, ve kterém bylo doručeno osvědčení o trvání nároku na jejich výplatu (potvrzení o pokračování nemoci neboli „lístek na peníze“). Peněžitá pomoc v mateřství se v dalších měsících vyplácí vždy za příslušný měsíc do konce následujícího kalendářního měsíce. Čtěte také: Zákoník práce 2011: opět těžší břemeno pro zaměstnavatele

O druhu vyplacené dávky, denní výši dávky, denního vyměřovacího základu a rovněž o době, za kterou byla dávka vyplacena, vydává OSSZ písemné oznámení. Jestliže pojištěnec s výší dávky nesouhlasí, může podat odvolání.