Zákaz souvisí se zákonem o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí. Jak jsme psali, ten zakazuje uvádět na trh (a tedy i prodávat) vybrané jednorázové výrobky z plastu a kromě úplného zákazu obsahuje u dalších výrobků omezení jejich spotřeby, nové informační povinnosti a zavedení příspěvků některých výrobců na úklid obcí a měst.
Co se dozvíte v článku
Pivovary zákon zaznamenaly, ale není pro ně změnou
Námi oslovené pivovary uvedly, že zákon zaznamenaly a ví o něm. Kateřina Šimonová, zodpovědná za obchod, marketing a e-shop v CRAFT Pivovaru Nachmelená Opice, zmínila, že omezení zaznamenali hlavně díky festivalům, kterých se s jejich stánkem účastnili. Alena Krupičková za PIVO KVASAR řekla, že žádné změny kvůli zákonu nedělali, protože jsou pouze výroba a pivo na akcích nečepují. Také Michal Trnka, vedoucí expedice pivovaru Stern, potvrdil, že je zákon bezprostředně nijak neovlivnil, protože jako pivovar preferují pro své výrobky primárně skleněné lahve, které lze recyklovat a pro kvalitu piva jsou lepší. Část produkce mají stále v PET lahvích, které budou dle zákona muset obsahovat vyšší recyklovanou část, s čímž počítají. Je ale možné, že do doby účinnosti této části zákona PET lahve z nabídky úplně vyřadíme,
podotkl.
Podobně v Pivovaru Svijany řadu ze zákona vyplývajících povinností splňují již delší dobu. Michal Matys, marketing manager z Pivovaru Svijany, popsal, že se už mnoho let řídí zásadou, že by celá společnost – jak hospodářství, tak i spotřebitelé – měla nést odpovědnost za odpad, který v každodenním životě vytváří. Sami proto i z toho důvodu nikdy nestáčeli do PET lahví, které mimo jiné pro pivo nejsou důstojným obalem a nedokáží uchovávat jeho kvalitu. Na většině našich akcí také již sedm let místo jednorázových kelímků využíváme kvalitní zálohované kelímky, které za tu dobu přinesly úsporu přes 5 tun plastového odpadu. Postupně omezujeme rovněž využití plastů jako obalového materiálu,
dodal.
V Plzeňském Prazdroji na většinu akcí, kde jsou jejich produkty, dodávají po dohodě s organizátory vratné kelímky, na zbytek pak kelímky vyrobené ze 100% recyklátu, které jsou plně recyklovatelné. Tímto přístupem se snažíme minimalizovat dopad naší činnosti na životní prostředí, konkrétně tak ušetříme 73 tisíc kg CO2 ročně, což odpovídá cestě benzínového auta 7× kolem Země,
konkretizoval Zdeněk Kovář, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje.
Jaké povinnosti plynou ze zákona?
Jak serveru Podnikatel.cz vysvětlil Ondřej Charvát z Odboru komunikace Ministerstva životního prostředí ČR, zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků převádí do českého práva evropskou směrnici o jednorázových plastech (směrnice 2019/904 k omezení plastového odpadu v mořích a oceánech a podpoře cirkulární ekonomiky), která definuje okruh zakázaných výrobků (plastové vatové tyčinky, plastové příbory, talíře, brčka, míchátka, tyčky k balonkům, nádoby na potraviny z expandovaného polystyrénu, kelímky z expandovaného polystyrénu, nádoby na nápoje z expandovaného polystyrénu a u oxodegradovatelné plasty jako celek). Účelem zákona o jednorázových plastech stejně jako směrnice bylo zakázat ty výrobky, které způsobují největší problémy v životním prostředí.
Zákaz jednorázových plastů se tedy týká vybraných výrobků, v případě nápojů kelímků z expandovaného polystyrenu. Tím pádem pivní kelímky, pokud nejsou z expandovatelného polystyrenu, ale z jiného druhu plastu, lze používat dále. Nicméně vztahují se na ně jiné povinnosti ze zákona.
Zákon o jednorázových plastech u kategorie nápojových kelímků (pokud nejsou z expandovatelného polystyrenu) nepožaduje zákaz používání, ale ukládá jiné povinnosti – snižování spotřeby, povinné značení a povinnost osvěty. Snižování spotřeby řeší především zákon o obalech pomocí tzv. ekomodulace, tedy vyšších poplatků za uvádění na trh u výrobků, které jsou hůře recyklovatelné. To se týká jak kelímků na pivo, tak na další druhy nápojů včetně víček,
upřesňuje Ondřej Charvát s tím, že zároveň výrobci nápojových kelímků budou mít povinnost působit na změnu chování spotřebitele s cílem snížit spotřebu obalů. To se týká informování spotřebitele o správném zacházení s kelímky, ze kterých se stal odpad, a také povinnost osvěty. Zákazníci se prostřednictvím informačních kampaní dozví o dostupnosti alternativ, recyklaci výrobků a o tom, jak správně nakládat s odpady,
popisuje dále.
