Další novelou, která se od příštího roku připravuje, je novela zákona o nemocenském pojištění. Změnou, jež se jistě dotkne nejednoho zaměstnance, je účast na nemocenském pojištění při uzavření dohody o provedení práce. A to s odměnou vyšší než 10 000 korun měsíčně. Novinky se ale týkají i podnikatelů. Přibudou noví účastníci nemocenského pojištění. Stanou se jimi společníci s.r.o., kompletáři komanditních společností a další. Současné omezení příjmovou hranicí 6200 korun končí.
Nejasnosti kolem zpojistnění dohod
V návrhu novely zákona o nemocenském pojištění, který od příštího roku rozšiřuje okruh nemocensky pojištěných osob, bylo původně i „zpojistnění“ dohod o provedení práce nad 5 tisíc korun. Dohodáři nakonec z této legislativní úpravy vypadli. Neradujte se. Dalším návrhem zákona, a to novelou zákoníku práce a souvisejících předpisů, se odvod pojistného opět zavádí. Čtěte také: Konec zmatkům s doplatky pojistného. Termíny konečně sjednoceny
V případě schválení tohoto předpisu bude od roku 2012 z dohod o provedení práce v měsících, ve kterých jejich odměna přesáhne 10 000 korun, odvedeno sociální a zdravotní pojistné. To současně znamená, že v těchto měsících budou dohodáři nemocensky pojištěni. Bude-li mít zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele sjednáno dohod více, jejich odměna se pro účely pojištění sečte.
Nemocenské z dohod o provedení práce
Pojištění vzniká dnem, ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti začal zaměstnanec vykonávat sjednanou práci a zaniká dnem uplynutí dohody. Pokud by nebyla předem známa částka, vznikne účast v průběhu zaměstnání, tj. dosažením odměny 10 000 korun v některém z měsíců. Prakticky se bude postupovat stejně jako u pojištění malého rozsahu. Zaměstnavatel přihlásí pracovníka do registru zaměstnavatelů nejpozději do 8 kalendářních dnů po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci pojištění vzniklo. Čtěte také: Nový zákoník práce přináší významné změny. Víme, které
Takové opatření samozřejmě přinese zvýšené finanční náklady v podobě odvodů pojistného a administrativu spojenou se zaměstnáváním. V případě nemoci pak budou pracovníci s vyšší než desetitisícovou odměnou zabezpečeni náhradou mzdy od zaměstnavatele a následně nemocenským od ČSSZ. Podle důvodové zprávy k novele zákona by měl být dopad na rozpočet z dlouhodobého hlediska neutrální. Píše se zde: V nemocenském pojištění převyšovaly příjmy z pojistného celkové výdaje na výplatu dávek nemocenského pojištění v roce 2010 o 1,3 mld. Kč. Při sazbě pojistného 2,3 % a při poskytování nemocenského až od čtvrtého týdne dočasné pracovní neschopnosti se předpokládá, že i v příštím období bude výběr pojistného na nemocenské pojištění mírně převyšovat výdaje na dávky nemocenského pojištění.
Legislativci tedy očekávají, že pojistné zaplacené za nové pojištěnce bude vyšší než výdaje na dávky vyplacené těmto pojištěncům.
Na ošetřovné z dohod zapomeňte
Dohodářům (účastníkům nemocenského pojištění) vznikne nárok nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství (PPM). Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlila Jana Buraňová, z oddělení komunikace ČSSZ: Podmínky pro vznik nároku na tyto dávky bude možné splnit jen v době trvání účasti na nemocenském pojištění.
Ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce totiž nebude plynout ochranná lhůta. Čtěte také: Zápočťák i u dohod. Nový zákoník práce přinese vrásky účetním
Pro nárok na PPM je nutná účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na mateřskou. V případě dohod o provedení práce se ale budou započítávat jen ty kalendářní dny, ve kterých se bude zaměstnanec s ohledem na zúčtovaný příjem nemocenského pojištění účastnit.
