Některým studentům končí jejich poslední prázdniny a chystají se hledat si první zaměstnání. Čekají je první pohovory se zaměstnavateli nebo jejich personalisty a často netuší, co od takové situace očekávat. Je proto pochopitelné, že mají obavy a už dopředu je svazuje tréma. Byla by ovšem škoda, kdyby se jí nechali příliš svazovat. I ne příliš jistá prezentace totiž může člověka takzvaně vyšachovat ze hry o pracovní místo. Jak zvládnout trému, jak na pohovoru vystupovat a jak se na něj připravit, to na severu Podnikatel.cz radí nejen mladým absolventům škol, ale i všem dalším, které čeká pracovní pohovor, zkušení lektoři komunikace.
Tréma se obvykle začíná projevovat v situacích, které jsou člověkem považovány za důležité. Bohužel jsou to zároveň situace, kdy je to nejméně vhodné. A zbavit se jí nemusí být vždy zcela jednoduché. Tréma je psychický stav emočního napětí a je zcela přirozené, že se velice často objevuje právě u pracovních pohovorů. U pracovního pohovoru tréma vzniká tím, že jsme vystaveni hodnocení ze strany potenciálního zaměstnavatele. O něco nám jde, chceme uspět a udělat dojem. Stres může vyvolat i tlak, že ze situace nemůžeme uniknout,
vysvětluje Petra Slancová, lektorka ze společnosti Professional Consulting. Projevy trémy jsou velmi individuální. Nejčastěji se projevuje změnou práce dechu, s čímž je úzce propojena koordinace hlasu. Trémou trpící lidé pociťují sucho v ústech, stažení krku, více se potí, třesou se jim ruce i kolena. Kromě bušení srdce, červenání nebo potížemi s příjmy jídla se může projevit i potížemi s pamětí a soustředěním se. Fyziologický stres nám samozřejmě začne brát značnou část naší pozornosti a my můžeme začít zmatkovat i v tom, co vlastně chceme sdělit,
potvrzuje lektor komunikace Robert Sättler.
Zatímco v některých profesích je trému možné zcela přehlédnout, u jiných to až tak jednoduché nebude. Plašší povahy může být například skladník, ale uchazeči o vyšší pozice by přeci jen měli být jistější. Lidé se při pracovním pohovoru snaží co nejlépe prezentovat sami sebe a určitá nejistota kladných bodů určitě moc nepřidá. Suverénní by neměl být jen obchodní zástupce, ale i manažer nebo kdokoli, kdo bude společnost zastupovat na veřejnosti,
říká Zdeněk Večerka, obchodní ředitel personální agentury KM konsult.
Dobří personalisté si všímají vnějších projevů chování kandidátů. Určitě jde nejen o to, co kandidát říká, ale také jak se přitom chová. Tréma chování v náročných situacích vždy trochu mění a někdy také dost komplikuje. Projevy trémy mají velmi různou podobu. Ne vždy je proto snadné chování uchazečů zařadit do kategorie „tréma“. Některé projevy vypadají jako naprostá neschopnost jiné zase jako přehnané sebevědomí až arogance. Záleží tedy na personalistovi, jak způsob chování interpretuje, jak v něm vidí trvalejší model chování, případně model reagování ve vypjatých situacích a zda se toto chování a reagování slučuje s pozicí, kterou je třeba obsadit,
říká Daniela Čajánková z personální agentury Stimul. Za trémou lze také vidět motivaci a zájem, uchazeč chce nabízenou práci skutečně získat, jde mu o ní.
Nenechte se zaskočit, s trémou se dá pracovat
Existuje řada způsobů a technik, jak s projevy trémy pracovat. Jedním z osvědčených způsobů je sebepřesvědčení, že situace nemá tak zásadní význam, jaký jí člověk přisuzuje. A je úplně jedno, že se jedná o pracovní pohovor. Nervózní člověk se pak začne cítit mnohem jistější a vyniknou jeho přednosti. Jde o sebeuvědomění, jaká jsem osobnost, jak vystupuji, jak působím, jaké jsou mé silné stránky, co umím, jaké jsou mé talenty a dovednosti. Práce na sebeuvědomování nás vždy vede k sebevědomějšímu projevu a jistému vystupování,
uvádí Robert Sättler, ale zároveň nedoporučuje, aby se s trémou vedl boj. Tím se naopak jen zbytečně zvyšuje vnitřní napětí.
