Resty vůči finančnímu úřadu se nevyplácí. Mnohdy se podnikatel vystavuje sankcím ze strany finančního úřadu už jen díky svým nepřesnostem, nedodržením stanovených termínů pro platbu daní nebo pozdním odevzdáním daňového přiznání. Jaké sankce může finanční úřad jakožto správce daně uložit?
Problematika postihů za neplnění daňových povinností je upravena především Zákonem č. 337/ 1992 Sb. o správě daní a poplatků.
Mezi sankce, které může správce daně prezentovaný finančním úřadem využít, patří:
- pokuty,
- penále,
- úroky z prodlení,
- zvýšení daně,
- pozastavení činnosti.
Pokuty za neplnění povinností
Pokutu může uložit finanční úřad poplatníkovi, který nesplní své povinnosti nepeněžité povahy ve stanovené lhůtě. Pokutu lze uložit i opakovaně až do celkové výše 2 milionů korun. Uložení pokuty řeší podrobně § 37 zákona o správě daní a poplatků.
Podnikatel, který nesjedná po uložení pokuty nápravu a protiprávní stav trvá, se vystavuje riziku, že mu bude pokuta uložena za stejnou chybu i několikrát. Při ukládání pokut správce daně přihlíží zejména k závažnosti protiprávního jednání.
Správce daně (finanční úřad) vydá rozhodnutí o uložení pokuty. Povinně v něm uvádí i odůvodnění, proč byla pokuta uložena. Proti rozhodnutí se může podnikatel odvolat do 30 dnů od doručení. Čtěte více: Konec vyhýbání soudním obsílkám. Odpovědnost padá na adresáta
Právo vymáhat vyměřenou pokutu se promlčuje po 5 letech od vykonatelnosti rozhodnutí. Pokutu nelze uložit po uplynutí 2 let od konce roku, kdy došlo k jednání, které by mohlo vést k uložení pokuty.
Uložit pokutu lze i v blokovém řízení. Podle § 37 zákona o správě daní a poplatků se pokuta, která nepřesahuje 5000 Kč uloží v blokovém řízení, a to v případech, že je hříšník ochoten pokutu zaplatit na místě. Čtěte více: Podnikatel zaplatí pokutu, i když porušení kupní smlouvy nezavinil
Nepodat daňové přiznání se nevyplácí
Co si představit pod povinností nepeněžité povahy? Především nepodání daňového přiznání nebo opomenutí registrace k dani. Čtěte více: ePodatelna: Na úřady přes internet
Zákon o správě daní a poplatků § 33 ukládá osobám, které obdrží povolení podnikat, registrační povinnost. OSVČ je povinna do 30 dnů podat přihlášku k registraci u místně příslušného finančního úřadu. Stejně tak je nutné oznámit i zřízení stálé provozovny na území ČR a také zrušení takové provozovny. Čtěte více: Potřebuje každá provozovna kolaudační souhlas?
Pokutu dostane také poplatník, který nepodá daňové přiznání nebo ho podá pozdě. Není rozhodující, jaká je výše daně v daňovém přiznání. Pokutu dostane i podnikatel, který dosáhl v daném daňovém období ztráty nebo mu vychází daň ve výši 0 korun. Při nepodání daňového přiznání může finanční úřad nejen uložit pokutu, ale také zvýšit daň podle § 68 zákona o správě daní a poplatků. Podnikatel by tedy měl pečlivě sledovat daňový kalendář. Čtěte více: Víte, které příjmy musíte zdanit v roce 2008?
Jsou sankce, které může uložit finanční úřad, odpovídající?
Zvýšení daně
Zaregistrovat se k dani a podat daňové přiznání musí každá OSVČ. Kromě pokuty může finanční úřad také zvýšit daň, a to až o 10 %. Navýšení daně je možné i v případě podání dodatečného daňového přiznání. Možnost navýšení daně upravuje § 68 zákona.
Dodatečné daňové přiznání využije podnikatel tehdy, pokud zjistí, že ve svém řádném daňovém přiznání udělal chybu. V dodatečném daňovém přiznání se uvádí důvod a den zjištění důvodu pro jeho podání.
Stejně tak, jako je to u pokuty, finanční úřad vždy zvažuje okolnosti, proč nebyla povinnost splněna. Podle toho určuje sazbu navýšení daně. Finanční úřad nemusí navýšit daň podnikateli, který sice svou povinnost podat daňové přiznání nesplnil včas, ale sám si chybu uvědomil a svým jednáním se snažil o nápravu. Jinak to bude v případech, kdy finanční úřad sám zjistí, že poplatník daňové přiznání nepodal a bude žádat nápravu výzvou.
Penále z dodatečně vyměřené daně
Penále se hradí z částky dodatečně vyměřené daně nebo dodatečně snížené daňové ztráty. Dodatečný platební výměr finanční úřad vystavuje obvykle po zjištění nedostatků kontrolou.
| Výše penále | Pokud |
|---|---|
| 20% | je daň zvyšována |
| 20% | je snižován odpočet daně nebo nárok na vrácení daně |
| 5% | je snižována daňová ztráta |
Povinnost uhradit penále je upravena § 37b zákona o správě daní a poplatků.
Nezaplatíte-li daň, nabíhá úrok z prodlení
Dlužník je v prodlení, pokud nezaplatí splatnou daň nejpozději v den splatnosti. Úroky se počítají za každý den prodlení od splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroků z prodlení odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 14 procentních bodů. Úrok z prodlení lze uplatnit nejdéle za 5 let prodlení. Čtěte více: Noční můra každého podnikatele: Kontrola z finančního úřadu
Finanční úřad může pozastavit podnikatelskou činnost
Podnikateli, který si příliš nebere k srdci výtky od finančního úřadu, může úřad podle § 38 zákona o správě daní a poplatků pozastavit podnikatelskou činnost až na dobu 30 dnů. Pozastavení činnosti je tvrdé opatření, které správce daně využívá při opakovaném porušení povinností nepeněžité povahy, za které již byla podniku uložena pokuta. Správce daně vyzve poplatníka k dodatečnému splnění povinností ve stanovené lhůtě. Součástí výzvy je i upozornění, že v případě nesplnění povinností ve stanovené lhůtě přistoupí správce daně k pozastavení činnosti. Proti této výzvě se může poplatník odvolat do 8 dnů od doručení.
Pokud lhůta stanovená ve výzvě marně uplyne, správce daně vydá rozhodnutí o pozastavení činnosti. Rozhodnutí obsahuje jak odůvodnění, tak i způsob, jak se naloží s věcmi, které podléhají zkáze. V rozhodnutí je přesné vymezení doby, od kdy a na jak dlouho se toto opatření uplatní.
Při pozastavení činnosti dojde za policejní asistence k tzv. úřední uzávěře. Po dobu uzávěry nemá podnikatel možnost užívat svůj majetek. Podnikatel nesmí užívat svůj hmotný majetek, jakkoli s ním nakládat ani do něj vstupovat. O průběhu uplatnění pozastavení činnosti se vždy sepíše protokol. Čtěte více: O svobodě podnikat
ČLÁNKY DO MAILU