Nenechte si pomluvami zničit podnikání, zákon bude na vaší straně

Pomluvy mohou zničit podnikání dříve než třeba špatná kvalita nabízeného zboží a služeb. V dnešní době internetu a sociálních sítí se doba šíření pomluv zkrátila na naprosté minimum, a proto je potřeba si svou pověst hlídat. Více si o tom přečtěte v článku Už dvě negativní recenze odvádí zákazníky. Jednejte proto okamžitě. Žijeme v demokratické zemi a lidé rádi využívají možnosti svobodného projevu. O to více v případě, kdy jim v těsné blízkosti roste konkurence. Na internetu narazíte na celou řadu článků a diskusí, ve kterých lidé pláčou nad tím, že jim pomluvy zničily podnikání. Například podnikatel v turistickém ruchu Václav Fischer se nedávno nechal slyšet, že do České republiky už se se svou firmou nevrátí. Na německém trhu podle něj sice panuje ostřejší konkurence, ale je slušná a korektní. Má jistotu, že mu tam podnikání nikdo nezkazí pomluvami, nátlakem nebo podvodem. A v uších každého podnikatele by měla rezonovat i myšlenka, kterou pronesl známý americký podnikatel Jack Welch: „Každý, kdo odešel z vaší firmy, ji nadále reprezentuje. Může ji pomlouvat nebo chválit.“

Proti pomluvám a jiným lživým informacím je možné se bránit soudní cestou. Je doporučováno začít s tím v samém začátku, kdy jde ještě věci napravit. A jak na to?

Pomluva není to samé co nepravdivá informace

Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Bijte se za pověst svou i své firmy. Máte-li důkazy o nepravdivých pomluvách, zákon se za vás postaví.  

V trestním zákoníku je zakotven trestný čin pomluvy v § 184. Trestného činu se dopustí ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu. Je ale třeba podotknout, že předmětem útoku zde může být pouze jednotlivec, tedy fyzická osoba. Tímto ustanovením nejsou chráněny právnické osoby, tedy ani obchodní společnosti. Stejně tak platí, že pachatelem tohoto trestného činu může být jen fyzická osoba, nikoli právnická osoba.

Aby byl tento trestný čin spáchán, musí pachatel vědět, že je sdělovaný údaj nepravdivý a musí buď chtít (přímý úmysl), aby sdělovaný údaj značnou měrou ohrozil vážnost dotyčné osoby u spoluobčanů nebo s tím musí být, pro případ, že se tak stane, alespoň srozuměn (ví, že k takovému ohrožení může dojít, a je mu to lhostejné – nepřímý úmysl). Trestný čin pomluvy lze tedy spáchat pouze úmyslně, nikoli z nedbalosti.

Je třeba upozornit i na rozdíl mezi pomluvou a urážkou, která je „pouhým“ přestupkem proti občanskému soužití. Pomluva spočívá v tom, že jde o nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit vážnost pomlouvaného u spoluobčanů, k ohrožení vážnosti u spoluobčanů však nemusí dojít. Stačí, že takový údaj je způsobilý takové ohrožení vyvolat, říká Petr Dobeš, advokát a partner TaylorWessing e|n|w|c advokáti a dodává: O přestupek se bude nejčastěji jednat tehdy, když někdo někoho urazí nebo zesměšní hanlivým slovem, ohrožení vážnosti dotyčného u spoluobčanů zde nedosahuje takové intenzity. Z povahy věci vyplývá, že i v případě přestupku je předmětem útoku pouze fyzická osoba. Na rozdíl od trestného činu pomluvy se přestupek proti občanskému soužití projednává jen na návrh postiženého.

Dále čtěte: 5 věcí, které zaručeně pošramotí pověst vašeho podnikání

Pokud má být pomluva jiného podnikatele trestným činem, musí také naplňovat všechny znaky tohoto trestného činu, zejména tedy, že sdělený údaj o jiném podnikateli je nepravdivý. Nepravdivost údaje nemůže být pouze tvrzena, ale musí být ověřitelná. Bez splnění těchto uvedených znaků se o trestný čin pomluvy nejedná a pouhé uvádění nepřesných informací se trestně postihuje. Podle povahy tvrzené pomluvy, která nebude naplňovat znaky trestného činu pomluvy, je následně vhodné zvážit, zda se nemůže jednat o některé z nekalosoutěžních jednání podle § 2976 občanského zákoníku. Zlehčováním je jednání, jímž soutěžitel uvede nebo rozšiřuje o poměrech, výkonech nebo výrobku jiného soutěžitele nepravdivý údaj způsobilý tomuto soutěžiteli přivodit újmu. Typicky půjde o případy, kdy jeden soutěžitel pomlouvá a očerňuje jiného soutěžitele šířením nepravdivých nebo i pravdivých údajů s cílem přivodit mu újmu. K újmě soutěžitele způsobené zlehčováním však nemusí dojít, stačí, že takové jednání může soutěžiteli přivodit újmu.

Bude-li šířením nepravdivých informací dotčena důstojnost, vážnost či pověst fyzické nebo právnické osoby jinou fyzickou nebo právnickou osobou, lze se domáhat ochrany osobnostních práv, kterou zakotvuje občanský zákoník.