Nečekejte, až vás tréma sváže při vystoupení. Snažte se na situaci připravit dopředu.
Nic se ale nesmí přehánět. U některých jedinců se tréma projevuje tím, že opouštějí svou přirozenost a začnou hrát sebevědomého. Projev se následně stává velmi nepřesvědčivým. Uchazeč o práci má být hlavně sám sebou, dobrý personalista vycítí přetvářku a při rozhodování o výběru konkrétního pracovníka upřednostní jiného kandidáta,
varuje Zdeněk Večerka. Není vhodné při pracovním pohovoru cokoli skrývat nebo předstírat, protože by se to v budoucnosti nemuselo vyplatit a člověk by zbytečně ztratil na důvěryhodnosti. Vždy se cení uvolněnost, přirozenost, nenucenost, vstřícnost a v neposlední řadě odbornost. Vždy je silnější v působení na druhé, když člověk dokáže být sám za sebe a je z jeho projevu znát jasný postoj, zdravé sebevědomí a určitá emoční vyzrálost,
doplňuje lektor komunikace Robert Sättler.
Sebedůvěra ovšem hraje velkou roli. Pokud se někomu honí v hlavě myšlenky na to, že není dost dobrý, že jiní mají například lepší vzdělání nebo bohatší zkušenosti, tím jen zvyšuje své obavy a nervozita roste. Proto je dobré odvrátit pozornost od námi vnímaných nedostatků a soustředit se na kvality. Lepší psychika se automaticky odrazí na řeči těla i celkovém dojmu z prezentace. Komunikujeme vždy kvůli informacím a je důležité si uvědomit, že ty informace nese právě náš projev. Můžeme být velkými odborníky, mít skvěle připravenou prezentaci, ale pokud nás nepodpoří náš dech, hlas a tělo, je výpovědní hodnota velmi slabá,
dodává Robert Sättler.
Trénink je tím nejlepším řešením
Pokud člověk trpí trémou, ale je nucen vystupovat na veřejnosti nebo prezentovat sám sebe, pak právě vystavení těmto situacím je tou nejlepší cestou k odbourání stresu. Pokud možnost pravidelných vystoupení chybí, dají se modelové situace jednoduše simulovat. Je vhodné si prezentaci vyzkoušet v domácím prostředí, kde se člověk cítí bezpečně. Jak už zaznělo, tréma je jen emočního napětí a s emocemi se dá pracovat. Stačí například, když si před pracovním pohovorem nebo jinou důležitou schůzkou, vybavíte celou událost v podobě, v jaké byste ji chtěli zažít. Se všemi pocity. Prožijte to, jaké byste to chtěli zažít. Tím, že danou situaci prožíváte pozitivně uvnitř své hlavy, skutečný pohovor pro vás bude snadnější,
radí Petra Slancová. V tréninku je vždy zaručená pomoc.
Ztrémovaní lidé potvrzují, že jim před důležitým okamžikem pomáhá doušek nealkoholického nápoje. Vždy jsou velkým pomocníkem také dechové techniky nebo cvičení na uvolňování stresu. Zcela postačí procházka na čerstvém vzduchu. Naopak posilňování sebevědomí alkoholem nebo uklidňování se medikamenty příliš doporučováno není. Stresové záležitosti pomáhají zvládat odborní lektoři a v nejtěžších případech pak psychologové. Existuje řada způsobů, jak s trémou bojovat. Každý člověk si musí nalézt sám vlastní způsob, který mu nejvíce vyhovuje. Pokud jde o nervozitu z pracovního pohovoru, tu řeší i včasná a pečlivá příprava všech potřebných dokumentů, vhodného oblečení, spočítání si časové potřeby na cestu. V neposlední řadě je to i ucelený souhrn informací o dané pracovní pozici i případném zaměstnavateli.
Je důležité si uvědomit, že podstatná část trémy není vidět a že se jedná jen o subjektivní pocit. Pokud mu ale budeme dávat zásadní pozornost, mohou být projevy do neverbální komunikace velmi viditelné. V případě, že nás tréma příliš nesvazuje, může být dokonce i motivující. Nutí nás zaměřit pozornost a energii a díky tomu ze sebe vydat maximum,
uzavírá lektorka Petra Slancová.
ČLÁNKY DO MAILU