V případě hrubé mzdy za rok 2022, která činila 40 353 Kč měsíčně, přijde zaměstnanec měsíčně o 242 Kč. Lidé s minimální mzdou dostanou o 104 Kč méně. Vyplývá to z výpočtů serveru Podnikatel.cz.
Co se dozvíte v článku
- Pro zaměstnance se má znovuzavést nemocenské pojištění
- Nemocenské pojištění vzroste i OSVČ
- Na kolik vyjde nemocenské pojištění zaměstnance
- Na kolik vyjde případně zaměstnavatele
- Historie nemocenského pojištění
- Sníží se hranice pro progresi
- Skončí sleva na studenta a školkovné
- Sleva na manželku se omezí
Pro zaměstnance se má znovuzavést nemocenské pojištění
Jednu z navrhovaných změn v rámci konsolidačního balíčku tvoří i znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 %, které by státnímu rozpočtu mělo vynést v příštím roce 11,9 mld. Kč a v roce 2025 dalších 1,1 mld. Kč. Aktuálně platí, že nemocenské pojištění odvádí za zaměstnance zaměstnavatel ve výši 2,1 % z hrubé mzdy. Nově by se mělo nemocenské pojištění strhávat i ze zaměstnancovy části a snížit mu tak čistou mzdu.
Nemocenské pojištění vzroste i OSVČ
Nemocenské pojištění se má zvýšit také pro OSVČ, a to z 2,1 na 2,7 %. Vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši určuje sama OSVČ. Měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Minimální měsíční základ pro účast na nemocenském pojištění je nyní 8000 Kč a minimální záloha tak činí 168 Kč.
Po nárůstu sazby by tak měla stoupnout na 216 Kč. OSVČ, které se účastní nemocenského pojištění a hradí si minimum, si tak připlatí 48 Kč měsíčně. I nadále má ale platit, že pro OSVČ je nemocenské pojištění dobrovolné.
Na kolik vyjde nemocenské pojištění zaměstnance
U dopadů na zaměstnance pak závisí na výši hrubé mzdy. V případě hrubé mzdy za rok 2022, která činila 40 353 Kč měsíčně, přijde zaměstnanec měsíčně o 242 Kč (za předpokladu, že mu zaměstnavatel nezvýší mzdu). Jak vyplývá z výpočtů serveru Podnikatel.cz, u minimální mzdy 17 300 Kč obdrží zaměstnanec o 104 Kč méně, u mzdy 25 000 Kč o 150 Kč méně a u mzdy 50 000 Kč o 300 Kč míň.
| Hrubá mzda | Čistá mzda | Nemocenské pojištění nově (navíc) | Čistá mzda nově |
|---|---|---|---|
| 17 300 Kč | 15 371 Kč | 104 Kč | 15 267 Kč |
| 20 000 Kč | 17 370 Kč | 120 Kč | 17 250 Kč |
| 25 000 Kč | 21 070 Kč | 150 Kč | 20 920 Kč |
| 30 000 Kč | 24 770 Kč | 180 Kč | 24 590 Kč |
| 35 000 Kč | 28 470 Kč | 210 Kč | 28 260 Kč |
| 40 000 Kč | 31 170 Kč | 240 Kč | 31 930 Kč |
| 45 000 Kč | 35 870 Kč | 270 Kč | 35 600 Kč |
| 50 000 Kč | 39 570 Kč | 300 Kč | 39 270 Kč |
| 60 000 Kč | 46 970 Kč | 360 Kč | 46 610 Kč |
| 70 000 Kč | 54 370 Kč | 420 Kč | 53 950 Kč |
| 80 000 Kč | 61 770 Kč | 480 Kč | 61 290 Kč |
| 90 000 Kč | 69 170 Kč | 540 Kč | 68 630 Kč |
| 100 000 Kč | 76 570 Kč | 600 Kč | 75 970 Kč |
| 120 000 Kč | 91 370 Kč | 720 Kč | 90 650 Kč |
Na kolik vyjde případně zaměstnavatele
Pokud by chtěl zaměstnavatel zaměstnanci nárůst pojištění kompenzovat a zachovat mu stejnou výši čisté mzdy, musel by však připlatit více než činí rozdíl u samotného zvýšení nemocenského pojištění. Navýšení hrubé mzdy totiž zvýší i další sociální odvody a také zdravotní pojištění. Jak spočítal server Podnikatel.cz, aby zaměstnavatel zaměstnanci například zachoval minimální čistou mzdu 15 371 Kč, vzrostly by mu mzdové náklady o 189 Kč. V případě čisté mzdy 24 470 Kč by šlo o zvýšení mzdových nákladů o 333 Kč a u měsíční čisté mzdy ve výši 45 369 Kč o 459 Kč navíc.
