Jsem ráda, že se tato problematika nezamete pod stůl a lidi poraďte si. Ale co by mě ještě navíc zajímalo je to, že všude uvádí už průměrný hodinový výdělek, někde jsem narazila na jednoduché vysvětlení jak k tomu dojít. Pak jsem pochopila, že se započítává i svátek i dovolená, ale co jsem nepochopila a nikde psané nebylo (co jsem samozřejmě dostala k dispozici) něco o neplaceném volnu. Příjem v tomto dni (dnů) nemá, ale započítávají se hodiny a nebo ne???
Tuto problematiku popisuje § 206 odst. 3 zákoníku práce:
Náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci nepřísluší, jestliže neomluveně zameškal převážnou část směny v kalendářním měsíci, kdy mu bylo poskytnuto pracovní volno, nebo jestliže se po skončení pracovního volna bez vážného důvodu včas nevrátí do práce. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se sčítají.
Ovšem jako obvykle, je i tato problematika poněkud složitější. Je ale třeba rozlišit neplacené volno např. na stěhování a neomluvenou absenci v práci.
Děkuji za námět na článek. Určitě se tomuto tématu budu ještě podrobněji věnovat.
To je přesně tak, otázky dělají další otázky :-/
U mě je to zaměstnanec, který si nepováženě bere dovolenou a zaměstnavatelé mu to trpí. To znamená, že minulý měsíc neměl nárok na dovolenou a proto se mu psalo 5 neplacených voln, přechozí dva měsíce jsou bez problémů.
Co teď?
mezitím jsem si našla další podklady. Přestože se v uvedeném § 206 ZP hovoří o náhradě mzdy, nepoužije se v případě náhrady mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti ( § 192 ZP ). Blíže vysvětlím v připravovaném článku.
Váš zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy i v kalendářním měsíci, ve kterém čerpá neplacené volno, bez ohledu na to, zda se jedná o volno poskytnuté nebo neomluvenou absenci.
Ted te odpovědi na moji situaci asi špatně chápu. Já měla na myslí, že za předchozí čtvrtletí, kdy se počítá z toho hodinový průměrný výdělek se vyskytuje 5 dní neplaceného volna - peníze za ty dny nemá a teď je otázkou zda musím započíst hodiny? Když to udělám, tím pádem se mu krátí hod. prům. výdělek a když to neudělám, tak na tom bude lépe... o něco.. :-(
Snad jsme se pochopili dobře a nebo já asi potřebuji nakopnout :-D
Možná jsem Váš dotaz nepochopila já. Pokud jsme stále ještě u náhrady mzdy, tak tam se redukuje průměrný hodinový výdělek způsobem vycházejícím z úpravy denního vyměřovacího základu pro výpočet pro nemocenského pojištění. Tedy ne z průměrného výdělku pro pracovněprávní účely.
Dávky nemocenského pojištění se počítají z denního vyměřovacího základu. Ten se stanoví tak, že příjem za 12 kalendářních měsíců předcházejících vzniku sociální události se vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Počet kalendářních dnů se snižuje o dny z rozhodného období vyloučené (např. omluvená nepřítomnost v práci bez náhrady příjmu, dny dočasné pracovní neschopnosti). Nově není vylučována ze dnů připadajících na rozhodné období doba neplaceného volna (tedy zřejmě Váš případ).
Dobrý ráno,
takže pokud to dobře chápu, jedná se mi o náhradu mzdy a tak použiji průměrný hodinový výdělek pro pracovneprávní účely a při takovém zjišťování je pro mě rozhodující, že nově se vyskytla taková právní úprava, že nelze vyloučit neplacené volno. Rozumím dobře?
Neplacené volno nově nevylučujete, ovšem musíte použít k redukci průměrného hodinového výdělku upravený denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského pojištění. Průměr pro pracovně právní účely se v případě náhrady mzdy nepoužije.
Dobrý den,
promiň te, že se ve vaší odpovědi šťourám, ale snažila jsem se to najít všude možně v zákonech a nemám štěstí. V zákoníku práce se píše, že se použije předchozí kalendářní čtvrtletí a 12 měsíců jen u konta pracovní doby???? Kde najdu ustanovení, že pokud zaměstnanec má neplacené volno, tak to řeším jako nemocenskou, tj. 12 měsíců před pojistnou události?!
Díky za odpověď.
Lenka
Dobrý den,
obávám se, že Vám nerozumím. Článek se vztahuje k náhradě mzdy nebo platu po dobu prvních 14. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. V zákoníku práce § 192 je uvedeno:
(2) Náhrada mzdy nebo platu podle odstavce 1 přísluší ve výši 25 % průměrného výdělku za první 3 dny karantény a ve výši 60 % průměrného výdělku od 4. dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Pro účely stanovení náhrady mzdy nebo platu se zjištěný průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění64), s tím, že pro účely této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění64a) vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.
Z čeho vypočítáme náhradu mzdy stanovil zákon, bez ohledu na to, zda měl nebo neměl zaměstnanec neplacené volno. Dál tedy musíte postupovat podle zákona o nemocenském pojištění a stanovit denní vyměřovací základ pro další výpočet redukovaného průměrného hodinového výdělku. Počet kalendářních dnů potřebných pro výpočet denního vyměřovacího základu se snižuje o dny z rozhodného období vyloučené, nově se naopak nevylučuje neplacené volno.
Tak a teď jsem se do toho řádně zamotala :-)
A proč je tedy v zákoníku práce toto???
Hlava XVIII: Průměrný výdělek
Díl 2
Rozhodné období
§ 354
(1) Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.
(2) Průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.
(3) Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí.
(4) Při uplatnění konta pracovní doby (§ 86 a 87) je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období (§ 86 odst. 3).