Připomeňte si: Může se firma bránit proti pomluvám na internetu? a Jak důležité je pro podnikatele být na Yelpu a TripAdvisoru?

Důkazem už může být i nahrávka

Základním předpokladem úspěchu v případě soudní pře je to, abyste pečlivě zadokumentovali kdy, kde a především kým byly nepravdivé informace rozšiřovány. Také bude potřeba prokázat, že tyto informace jsou skutečně nepravdivé. Jak v případě ochrany osobnosti, tak i v případě nekalé soutěže nese důkazní břemeno žalobce. Šíření nepravdivých či zkreslených údajů o jiném se může dít nejrůznějšími způsoby – ústně, tiskem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí a tak dále. Dokazování pomluvy bude záviset zejména na způsobu, jakým k pomluvě došlo. Pochopitelně bude jednodušší získat důkaz o pomluvě z veřejných sdělovacích prostředků, než o pomluvě, která byla učiněna ústně, ať už na místě veřejném či v soukromí. Bez ohledu na situaci, při které k tvrzené pomluvě došlo, bude třeba prokázat samotné sdělení údaje, dále to, že tento údaj je nepravdivý a současně způsobilý značnou měrou ohrozit vážnost podnikatele u spoluobčanů. Důkazní prostředky, které by si měl pomluvený podnikatel obstarat, tak budou záležet na konkrétní situaci, za které byla tvrzená pomluva učiněna, uvádí Iva Pikalová, advokátní koncipientka v Ambruz & Dark Deloitte Legal.

Jak pro trestní řízení, tak i pro civilní řízení platí, že za důkaz mohou být použity všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci. Jako důkaz tak mohou posloužit listiny, například novinové články, ale i svědecké výpovědi, audio či video nahrávky. S užitím posledně uvedených býval před přijetím nového občanského zákoníku problém, protože docházelo ke kolizi s právem na ochranu osobních projevů nahrávaných, tedy rušitelů, a práv poškozených. Nový občanský zákoník však výslovně uvádí, že svolení k použití zvukových či obrazových záznamů není třeba, pokud jsou pořízeny nebo použity k ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob, upozorňuje na novinku Barbora Malimánková, koncipientka TaylorWessing e|n|w|c advokáti.

Psali jsme: Na zveřejnění fotky zloděje musíte mít jeho souhlas

Trestem mohou být i dva roky vězení

V případě pomluvy může podnikatel (fyzická osoba) podat trestní oznámení, přičemž pachateli hrozí trest odnětí svobody až na jeden rok. Dva roky odnětí svobody nebo zákaz činnosti může činit trest v případě, že byl trestný čin pomluvy spáchán tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, vysvětluje Iva Pikalová.

Aby pomluva mohla být považována za trestný čin, musí jít o šíření nepravdivých údajů, které mohou ohrozit pověst pomlouvaného ve značné míře, a zároveň je třeba přihlédnout k okolnostem, za jakých k takovému jednání došlo. Pouhé pronesení nepravdivého údaje o někom nemusí automaticky znamenat spáchání trestného činu pomluvy. Vzhledem k zásadě subsidiarity trestní represe, podle které lze trestní odpovědnost pachatele uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiných právních předpisů, říká advokát Petr Dobeš.

Podle Ústavního soudu je trestní právo právem, jehož prostředky mají a musejí být užívány tehdy a jen tehdy, pokud užití jiných prostředků právního řádu nepřichází v úvahu, neboť již byly vyčerpány nebo jsou zjevně neúčinné či nevhodné. Užití trestněprávního postupu, aniž by prostředky jiných právních odvětví, totiž zejména prostředky soukromoprávní, a při jejich nedostatečnosti sankce správní, byly – pokud jsou dostupné – použity, by byl v rozporu se zásadou subsidiarity trestní represe, která vyžaduje, aby stát uplatňoval prostředky trestního práva zdrženlivě, totiž jen v případech, kde jiné právní prostředky selhávají nebo nejsou efektivní. Ochrana osobní cti a dobré pověsti má tedy být v první řadě uplatňována prostředky občanského práva, a teprve tam, kde je taková ochrana neúčinná a kde porušení soukromoprávních vztahů svou intenzitou dosahuje zákonem předpokládaného stupně společenské nebezpečnosti, je namístě uvažovat o trestní odpovědnosti.

Nejjistější obranou podnikatelů je žaloba na ochranu osobnosti, kterou se u soudu můžou domáhat upuštění od neoprávněného zásahu a odstranění jeho následku a vydání bezdůvodného obohacení, pokud se pomlouvač na úkor poškozeného obohatil. Žalobce má právo na přiměřené zadostiučinění, přičemž v některých případech postačí omluva, jinde bude na místě i peněžitá náhrada vzniklé újmy, žalobce může žádat obojí. Pokud by šlo o nekalou soutěž, poškozený podnikatel může proti rušiteli požadovat, aby se nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav. Dále může požadovat přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení, dodává Barbora Malimánková.