Se změnami v poskytování nemocenských dávek v roce 2009, respektive se zavedením náhrady mzdy nebo platu v době prvních 14 dnů nemoci, se již zaměstnavatelé i zaměstnanci seznámili. Každá změna přináší zpočátku řadu praktických problémů. Business server Podnikatel.cz se inspiroval dotazy čtenářů a přináší další podrobnosti k této problematice.
Náhrada mzdy a skončení pracovního poměru se zaměstnancem ve zkušební době
Zaměstnanec i zaměstnavatel může ve zkušební době zrušit pracovní poměr z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu. Od 1. 1. 2009 to však neplatí v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti. V této době nemůže zaměstnavatel pracovní poměr se zaměstnancem rozvázat. Ustanovením § 66 pamatuje zákoník práce na zaměstnance ve zkušební době, kteří by v případě nemoci nebyli v tomto období finančně zabezpečeni. Nemocenské dávky od OSSZ totiž náleží až od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti (DPN). Zaměstnavatel je tedy povinen zaměstnancům vyplatit náhradu mzdy nebo platu.
Pracovní poměr lze rozvázat dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době. Končí také uplynutím doby, na kterou byl sjednán v pracovní smlouvě nebo zaniká úmrtím zaměstnavatele. Čtěte více: Pracovní poměr.
To ovšem neznamená, že by v době poskytování náhrady mzdy nemohlo být zaměstnanci doručeno oznámení o zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Takový pracovní poměr skončí po uplynutí čtrnáctidenního období. Od patnáctého dne bude propuštěný zaměstnanec zabezpečen nemocenským od OSSZ. Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru by mělo být zaměstnanci doručeno alespoň 3 dny přede dnem skončení pracovního poměru. Čtete více: Podmínky a prodlužování tzv. pracovního poměru na zkoušku.
Naopak pokud ve zkušební době podá výpověď sám zaměstnanec, náhradu mzdy v době nemoci od zaměstnavatele neobdrží. Stejná situace nastane při rozvázání „řádného“ pracovního poměru dohodou, okamžitým zrušením nebo uplynutím sjednané lhůty. Náhrada mzdy od zaměstnavatele totiž náleží jen za dobu trvání pracovního poměru, proto nemůže být v době prvních čtrnácti dnů nemoci v ochranné lhůtě poskytnuta.
- Zákony: Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců
- Smlouvy: Pracovní smlouva
- Formuláře: Sociální pojištění
Dočasná pracovní neschopnost v ochranné lhůtě a nemocenské dávky
Ochranná lhůta po ukončení zaměstnání činí 7 kalendářních dnů. Jestliže zaměstnanec v této lhůtě onemocní a nenastoupí bezprostředně k jinému zaměstnavateli, náleží mu od 15. dne nemoci nemocenské dávky od OSSZ. U zaměstnání, které trvalo méně než 7 kalendářních dnů, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů trvalo toto zaměstnání. Čtete více: Nemocenské dávky v roce 2009 a podmínky uplatnění nároku.
Zaměstnanci v dočasné pracovní neschopnosti předají svému zaměstnavateli žádost o nemocenskou dávku vystavenou lékařem. Stejně postupují i propuštění zaměstnanci, kteří onemocní v ochranné lhůtě. Zaměstnavatel vyplní přílohu k žádosti o dávku nemocenského pojištění, což je předepsaný tiskopis ČSSZ a spolu s žádostí o dávku odešle na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení.
Na tiskopis uvede zaměstnavatel započitatelné příjmy zaměstnance v rozhodném období a počet tzv. „nezapočitatelných dnů“ v tomto rozhodném období. Tiskopis slouží k výpočtu denní výše dávky, kterou bude OSSZ od 15. dne nemoci poskytovat.
Od ledna 2009 se dle nastavených pravidel nemocenské dávky vyplácí až od 15. dne nemoci. Do této doby poskytuje zaměstnavatel v souladu se zákoníkem práce náhradu mzdy. Čtěte více: Nemocenské pojištění.
Zaměstnavatel vyplňuje příslušný tiskopis přílohy k žádosti o nemocenské dávky také v případě žádostí o:
- ošetřovné (dříve ošetřování člena rodiny) – tiskopis
- peněžitou pomoc v mateřství – tiskopis
- vyrovnávací příspěvek v těhotenství – tiskopis
Náhrada mzdy a mateřská dovolená
Náhrada mzdy v době prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti nepřísluší osobě pobírající dávky peněžité pomoci v mateřství (PPM). V případě, že by této osobě bylo pro nemoc dlouhodobě znemožněno se o dítě starat a to bylo svěřeno do péče jiné osoby, nenáleží jí po tuto dobu dávky PPM. Zaměstnavatel zabezpečí v době prvních čtrnácti dnů nemoci tuto osobu náhradou mzdy nebo platu.
Co si myslíte o legislativních změnách platných od 1.1.2009?
Za dlouhodobé onemocnění se považuje onemocnění, které má podle ošetřujícího lékaře trvat déle než jeden měsíc. Taková situace může nastat např. při dlouhodobé hospitalizaci matky na mateřské dovolené. Samozřejmě se může jednat i o otce dítěte, jelikož je od ledna 2009 umožněno se v péči o dítě střídat. Od 7 týdne ode dne porodu se mohou rodiče podle potřeby vystřídat, a to dokonce i několikrát. Dávka PPM se tak poskytuje za splnění podmínek pro její výplatu oběma rodičům postupně. Čtete více: Od ledna pro otce dítěte mateřská, připravuje se i otcovská.
Problém může nastat s rozvržením pracovních směn této osoby pro účely náhrady mzdy. Ta totiž náleží za pracovní dny, které byly pracovníkovi stanoveny na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn. Nejedná se o dny od pondělí do pátku, ale kterýkoli den, kdy měl zaměstnanec podle plánu pracovat. Proto bude nutné tohoto dočasně práce neschopného zaměstnance na mateřské dovolené zařadit do obvyklého rozvrhu pracovních směn. Čtete více: Počítáme náhradu mzdy při pracovní neschopnosti krok za krokem.
ČLÁNKY DO MAILU