Jde o úroky z prodlení, které se odvíjí právě od základní úrokové sazby. Podnikatelé, kteří se například dostanou do prodlení s daněmi, zaplatí tak na úrocích vyšší částku. Vyšší sazby se nicméně týkají i úroků, které platí finanční úřady poplatníkům.
Co se dozvíte v článku
ČNB se snaží snížit inflační očekávání
Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek zvýšila základní repo sazbu o 1,25 p. b. na 2,75 %. Jednalo se o nejvyšší zvýšení od roku 1997. Současně ČNB rozhodla o zvýšení diskontní sazby na 1,75 % a lombardní sazby na 3,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro ponechání sazeb beze změny. Důvodem je hlavně rostoucí inflace, která v září již atakovala pětiprocentní hranici.
Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o novou makroekonomickou prognózu. S ní je konzistentní strmý nárůst tržních úrokových sazeb v závěru letošního a začátkem příštího roku. Ten je reakcí na aktuálně mimořádně silné inflační tlaky ze zahraniční i domácí ekonomiky. Zvýšení sazeb omezí průsak uvedených tlaků do cenového vývoje v delším období a zabezpečí návrat inflace do blízkosti 2% cíle na horizontu měnové politiky. Reakce České národní banky také podpoří ukotvenost inflačních očekávání na jejím cíli,
uvedl bankovní rada ČNB ve svém prohlášení.
Zvýšení o 1,25 p. b. překvapilo analytiky
Nárůst základní repo sazby o 125 bazických bodů překvapil prakticky všechny analytiky, kteří očekávali růst o 50 až 100 bazických bodů. Tempo zvyšování základní sazby z posledních dvou zasedání ČNB je zásadně výraznější, než předpokládala většina analytiků. Protože současné zvýšení úrokové sazby se promítne na snížení až horizontu šesti měsíců až roku, dá se očekávat, že v nejbližších měsících míra inflace ještě stále poroste. Postupně se však toto zvýšení promítne do sazeb komerčních bank, dojde ke snížení spotřeby domácností, ale částečně také investic,
komentoval partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Petr Kymlička.
V případě ČNB je po dnešním zvýšení úroků již větší část cesty směrem k normalizaci úrovně úroků v zásadě za námi, pokud budeme předpokládat, že rovnovážná úroveň repo sazby je zhruba v pásmu 2,50 % až 3,00 %. Rozsah dnešního zvýšení úroků ovšem naznačuje, že bankovní rada směřuje k přechodnému zvýšení úroků nad jejich teoretický normál vzhledem k tomu, že inflační rizika v české ekonomice vnímá jako velmi silná,
připojil se Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE, a dodal, že další kroky ČNB v oblasti nastavení úrokových sazeb budou záviset na dění v ekonomice ve smyslu vývoje inflace a hospodářského růstu. Důležité také bude, zda a jak výrazně bude posilovat kurz české koruny.
Růst úrokových sazeb bude pokračovat
Podle ekonoma Františka Táborského z Komerční banky je pravděpodobné, že úrokové míry vzrostou i v prosinci. Výhled pro domácí ekonomiku byl snížen z 3,5 % na 1,9 % pro letošek a z 4,1 % na 3,5 % pro příští rok. Na druhou stranu inflace byla posunuta výrazně nahoru z letošních 3,0 % na 3,7 % a z 2,8 % na 5,6 % v roce příštím. V reakci na to ČNB vidí v nové prognóze vrchol úrokových sazeb na 3,63 % pro 3M PRIBOR a následné mírné snižování sazeb zpět ke 3 %. Po prosincovém zasedání tak nově očekáváme další zvýšení o 50 bazických bodů na 3,25 %,
dodal Táborský.
Prodraží se úvěry
Zvýšení úrokových sazeb se samozřejmě promítne do úrokových sazeb bank. Zvýší se jak sazby hypoték, tak úvěrů pro podnikatele. Na druhé straně se zvýší úroky i ze spořicích účtů, což už oznámila například Airbank nebo Trinity Bank. Nárůst úrokových sazeb lze očekávat i u termínovaných vkladů. Vyšší úroky rovněž prodraží financování státního dluhu.
Zvýší se úroky z prodlení
Nárůst základní sazby se však promítne i do další oblasti, o které se moc nemluví, a to do úroků, které platí poplatníci finančním úřadům a berňáky poplatníkům. Od letošního roku se úrok z prodlení, který platí při zpoždění poplatníci, odvíjí od výše úroku z prodlení podle občanského zákoníku. Úrok z prodlení se rovná výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Úrok z prodlení, který platí poplatníci finančním úřadům, tak nově bude činit 10,75 %.
Úrok z prodlení vzniká
- od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby; stanovení náhradního dne splatnosti daně nemá vliv na určení doby, po kterou vzniká úrok z prodlení, nebo
- ode dne vrácení, použití nebo převedení vratky vzniklé v důsledku stanovení daňového odpočtu nebo daně, anebo předepsání zálohy na daňový odpočet do dne její platby.
Zvýší se i úrok z posečkané částky, který podle daňového řádu činí polovinu úroku z prodlení.
U nižších dluhů sice nejde o závratné částky, ale vzhledem k tomu, že platí, že úrok se nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1000 Kč, může zvýšení úrokových sazeb u některých poplatníků znamenat přehoupnutí přes tuto hranici a vznik povinnosti úrok platit.
Vzrostou i úroky, co platí úřady poplatníkům
Na druhou stranu se zvýší i úroky, které hradí poplatníkům finanční úřady. Úrok z vratitelného přeplatku se nově zvýší na 10,75 % a stejně tak úrok z nesprávně stanovené daně. V případě, že bude u nesprávně stanovené daně vedeno exekuční řízení, zvýší se úrok na 21,50 % (dvojnásobek úroku z prodlení). Úrok, který je vyplácen finančním úřadem poplatníkovi jako kompenzace za dlouhotrvající zadržení nadměrného odpočtu, se rovněž zvýší, a to na polovinu nového úroku z prodlení.
Psali jsme: Při prodlení zaplatíte berňáku méně. Jak se změní úroky, které platí berňák vám?
ČLÁNKY DO MAILU