Nejasnosti v rámci elektronické evidence tržeb (EET) také panovaly ohledně různých voucherů, slevových poukazů nebo třeba elektronických peněženek. Metodika, kterou předevčírem zveřejnila finanční správa, tuto problematiku řeší.
Některé vouchery se budou muset evidovat dvakrát
Evidovanou tržbou je dle § 4 odst.2 zákona o evidenci tržeb také platba, která splňuje formální náležitosti pro evidovanou tržbu, a je
- určena k následnému čerpání nebo zúčtování, které zakládají rozhodný příjem, nebo
- následným čerpáním nebo zúčtováním platby, která zakládá rozhodný příjem.
EET se tak týká i různých typů elektronických peněženek, čipových karet, kupónů, voucherů a jiných obdobných instrumentů, v rámci kterých dochází nejdříve k jejich „nabití“ a následně k čerpání kreditu. Záměrem je, aby evidenci tržeb podléhaly obě tyto transakce. Vzhledem k tomu, že příjem ve smyslu zákona o daních z příjmů může dle povahy transakce nastat jak v případě nabíjení daného kreditu, tak i v případě jeho čerpání, je explicitně stanoveno, že za evidovanou tržbu se považují obě tyto situace,
vysvětluje se v metodice.
Podnikatelé tak muset evidovat nejen nabití elektronických peněženek, čipových karet, kupónů, voucherů a jiných obdobných instrumentů, proběhne-li v hotovosti nebo jiným obdobným způsobem, ale též čerpání z uvedených instrumentů.
Pokud je realizováno nabití i čerpání u téhož poplatníka, dochází k duplicitnímu zaevidování téhož příjmu. Z důvodu zohlednění této skutečnosti v rámci analýz je nezbytné v datové zprávě uvést, že se jedná o částku plateb určenou k následnému čerpání nebo zúčtování, nebo že se jedná o částku plateb, které jsou následným čerpáním nebo
upozorňuje se v metodice.
zúčtováním platby,
Není voucher jako voucher
Jiná situace ale nastává v případě voucheru na konkrétní zboží či služby. V případě platby za konkrétní zboží či služby, na které je zákazníkovi předána poukázka, poukaz, voucher nebo obdobný instrument, na základě kterého následně dochází pouze k odebrání zboží či služby, se o platbu určenou k následnému čerpání nejedná. Obdobně není uplatnění takového instrumentu následným čerpáním.
Příklad 1:
V případě koupě dárkového poukazu na masáž zad v hodnotě 400 Kč se jedná o evidovanou tržbu v okamžiku koupě tohoto poukazu (za předpokladu splnění formálních a materiálních znaků evidované tržby). V okamžiku uplatnění tohoto poukazu se již o evidovanou tržbu jednat nebude, neboť se nejedná o čerpání nabitého kreditu, ale o odběr již dříve zakoupené služby. Obdobně uvedené platí pro případy zakoupení konkrétního zboží prostřednictvím internetu a jeho následnému vyzvednutí na odběrném místě.
Uvedené je možné aplikovat i na situace, kdy je zakoupena poukázka na vícenásobné odebrání konkrétního zboží nebo služeb, např. na 10 hodinových vstupů do bazénu.
Příklad 2:
V případě koupě dárkového poukazu na předem neurčené služby v zařízení „X“ v celkové hodnotě 2000 Kč se jedná o evidovanou tržbu v okamžiku koupě tohoto poukazu (za předpokladu naplnění výše uvedených podmínek) a zároveň se jedná se částku určenou k následnému čerpání. V okamžiku uplatnění tohoto poukazu se opět bude jednat o evidovanou tržbu.
Při čerpání může docházet jak k situacím, kdy bude zákazník za odebrané služby ještě doplácet (např. formou hotovosti), tak k vyčerpání kreditu v plné výši najednou nebo dojde k vyčerpání kreditu postupně. Jedná se o situace, kdy si zákazník konkrétní zboží či služby vybírá až v okamžiku čerpání.
Sleva bez ohledu na to v jaké formě je zákazníkům poskytnuta (např. ve formě poukázky na konkrétní částku nebo procentní slevy pro stálé zákazníky,sezónní slevy…), není evidovanou tržbou. Evidovanou tržbou je pouze platba splňující formální a materiální znaky po uplatnění slev.
ČLÁNKY DO MAILU