Období letních prázdninových brigád pomalu končí. Studenti a jiní krátkodobí brigádníci by neměli zapomenout na vyúčtování daní. Ve většině případů se brigádnická činnost provozuje na základě dohod o provedení práce a ty mají od roku 2014 nová pravidla. Ne všichni jsou si vědomi, že jednou sraženou daň lze získat zpět prostřednictvím ročního zúčtování či podáním daňového přiznání. Někdy se dokonce daňové přiznání podávat musí.
Srážková daň
Vyžádejte si srážkovou daň zpět.
Dříve se tato daň v podstatě považovala za daň konečnou. Pokud byla zaměstnavatelem finančnímu úřadu odvedena, nebylo možné ji získat zpět. Použila se v případech, kdy úhrn měsíčních příjmů zaměstnance bez podpisu „Prohlášení k dani“ (takzvaný růžový tiskopis) nepřekročil částku 5000 korun. Od roku 2014 je stanoven limit pouze pro odměny z dohody o provedení práce, a to v úhrnu (platí pro všechny odměny z dohody o provedení práce v jednom měsíci vyplacené jednomu zaměstnanci týmž zaměstnavatelem) na 10 000 korun. Do limitu se započítají jen odměny z dohody o provedení práce a nezáleží na tom, zda má zaměstnanec u stejného zaměstnavatele i jiné zdanitelné příjmy.
Zdanění i následný postup zaměstnance brigádníka se odvíjí od skutečnosti, zda podepsal „Prohlášení k dani“ a o jak vysokou odměnu se jednalo.
1. Podepsané prohlášení k dani
Jestliže brigádník podepsal u zaměstnavatele „Prohlášení k dani“, jsou všechny jeho příjmy (včetně odměn z dohod o provedení práce) zdaněny zálohovou daní s možností uplatnění slev na dani. Prohlášení může mít za stejné období (kalendářní měsíc) podepsáno pouze pro jednoho zaměstnavatele. Tento postup je velmi výhodný, jelikož uplatněním daňových slev lze v řadě případů daň zcela eliminovat. Jestliže brigádník neměl příjmy souběžně i od jiného zaměstnavatele, jsou tím jeho povinnosti vůči finančnímu úřadu splněny a nemá povinnost žádat o roční zúčtování či podávat daňové přiznání.
Vyúčtování daní se rozhodně vyplatí v těch případech, kdy byla nějaká daň při výplatě sražena a odvedena zaměstnavatelem finančnímu úřadu. Zaměstnanec má dvě možnosti. Zaprvé může požádat svého posledního zaměstnavatele (bez ohledu na fakt, že zde pracoval kupříkladu jen v měsíci červenci) o roční zúčtování daní (podepíše do 15. února následujícího roku příslušnou kolonku v tiskopise „Prohlášení k dani“). Zadruhé si od zaměstnavatele (zaměstnavatelů) vyžádá „Potvrzení o zdanitelných příjmech“ a podá daňové přiznání. Využitím slev za celý kalendářní rok bude s největší pravděpodobností výsledkem přeplatek na dani ve výši sražené daně.
Ovšem pokud měl brigádník za stejné období více souběžných (ne postupných) příjmů od různých zaměstnavatelů, má v některých případech povinnost podat daňové přiznání. Záleží, zda byly tyto příjmy zdaněny zálohovou nebo srážkovou daní. Pokud se sejdou minimálně dva souběžné příjmy zdaněné zálohovou daní, podání daňového přiznání se nevyhne. V opačném případě hrozí sankce od finančního úřadu.
2. Nepodepsané prohlášení k dani
Jiná situace nastává, pokud zaměstnanec nepodepíše u zaměstnavatele „Prohlášení k dani“. Potom jsou (konečnou) srážkovou daní zdaněny pouze odměny z dohod o provedení práce, které měsíčně u jednoho zaměstnavatele v úhrnu nepřekročí částku 10 000 korun. Od částky 10 001 korun budou odměny z dohod zdaněny zálohovou daní (základem daně bude samozřejmě superhrubá mzda), ale bez možnosti uplatnění slev.
- Příjmy zdaněné srážkovou daní – jedná se o příjmy v úhrnné měsíční odměně maximálně 10 000 korun u jednoho zaměstnavatele, kdy zaměstnanec nechtěl nebo nemohl (měl podepsáno za stejné období u jiného zaměstnavatele) podepsat „Prohlášení k dani“. Bylo by škoda si daň zpět nevyžádat. Možnosti jsou dvě. Zaprvé dodatečně do 15. února následujícího roku podepsat u posledního zaměstnavatele „Prohlášení k dani“. Zadruhé podat daňové přiznání a tyto příjmy zde zahrnout. K tomu je potřeba si vyžádat „Potvrzení o sražené dani z dohod o provedení práce“. Pokud se zaměstnanec rozhodne pro daňové přiznání, musí zde od roku 2015 zahrnout všechny své příjmy zdaněné srážkovou daní, respektive buďto je zde zahrne všechny nebo žádné.
- Příjmy zdaněné zálohovou daní – jedná se o situaci, kdy zaměstnanec nechtěl nebo nemohl podepsat Prohlášení k dani a jeho měsíční příjmy u jednoho zaměstnavatele přesáhly částku 10 000 korun. Jestliže neměl ve stejném období jiné souběžné příjmy zdaněné zálohovou daní, povinnost podání daňového přiznání nemá. Ovšem měl by využít příležitosti v podobě pravděpodobného přeplatku na dani. Opět může požádat o roční zúčtování svého posledního zaměstnavatele, pokud nemá povinnost podat daňové přiznání (např. měl příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele nebo postupně od více zaměstnavatelů postupně). Další možností je podání daňového přiznání, kde si uplatní daňové slevy za celý kalendářní rok, tedy i v měsících, kdy brigádně nepracoval a tudíž je využít nemohl. Nezbytné bude doložení příjmů zdaněných zálohovou daní od všech případných zaměstnavatelů „Potvrzením o zdanitelných příjmech“.
Příklad:
Student vysoké školy pracoval o prázdninách u dvou různých zaměstnavatelů. V červenci a srpnu na základě dohody o provedení práce v místním rekreačním zařízení. Podepsal „Prohlášení k dani“ a jeho brigádnická odměna činila 20 000 korun. Vlivem uplatnění slevy na poplatníka a slevy na studium byla zaměstnavatelem vypočtená daň zcela eliminována. Současně v měsíci srpnu na dohodu o provedení práce graficky upravoval texty pro jiného zaměstnavatele. Podruhé za stejné období nemohl podepsat „Prohlášení k dani“ a jeho měsíční odměna 8000 korun byla zdaněna 15% srážkovou daní.
Uvedený brigádník nemusí podat daňové přiznání. Pracoval ve stejném období u dvou zaměstnavatelů, avšak nejednalo se o souběžné příjmy zdaněné zálohovou daní. Jeho povinnosti jsou tímto splněny. Ovšem, pokud by si vyžádal potvrzení od obou zaměstnavatelů a podal daňové přiznání, bude mu vrácen daňový přeplatek ve výši 1200 korun (srážková 15% daň z druhé dohody o provedení práce).
ČLÁNKY DO MAILU