Když je zaměstnancům nevolno, mohou si vzít zdravotní volno. Ovšem ne ve všech firmách.
Prvním čtením prošel návrh novely zákoníku práce, jenž by mohl od roku 2019 zrušit třídenní karenční dobu. Zaměstnanci v pracovní neschopnosti by tak měli nárok na náhradu mzdy i v prvních třech dnech pracovní neschopnosti. Více v článku Zrušení karenční doby se má podnikatelům kompenzovat, variant je hned několik
Zaměstnavatelé změnu kritizují, obávají se zneužívání nemocenské. Řada z nich navíc již nyní dobrovolně poskytuje placené volno při nenadálých zdravotních potížích, takzvané nemocné dny.
Volné nebo nemocné dny (free days a sick days) jsou oblíbeným zaměstnaneckým benefitem. Běžné jsou ve velkých firmách. Nejsou až tak časté u drobných podnikatelů, ve výrobních provozech nebo tam, kde je obtížnější vzájemná zastupitelnost zaměstnanců.
Volné dny lze využít k jakékoli soukromé činnosti zaměstnance. Mohou být čerpány k relaxaci, sportovním činnostem, nakupování či vyřizování nejrůznějších záležitostí na úřadech. Na rozdíl od „nemocných“ dnů, jež jsou chápány vysloveně jako zdravotní volno.
Sick days jako zaměstnanecký benefit
Nemocné dny neboli zdravotní volno poskytované jako zaměstnanecký benefit poslouží zaměstnancům v době zdravotní indispozice. Neodpracovanou směnu nemusí zaměstnavateli dokládat potvrzením lékaře či vystavením neschopenky. K překonání krátkodobé indispozice, jakou je nachlazení, nevolnost, střevní chřipka apod., často postačí jeden nebo dva dny. Je zbytečné to řešit pracovní neschopností či čerpáním řádné dovolené. Pokud zaměstnanec nemoc takzvaně přechází, není schopen plného pracovního výkonu a navíc může nemocí nakazit ostatní zaměstnance. Poskytnutí zdravotního volna je bezesporu výhodné pro obě strany. Avšak zaměstnavatel by měl důkladně nastavit podmínky čerpání, tj. zda se bude jednat o náhradu mzdy v plné výši, kterým zaměstnancům se bude poskytovat (např. skupiny zaměstnanců, pracovní poměr nebo i dohody konané mimo pracovní poměr), komu a jakým způsobem se bude volno hlásit a co s nevyčerpanými dny.
Podmínky čerpání sick days
Je zřejmé, že pravidla čerpání uzpůsobí zaměstnavatel svým provozním možnostem. Měla by být ošetřena interním předpisem, eventuálně kolektivní či individuální smlouvou. Zde bude specifikováno, k jakému účelu se zdravotní volno poskytuje (odborníci doporučují uvést přesný výčet situací, kdy je možné toto volno čerpat). Dále zda se čerpá po jednotlivých dnech nebo je možné čerpat v blocích. Někteří zaměstnavatelé umožňují čerpání zdravotního volna také v prvních třech dnech pracovní neschopnosti. Zaměstnanci je tak karenční doba zaměstnavatelem kompenzována. I tato možnost by měla být součástí stanovených podmínek.
Stejně tak je vhodné pamatovat na možnost zneužití volna nastavením konkrétních pravidel. Například zákazem využívání zdravotního volna k prodlužování dovolené či překlenování pracovních dnů mezi státními svátky atd.
Některé překážky v práci poskytuje zaměstnavatel ze zákona. Více v článku Zubař, svatba, zpožděný autobus. Kdy má zaměstnanec nárok na placené volno?
Počet zdravotních dnů
Obvykle jsou poskytovány tři až pět dnů volna za kalendářní rok, což firmy shledávají za dostačující k vyléčení při náhlé zdravotní indispozici. Zaměstnanec může volné dny navíc zkombinovat s víkendem. Zaměstnavatel by měl v této souvislosti vyřešit minimálně dvě otázky.
- Jak bude určen počet volných dnů poskytovaných zaměstnancům, kteří uzavřeli nebo skončili pracovní poměr v průběhu roku? Je třeba promyslet, zda bude určitý počet dnů poskytován po odpracování předem určeného počtu směn, případně v závislosti na datu nástupu zaměstnance do pracovního poměru apod.
- Co s nevyčerpaným zdravotním volnem? Propadne, nebo bude převedeno do dalšího roku, či dokonce proplaceno?
Kompenzace sick days
Výše finanční kompenzace v době zdravotního volna je na zaměstnavateli. Jde o zaměstnanecký benefit. Bude se jednat zpravidla o překážku v práci, za níž je poskytována náhrada mzdy (vypočtená z průměrného výdělku) nebo plná mzda. V praxi je poskytováno alespoň 60 % průměrného výdělku.
Zaměstnavatel by měl mít předem jasno, jak evidovat zdravotní volno v docházce. Tedy zda tyto dny považuje za překážku v práci či jako dny výkonu práce. Což následně ovlivní řadu mzdových výpočtů. Například stanovení průměrné mzdy pro pracovněprávní účely, nárok na řádnou dovolenou dle odpracovaných směn apod.
Důležitá je i otázka zdanění. Zdravotní volno se nepovažuje za příjem od daně osvobozený, nejde o náhradu mzdy v době pracovní neschopnosti. Jde o zdanitelný příjem, který rovněž podléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění.
Další jiné důležité osobní překážky na straně zaměstnance včetně přehledné tabulky v článku Tatínek u porodu, stěhování a hledání nového zaměstnání. Nárok na placené volno?
Schvalování a čerpání zdravotního volna
Je vhodné předem nastavit pravidla ohlašování čerpaného zdravotního volna. Volno je poskytováno k vyřešení náhlé zdravotní indispozice zaměstnance, nedá se plánovat předem. Přesto by mělo být jasno, s jakým předstihem, komu a jakým způsobem se čerpání zdravotního volna hlásí, tak aby nedocházelo k jeho zneužívání. Jelikož se žádným způsobem zaměstnavateli nedokládá, vyžaduje čerpání tohoto benefitu jistou důvěru mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem. Není možné zaměstnance v době volna kontrolovat. Nejednalo by se o porušování léčebného režimu v době pracovní neschopnosti. Zákoník práce pojem zdravotní volno nezná, nepočítá tedy s možností kontroly v době jeho čerpání. Přesto by v případě zjištění zneužití tohoto zdravotního volna mohlo dojít podle předem nastavených pravidel k neposkytnutí nebo snížení náhrady mzdy.
ČLÁNKY DO MAILU