Petr provozující internetový obchod s ovocnými a dalšími víny se ve skupině zaměřené na provozovatele e-shopů a výměnu zkušeností mezi nimi ptal, zda někdo neřešil podobný problém jako on. Jako hlavní odkaz na e-shopu mají v horním menu odkaz s názvem „Ovocná vína“ a dále podkategorie, kde jsou mimo ovocných vín i révová vína a nealko. Při kontrole s tím však měla problém potravinářská inspekce, které vadilo, že mají v hlavní kategorii ovocných vín i jiná vína než ovocná.
Co se dozvíte v článku
Sám ví, že i réva je ovoce, ale podle legislativy to tak není. Jsem celkem vytočený. Jdeme to teď přejmenovat na „Ovocná vína a další“, ale nelíbí se mi to. Alza má taky v kategorii mobilních telefonů i pevné linky. Řešil někdo podobný problém? Mám chuť inkasovat pokutu a jít k soudu,
píše dále. Kuba se ptá, jestli taková kontrola byla na udání, nebo z vlastní iniciativy potravinářské inspekce. Těžko říct. Vinaře u nás řeší inspektorát v Olomouci a ten dostal podnět z inspektorátu z Brna. Prý teď extrémně řeší e-shopy, protože během korony se s e-shopy s potravinami roztrhl pytel,
popisuje Petr.
Co radí ostatní?
Podle Lukáše by Státní zemědělská a potravinářská inspekce mohla sama navrhnout, jak dané kategorie přejmenovat. Na to Petr odpovídá, že jejich návrh zněl „Ovocná vína, révová vína, ostatní alkoholické nápoje a nealkoholická vína“. Takže prostě vína a tam podkategorie? Nebo alko i nealko vína? No, demence ze strany inspektorů,
shrnuje Lukáš. Míša navrhuje název Ovocná vína a vytvoření další kategorie Vína z vinné révy. Máme jen 2 druhy. To raději vyřadíme z prodeje,
odpovídá s úsměvem Petr. Ona reaguje tak, že by vytvořila kategorii Ostatní a dala tam to, co jednoduše nezařadí nebo zákazník v nadřazené kategorii nehledá. Ale to by chtělo pak zapojit třídění karet a otestovat,
doplňuje. Michala zajímá, jestli je legislativní rozdíl v názvosloví „Ovocná vína“ a „Vína z ovoce“, protože „šunkový chlebíček“ je problém, přestože je to vžitý název, neobsahuje víc než polovinu podílu šunky. Správně je „chlebíček se šunkou“, ale všichni si na obchodě objednávají „šunkový chlebíček“.
Miloš se pozastavuje nad tím, že jim může být jedno, jaké jsou na e-shopu kategorie. Kdybyste udělal kategorii mobilní telefony a prodával v ní vína, tak vám na to nemůžou dle mého říct ani půl slova. Důležité je mít správnou kartu produktu se správnými parametry,
popisuje a dodává: Kdybyste to přejmenoval na ovocná pitíčka, tak jim to taky bude vadit?
Aleš se přidává s tím, že mu to také přijde divné. Název kategorie „Všechno, po čem se motám“ by jim také vadil? Klidně bych to tak pojmenoval,
zamýšlí se. Další člen skupiny píše, že by se jim vysmál, dal by hlasování zákazníků, zda je vinná réva ovoce a klidně napsal, že to nyní řeší potravinářská inspekce. Antonín se ptá, zda nestačí napsat jen „vína“. A v této souvislosti Petr uvádí, že na jeho jiném e-shopu se sladkými ovocnými alkoholickými nápoji všude vynechali slovo víno a jsou z obliga.
Proč se jedná o problém?
Pavel Kopřiva, tiskový mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce vysvětluje, že na rozdíl od řady jiných komodit, při výrobě a prodeji potravin je potřeba dodržet řadu specifických předpisů, protože v sázce je zdraví a v některých případech i život spotřebitelů. Většina spotřebitelů rovněž není schopna u potravin rozeznat jejich skutečné složení a musejí se spolehnout na údaje uvedené provozovatelem – na etiketě, v letáku, v prodejně nebo v e-shopu. Respektive se musí spolehnout na dozorové orgány, že kontrolují a vymáhají pravdivost uvedených informací.
U prodeje ovocného vína a vína z révy vinné právní předpisy hovoří jednoznačně: jedná se o dvě odlišné kategorie zboží, které musejí být nabízeny odděleně, aby nemohly být (třeba nepozorným) spotřebitele zaměněny. Právě takové záměny jsou častým důvodem podnětů od spotřebitelů,
dodává.