Z činnosti na dohody o provedení práce (bez ohledu na výši příjmu) nevznikne nárok na ošetřovné. Stejně jako u zaměstnanců pracujících na dohody o pracovní činnosti. Obdobně tomu bude u nároku zaměstnankyň činných na základě dohody o provedení práce na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,
dodává Jana Buraňová.
Účastníci nemocenského pojištění od roku 2012
Rozšiřuje se také okruh nemocensky pojištěných osob. Kromě již zmiňovaných zaměstnanců pracujících na dohodu o provedení práce převyšující deset tisíc korun, přibudou noví účastníci nemocenského pojištění. A to za podmínky, že mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost (družstvo) práci, za kterou jsou odměňováni alespoň 2000 Kč za měsíc. Částka 2000 korun měsíčně je hranice tzv. rozhodného příjmu. Není vyloučeno, že se od roku 2012 zvýší:
- společníci a jednatelé společností s ručením omezeným,
- komanditisté komanditních společností a
- členové družstev.
Účastníky nemocenského pojištění budou nově i následující pojištěnci, v případě, že jejich příjem přesáhne 2000 Kč za měsíc a je předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů:
- členové kolektivních orgánů právnických osob (např. členové představenstev a dozorčích rad akciových společností),
- likvidátoři a
- prokuristé.
Za výše uvedené osoby bude od roku 2012 odvedeno mimo zdravotní pojištění, také důchodové a nemocenské pojištění.
Změny v krátkodobém zaměstnávání
Zvažují se i změny v institutu krátkodobého zaměstnávání. Krátkodobé zaměstnávání je zaměstnání, které (bez ohledu na výši příjmů) nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů. Výjimkou bylo opakované krátkodobé zaměstnávání v době kratší 6 měsíců. Další uzavřené zaměstnávání založilo účast na nemocenském pojištění, pokud sjednaný či dosažený příjem z něho činil aspoň rozhodný příjem, tj. 2000 Kč. Čtěte také: Krátkodobé zaměstnání a zaměstnání malého rozsahu
Toho je v současné době možné využít a uzavřít v jednom měsíci opakovaně například tři – čtyři pracovní poměry v délce do 15 dnů s příjmem vždy do 1999 korun. Z takových pracovních poměrů nemusí být odvedeno sociální pojistné. Nově se budou pracovní poměry uzavřené v jednom kalendářním měsíci sčítat. Pokud celkový příjem přesáhne 2000 korun, bude zaměstnanec nemocensky pojištěn a samozřejmě musí být odvedeno sociální pojistné.
Výčet dalších připravovaných změn
Novela zákona o nemocenském pojištění se dále zabývá změnami ve výpočtu dávek nemocenského. Vyloučenými dny by měly být rovněž dny neplaceného volna. V situacích, kdy sociálka nezíská od zaměstnavatele podklady k výpočtu nemocenského, bude vyměřovacím základem pro jeho výpočet minimální měsíční mzda. V návrhu je nově řešen i souběh nemocenských dávek. Je zde uvedeno, že při nemoci bude mít nemocenské vždy přednost před nárokem na ošetřovné. Čtěte také: Říkají jí Malá důchodová reforma. Ovšem s velkými změnami
Novinky se pravděpodobně dotknou i vycházek v době nemoci. Mají být maximálně šestihodinové v rozmezí mezi sedmou hodinou ranní a devatenáctou večerní. Přesnou hodinu vymezí lékař. Výjimkou budou odůvodněné případy, kdy pacient potřebuje delší vycházky v souvislosti s nemocí, například při rakovině nebo léčbě psychických potíží. Mění se i srážky z nemocenských dávek. V současné době je dle občanského soudního řádu možné srážet exekuční srážky mimo mzdu také ze všech nemocenských dávek. Od roku 2012 nebude možné exekučně srazit z ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v mateřství a těhotenství.
ČLÁNKY DO MAILU