Antonín Doboš, provozní ředitel (COO) velkoobchodu obalových materiálů a hygieny ECOFOL uvedl, že tento zákon měl původně vstoupit v platnost již 1.7.2021 a jejich společnost se tak na tuto skutečnost připravovala již od konce roku 2020. Během této doby se dokázali plně adaptovat a zajistili u jejich dodavatelů vhodné alternativy k zakázaným jednorázovým plastovým výrobkům. Také aktivně na tyto změny upozorňovali zákazníky a pomáhali jim zodpovědět jejich dotazy. Dále říká, že se mezi veřejností setkali s mylným přesvědčením, že zákaz se týká všech plastových kelímků bez výjimky. Upřesňuje, že ostatní plastové kelímky musejí nově splňovat požadavek na osvětovou činnost s tím, že konkrétně se jedná o to, že kelímky musejí být označeny symbolem tzv. mrtvé želvy s doplňujícím textem, který informuje o tom, zda je kelímek vyroben z plastu, či plast v nějaké formě obsahuje (typicky papírové kelímky).
Některé pivovary podrobnosti neřešily
V Pivovaru Moravia a Lucky Bastard si mysleli, že se na ně zákaz vztahuje a jednorázové kelímky tím pádem nepoužívají, ani je neobjednávali na další období a loni spotřebovali staré zásoby. Martin Šibal, předseda představenstva Czech Crafts Beer, provozující tyto pivovary, uvedl, že kdyby mohli mít obyčejné kelímky, bylo by to pro ně určitě levnější, a nyní počkají, jak se to celé vyvine. Podobně Kateřina Šimonová upřímně přiznala, že to nemají takto detailně nastudováno, že je zákon zaměřen výhradně na polystyrénové kelímky. Plastové kelímky používáme pouze na akcích a v tomto ohledu se vždy řídíme pokyny a informacemi pořadatele,
doplnila.
Ve Sternu situaci zkoumali závěrem loňské festivalové sezóny – tedy, zda po nich zákon nepožaduje okamžitý přechod na ekologičtější kelímky. Michal Trnka popisuje, že řada festivalů a akcí v každém případě stále častěji přistupuje na systém zálohovaných kelímků nebo sklenic, některé případně vyžadují jednorázové nádobí ekologického typu. Těmto požadavkům se rádi přizpůsobíme. Náš pivovar má kladný přístup k ekologii a obecně se snažíme o minimalizaci dopadů naší výroby na životní prostředí,
dodal. Alena Krupičková zdůraznila, že ví, že se kelímky z pěnového polystyrenu na pivo nikdy nepoužívají, a podobně jsou na tom i v Pivovaru Svijany, kde vývoj právních předpisů pozorně sledují a je jim tedy známo, že zákon nezakazuje používání kelímků vyrobených z polypropylenu.
Mohou být jiné kelímky výhodou?
Podle Zdeňka Kováře přistoupili ke změnám v používání kelímků dobrovolně, protože mají jako stěžejní téma udržitelnost a ekologii a chtějí být také ostatním vzorem. Věří totiž tomu, že je udržitelnost skutečně klíčová pro dlouhodobý úspěch jejich firmy, ale i celé společnosti. Proto k ní přistupují aktivně a patří mezi jejich byznysové priority. Do strategie udržitelnosti zapojili i své dodavatele, partnery a jejich spotřebitele, u kterých roste toto téma na významu. Chceme docílit uhlíkové neutrality, cirkularity obalů, udržitelně pěstovaných surovin. Proto investujeme do takových řešení, která jsou a budou dlouhodobě šetrná k životnímu prostředí, a to je i příklad naší obalové strategie,
vysvětluje Zdeněk Kovář.
V Pivovaru Svijany už sedm let používají na většině akcí recyklovatelné plastové kelímky k opakovanému použití a jak zdůrazňuje Michal Matys, výhody přirozeně převažují. Použitím zálohovaných kelímků úspěšně omezujeme spotřebu plastů a zároveň na akcích minimalizujeme objem odpadu. Další výhodou je i to, že lze plochu vratného kelímku využívat k marketingovým účelům,
popisuje. Podle Kateřiny Šimonové by samozřejmě bylo dobré, kdyby se používaly více kelímky z alternativních biologicky rozložitelných materiál, a myslí si, že cenová dostupnost už není na takové hranici jako před pár lety. V jejich pivovaru se snaží být co nejvíc ekologičtí především ve výrobě. A to je základ. Zrušili také PET lahve. Jestli v tom pro nás vidíme nějakou konkurenční výhodu chovat se ekologičtěji? Je to spíš o našem vlastním dobrém pocitu, v pivovarnictví je konkurenční výhodou vařit dobré pivo,
zamýšlí se.