| Čistá mzda | Mzdové náklady nyní | Mzdové náklady nově | Rozdíl |
|---|---|---|---|
| 15 371 Kč | 23 289 Kč | 23 478 Kč | 189 Kč |
| 17 370 Kč | 26 925 Kč | 27 146 Kč | 221 Kč |
| 21 070 Kč | 33 657 Kč | 33 935 Kč | 278 Kč |
| 24 770 Kč | 40 388 Kč | 40 721 Kč | 333 Kč |
| 28 470 Kč | 47 117 Kč | 47 502 Kč | 385 Kč |
| 32 170 Kč | 53 848 Kč | 54 288 Kč | 440 Kč |
| 35 870 Kč | 60 579 Kč | 61 074 Kč | 495 Kč |
| 39 570 Kč | 67 310 Kč | 67 859 Kč | 549 Kč |
| 46 970 Kč | 80 773 Kč | 81 434 Kč | 661 Kč |
| 54 370 Kč | 94 234 Kč | 95 003 Kč | 769 Kč |
| 61 770 Kč | 107 695 Kč | 108 572 Kč | 877 Kč |
| 69 170 Kč | 121 158 Kč | 122 147 Kč | 989 Kč |
| 76 570 Kč | 134 619 Kč | 135 716 Kč | 1097 Kč |
| 91 370 Kč | 161 542 Kč | 162 857 Kč | 1315 Kč |
Historie nemocenského pojištění
Až do roku 2008 činila sazba nemocenského pojištění 3,3 % pro zaměstnavatele a 1,1 % pro zaměstnance, přičemž nemocenské se vyplácelo od 1. dne nemoci orgány sociálního zabezpečení. V rámci zavedení superhrubé mzdy a dalších změn, včetně rozhodnutí Ústavního soudu, začal prvních 14 dnů nemoci platit zaměstnavatel, kterému ale klesla sazba na nemocenské pojištění na 2,3 %, a zároveň se na straně zaměstnanců nemocenské pojištění zcela zrušilo. V roce 2019 se pak sazba placená zaměstnavateli snížila na 2,1 % jako kompenzace za zrušení karenční doby.
V roce 2018 se navíc zvýšilo nemocenské od 31. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti z 60 % na 66 % denního vyměřovacího základu a od 61. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti z 60 % na 72 % denního vyměřovacího základu. Zároveň se zavedly nové dávky nemocenského pojištění – dávky otcovské poporodní péče s účinností od 1. 2. 2018 a dlouhodobého ošetřovného s účinností od 1. 6. 2018.
Všechny tyto změny postupně vedly k tomu, že se bilance nemocenského pojištění propadla do záporných čísel. Celkově v roce 2019 dosáhl deficit bilance nemocenského pojištění 3 mld. Kč. V loňském roce pak dosáhl deficit finanční bilance nemocenského pojištění zhruba 8 mld. Kč.
A právě propadem do ztráty vláda argumentuje, proč se má nemocenské pojištění zvýšit.
Sníží se hranice pro progresi
Zavedení nemocenského pojištění zaměstnanců však není jedinou změnou, kterou vláda v oblasti daně a odvodů ze mzdy plánuje. V současnosti jsou u sazby daně z příjmů dvě sazby, a to 15 a 23 %, přičemž vyšší sazba se uplatňuje na část mzdy, která za rok převyšuje 48násobek průměrné mzdy. Progresivní sazba se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zaměstnání, tak na ty, které jsou získány z podnikání či z nájmu nebo které jsou jinými příjmy.
Hranice, od které se platí vyšší sazba daně, by se dle představ vlády měla snížit ze 48násobku průměrné mzdy na 36násobek průměrné mzdy. Tím dojde k rozšíření množiny vysokopříjmových poplatníků, vůči nimž se uplatňuje zvýšená sazba daně. Jde o solidární krok, aby se i tito poplatníci více podíleli na konsolidaci veřejných financí,
píše se v důvodové zprávě.
Skončí sleva na studenta a školkovné
Snížit čistou mzdu navíc mohou některým lidem i úpravy či zrušení určitých slev na dani. Konsolidační balíček mimo jiné počítá i se zrušením některých slev na dani. Zcela skončit by měla sleva na studenta, která nyní činí 4020 Kč a kterou může uplatnit poplatník, který se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let, případně do 28 let věku u prezenční formy doktorského studia na vysoké škole. Nárok na slevu má student za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku jeho studium trvalo.
Skončit by mělo i školkovné, které aktuálně odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v předškolním zařízení (maximálně ve výši minimální mzdy).
Sleva na manželku se omezí
Dále by se měla omezit sleva na manželku/manžela, která je 24 840 Kč a kterou lze uplatnit na manželku/manžela (případně na registrovaného partnera) žijící s poplatníkem ve společné domácnosti. K uplatnění slevy nesmí mít protějšek poplatníka příjmy vyšší než 68 000 korun za rok. Za příjem se například považují hrubá mzda (ne superhrubá), hrubé příjmy z podnikání (ne příjmy minus výdaje, ale pouze příjmy neboli tržby), příjmy z pronájmu, důchody ze sociálního zabezpečení (starobní, invalidní), nemocenské dávky, peněžitá podpora v mateřství a dávky v nezaměstnanosti.
Nově se má tato sleva omezit výhradně na manžela/manželku pečující o dítě pouze do 3 let věku.
ČLÁNKY DO MAILU