Podle mého názoru jde o špatnou motivaci ze strany majitele obchodu. Ve většině případů je prodavačce prostě jedno, jestli se zboží prodá, nebo nikoliv. Ona dostává svojí (většinou dost mizernou) hodinovou mzdu a tak razí heslo "rozčilovat se budu maximálně do výše mého platu".
Osobně nevidím problém v "neviditelném" prodavači. Naopak, mám toto anonymní nakupování rád a proto upřednosťuji velké supermarkety před malými prodejnami, kde si nemůžu zboží ani v klidu prohlédnout, aniž by se na mě někdo "vrhnul", ale jsem rád, když vím, kde můžu prodavače sehnat (ideálně u nějakého "informačního kiosku"), když ho potřebuji.
Pracoval jsem pro malou firmičku i nadnárodní společnost a rozdíl byl podstatný. V té malé firmičce jsme všichni za firmu doslova "dejchali" a snažili jsme se zákazníkům maximálně vyhovět (pravda, nešlo o typický obchod, ale velkoobchod s drahými hodinkami) a to všichni, ne jen obchoďáci.
Pak jsem pracoval pro nadnárodní společnost a viděl jsem, jak to tam mají prodavačky neuvěřitelně "na háku". Přestože jsme měli nějaké dvě stovky prodejen, tak jednotlivé vedoucí poznal po hlase, protože volali neustále ti samí (cca 5 lidí). Ostatní prodavačky když např. šlo zboží přes pokladnu za špatnou cenu, tak řekly zákazníkovi, "že když ho nechce, ať ho vrátí do regálu", atd.
Hodně firem při najímání zaměstnanců kouká jen na to, kolik je bude stát a podle toho pak osazenstvo vypadá. Ale že jeden kvalitní zastane víc práce (a firmě přinese i několikanásobně víc peněz), to už si neuvědomují.
Ještě k těm vlezlým prodavačům - co mě neuvěřitelně štve jsou různé infolinky, kde se přestavují operátoři "u telefonu xy, jak Vám mohu pomoci", to je něco tak naprosto vlezlého, že mám chuť okamžitě zavěsit a volám na linku jen v nejvyšší nouzi, když to nelze řešit jinak :(
Je otázka, co znamená "neviditelný prodavač". Já například nemám taky rád otravy, kteří ze zákazníka dělají nesvéprávného idiota, který neví, co vlastně hledá. Na druhou stranu když potřebuju poradit, tak mě nebaví ve velkém obchodě hledat nějakého zaměstnance přes 5 uliček, abych se dozvěděl, že on je z oddělení vajec a já potřebuju někoho z oddělení majonéz. Co se týče "nepříjemných" prodavačů, je to otázkou spíše osobnosti a sociálního talentu dotyčného prodavače, aby dokázal odhadnout míru a rozpoznal rozdíl mezi zdvořilostí a vlezlostí.
Holky (a kluci) ne infolinkách jedou podle scénáře, který nepsali. To se holt nedá nic dělat. Spíš mě štve ten rozcestník na začátku, kde si člověk vyslechne 10 předvoleb, které ho skoro nikdy nezajímají a pak stejně musí vyčkat na operátora. V horším případě musí dokonce zvolit "máte-li jiný požadavek, stiskněte X".