Michal Trnka si myslí, že používání alternativních produktů zatím obchodní výhoda není. V minulých letech se aktivně pokoušeli vybírat zpět použité lahve, aby nekončily v klasickém koši na skleněný odpad. Spoustě zákazníků to bylo sympatické, proto jim prázdné lahve aktivně nosili do pivovaru a odměnou jim byla sleva na nový nákup. Bohužel tuto aktivitu jsme museli po nějaké době zrušit, protože činnost ukončila firma, která pro nás lahve sanitovala a bez řádné sanitace pak není možné jejich nové použití. V tomto ale stále vidíme příležitost a díru na trhu. Jen na Moravě víme o celé řadě pivovarů nebo vinařů, kteří by profesionální mytí dříve použitých lahví ocenili,
prozrazuje.
Na festivalech jsou kelímky problém
Jak říká Alena Krupičková, na hromadných akcích, jako jsou například hudební a jiné festivaly, by bylo nejlepší používání vratných kelímků. V současné době není adekvátní alternativa těchto kelímků, které by se daly na akcích používat. Bohužel skleněné půllitry nejsou na těchto akcích příliš vhodné,
doplňuje. Kateřina Šimonová momentálně není schopná říct, jestli by zavedla úplný zákaz používání jednorázových plastových kelímků, protože i podle ní zatím není žádná náhrada se stejnými vlastnostmi, která by byla dotažena k dokonalosti, co se ekologie týká. Určitě by se dalo najít třeba lepší řešení likvidace nebo recyklace. My se snažíme využívat vratné kelímky, pokud to je možné a jsou na ně festivaly přizpůsobeny. Ty je však zase nutné vymývat určitým množstvím vody, za použití speciálních mycích prostředků. takže s tou ekologií člověk neustále tzv. „tančí na tenkém ledě“,
vysvětluje.
Michal Trnka si myslí, že čistě z ekologického pohledu by pivní kelímky měly být také součástí tohoto zákona. Podle něj pro pivovary není problém na alternativní kelímky (např. kompostovatelné) přejít, byť je asi každému jasné, že by se to drobnou měrou projevilo v ceně prodávaného piva, protože kompostovatelné kelímky jsou totiž zhruba dvakrát dražší. Na případnou úpravu zákona směřující k zákazu použití jednorázových kelímků jsme připraveni již nyní. Vytvořili jsme si dostatečnou zásobu vratných kelímků,
přidává Michal Matys.
ECOFOL pro pivovary a pořadatele festivalů, ale také například pro městské samosprávy mají v sortimentu rPET kelímky. Jde o recyklovaný a následně též recyklovatelný plast (původně PET), ze kterého je kelímek vyroben. Jedná se tak o dokonalé naplnění podstaty cirkulární ekonomiky. Jsme přesvědčeni o tom, že to je správná cesta a myslí si to i stále více našich zákazníků. Důkazem je i skutečnost, že na největším festivalu Colours Of Ostrava byly použity právě rPET kelímky a jejich následná recyklace byla zajištěna ve spolupráci s akreditovanou společností EKO KOM a jejich projektu Čistý festival,
popisuje Antonín Doboš.
Nechystá se tedy doplnění zákona?
Ondřej Charvát potvrdil, že se v dohledné době žádná změna zákona nechystá a v souvislosti s tímto zákonem doplnil, že z pohledu Ministerstva životního prostředí ČR je určitě správné, když se namísto jednorázových kelímků používají vratné nápojové obaly, což se také na řadě akcí dlouhodobě děje. Dále uvedl, že ministerstvo také z Operačního programu životního prostředí podporuje vybudování nebo rozšíření infrastruktury, která má za cíl předcházet vzniku odpadů z jednorázového nádobí. Aktuálně je otevřená 24. výzva – Prevence vzniku odpadů, z ní mohou obce nebo svazky obcí a jich příspěvkové organizace získat podporu na pořízení opakovaně použitelného nádobí a obalů, infrastruktury pro jejich uskladnění a mytí a dalších zařízení vedoucích ke snížení produkce jednorázových obalů a nádobí. Celkem je na všechna opatření ve 24. výzvě připraveno 500 milionů korun,
dodal závěrem.