V ustanovení § 27 odstavce 5 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství se uvádí: je zakázáno nabízet k prodeji vína určená pro spotřebitele společně s ovocnými víny, alkoholickými nápoji nebo jinými nápoji, které by mohly způsobit záměnu s vínem, pokud nejsou odděleně umístěny a zřetelně označeny.
V opačném případě by spotřebitelům mohly být podávány zavádějící informace ohledně nabízených produktů a spotřebitelé by tak mohli být uváděni v omyl. Opatření tedy slouží k ochraně oprávněných zájmů spotřebitelů, ale i k ochraně trhu s vinařskými produkty a obdobně např. alternativy mléčných výrobků nesmějí prodejci nabízet společně s mléčnými výrobky.
V případě e-shopů je právě kategorie (záložka), do níž je potravina zařazena, jedním z klíčových údajů, podle kterého se spotřebitelé při nákupu orientují. Umístění v neodpovídající kategorii e-shopu jsou proto inspektoři nuceni s provozovatelem řešit podobně, jako nedostatečně oddělenou nabídku v kamenné prodejně nebo zavádějící označení v letáku,
popisuje dále Pavel Kopřiva.
Jaké mají online prodejci potravin povinnosti?
Jak jsme již dříve psali, k hlavním povinnostem prodejců potravin na internetu patří:
- uvádět na trh bezpečné potraviny
- splnit informační povinnosti („registrovat se“)
- identifikovat se (zveřejnit údaje o sobě např. v obchodních podmínkách nebo v kontaktech)
- respektovat práva spotřebitele
- nepoužívat nekalé obchodní praktiky
- poskytnout informace o prodávané potravině
- dodržet zákonné požadavky na související reklamu
- zajistit sledovatelnost nabízených potravin
- dodržet hygienické požadavky při prodeji potravin
- zajistit okamžité stažení nebezpečné potraviny z trhu
Jen za první čtvrtletí tohoto roku provedla Česká obchodní inspekce celkem 890 kontrol a nedodržení zákona zjistila ve více než 50 % případů. Za zvýšenou kontrolní činností bylo to, že se objem internetového obchodování v období pandemie zvýšil. Jak jsme informovali, stále se také objevují i nekalé obchodní praktiky a často některé z nich poskytují lživé nebo neúplné údaje o vlastnostech výrobku.
Podívejte se na příspěvky na sociálních sítích:
Zkušenosti ostatních
Kuba nechápe, co má potravinářská inspekce společného s e-shopem a jeho rozložením, a myslí si, že tohle řeší spíše Česká obchodní inspekce. Simona mu vysvětluje, že její e-shop, který nenabízí víno, taky řešila SZPI a ne ČOI s tím, že tam měla drobnosti, po dohodě je opravila a pán už byl spokojený. Tomáš nechce hájit kontrolory, ale podle něj jsou zákony a unijní kydy tak mimo realitu, že za něj není lepší mít ovocná vína pořád (protože to „další“ bude vypadat blbě) a pohrát si s révovým vínem např. mimo. Nicméně, často toto řeším jak s vínem (certifikáty, původ atd.), tak s doplňky stravy (složení, popis atd.) a upřímně, s nimi se „hádat“ smysl nemá, protože mi přijde, že ta nařízení, směrnice a obecně legislativa je napsaná právě tak, aby bylo snadné „kasírovat“ za pokuty,
popisuje své zkušenosti.
Michal se v komentáři svěřil, že v jeho e-shopu po zásahu SZPI mají 70% propad prodejů s tím, že se jim paní věnovala týden a muselo dojít ke změně názvu produktů, obsahu nebo přejmenování kategorií. Gracián řeší podobnou věc, kdy u doplňků stravy v podstatě nemůžou nic napsat a detail produktů je pak bezcenný. A přitom konkurence obdobné informace běžně uvedené má. Čím to? Kde není žalobce, není soudce? Nebo se párkrát za rok má akceptovat pokuta?
ptá.
Pavel Kopřiva zdůrazňuje, že SZPI je bez pochyb kontrolní institucí s kompetencí ke kontrole výroby a prodeje vína v jakékoli formě, tedy i prodeje na dálku, zejména v e-shopech, včetně kontroly odpovídajícího značení i řazení v adekvátní kategorii. Podrobnosti je možné najít v zákoně č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích; zákoně č. 146/2002 Sb., o SZPI; zákoně č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) nebo zákoně č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství,
upřesňuje.