Celosvětově přibývá bezhotovostních plateb, za což mohou i neustálé inovace na poli digitálních technologií. Stále více lidí tak platí nejen kartami, ale také přenosnými zařízeními. Přesto však mnoho podniků platby kartou přijímat nechce.
Co se dozvíte v článku
Petr Menclík, ředitel společnosti Dotykačka, na úvod zmiňuje fakt, který u nich dlouhodobě pozorují. A to, že podíl gastro podniků přijímajících bezhotovostní platby trvale roste. Karty aktuálně přijímá 70 % gastro podniků, které využívají Dotykačku. Samozřejmě jsou značné rozdíly mezi jednotlivými gastro segmenty. Obecně platí, že nejvíc fandí bezhotovostním platbám kavárny, bistra a hotelové bary. Restaurace odpovídají uvedenému průměru. U kiosků, nočních klubů a hospod je pokrytí terminály nižší,
vyjmenovává.
Proč je platba hotově téma?
Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky, říká, že lidi vyžadování hotovosti štve. Jednak si už podle něj spousta lidí odvykla nosit s sebou hotovost, protože v civilizaci se platí digitálně, a jednak má spousta lidí v hlavě rovnítko mezi vyžadováním hotovosti a podváděním na daních. Mají pak pocit, že je majitelé cash-only provozů nutí, aby se na tomto obcházení daní podíleli. Často ale za požadavek na hotovost mohou velcí dodavatelé nápojů a potravin do gastra, kteří i po dlouholetých zákaznících vyžadují při závozu platbu na ruku. Pouze Makro celý proces dodávek včetně plateb dokázalo zdigitalizovat, ostatní velcí dodavatelé stále fungují jako před sto lety,
dodává. Makro není jediné, už od roku 2021 jsou závozy bezhotovostní také v Plzeňském Prazdroji.
Luboš Kastner, šéf společnosti BC21, která dělá konzultace a projekty nejen v gastronomii, uvádí, že oficiálním důvodem přijímání pouze hotovosti je svobodné rozhodnutí obchodníka. Nicméně fakt, že se tím obchodník sám okrádá o 30–40 % vyšší tržbu a jde proti vůli spotřebitele, který chce již ze 75 % platit digitálně, podle něj napovídá, že za tím jsou nejspíše ještě jiné důvody. Podle Petra Menclíka si platební terminály pořizuje stále víc podniků. A máme změřeno, že podnikům, které začnou přijímat karty, se navýší počet zákazníků zhruba o čtvrtinu a stejně tak jim stoupnou i tržby. V průměru o 27 %,
dodává.
Téma je to zejména díky spotřebitelům, kteří nechtějí běhat po horách, jezdit na lodích, spát v kempech nebo platit na farmářských trzích s ruličkami tisícovek,
myslí si Luboš Kastner a upozorňuje, že se jedná v drtivé většině o provozy s nízkou kvalitou služby nebo produktu. Většina kvalitních restaurací možnost digitální platby nabízí. A i podle možnosti digitální platby se pozná, zda je to spíše kvalitní nebo nekvalitní podnik,
podotýká. Pochopitelně ale existují podniky, které zarputile trvají na hotovosti. Zpravidla jsou to zařízení starších provozovatelů, kteří mají tendenci bránit se inovacím. Mnohdy to ospravedlňují tím, že takto si vydělají víc. Ale jak dokazují naše data, není tomu tak,
dodává v této souvislosti Petr Menclík.
Podle něj naopak mladší generace, která původní gastro podnikatele postupně nahrazuje, už vyrostla obklopená technologiemi a uvědomuje si, že je třeba jít s dobou a vycházet zákazníkům maximálně vstříc. Už proto, že čím dál míň lidí u sebe nosí hotovost a cash only režim pro ně může být skutečnou překážkou a důvodem, proč do takového podniku vůbec nevstoupí. Společnost je obzvlášť v gastronomii čím dál citlivější na kvalitní zážitek. Pokud ho zákazníci nedostanou nebo pokud jim dojem z dobrého jídla zkazí to, že pak musí dlouze čekat na obsluhu a nemůžou použít preferovanou platební metodu, dost možná si napříště návštěvu rozmyslí,
zdůrazňuje.
Výhody hotovostních a bezhotovostních plateb
Podle Tomáše Prouzy i Petra Menclíka výhody placení v hotovosti nejsou žádné, pokud podnikatelé fungují poctivě. Hotovost a nevydávání účtenek má výhodu pouze ve chvíli, kdy chcete zatajit část příjmů nebo vyplácet zaměstnance na ruku, abyste ušetřili na daních a pojištění,
dodává. Souhlasí s ním i Luboš Kastner, který z osobní zkušenosti spotřebitele žádné výhody placení hotovostí nevidí. V době, kdy může platit kartou, telefonem nebo hodinkami, je pro něj bezhotovostní platba jasně preferovanou volbou. Z pohledu provozovatelů vidíme z dat, že ten, kdo digitální platbu nabízí, má o 30–40 % vyšší tržbu. Mohlo by se zdát, že digitální platby s sebou nesou jisté náklady, ale to hotovost samozřejmě taky. U hotovostí pak hrozí vyšší riziko, že se peníze v provozu ztratí,
doplňuje.
Petr Menclík vyjmenovává výhody bezhotovostních plateb: vyšší tržby, rychlejší obsluha, spokojení zákazníci a také vyšší spropitné, což podle něj může znít paradoxně. Pro mnohé odmítače je právě spropitné hlavním důvodem, proč si terminál nepořídit. Z našich dat máme změřeno, že při platbách kartou bývá spropitné dokonce vyšší než při platbách hotovostí. Zatímco při hotovostních platbách se spropitné zpravidla pohybuje mezi 3–5 % útraty, při bezhotovostních platbách se výše spropitného může blížit až 10 %,
upřesňuje.
Kolik procent si vaše banka strhává za platby přes terminál?
Co by pomohlo rozmachu bezhotovostních plateb?
Podle Petra Menclíka je to kombinace osvěty a generační obměny a zároveň je důležité zvolit uživatelsky co nejpřívětivější technologii. Luboš Kastner si myslí, že by pomohlo, kdyby digitální platba byla v rámci legislativy postavena na stejnou úroveň, jakou má platba hotovostní. To znamená, že obchodník by musel nabídnout formu digitální platby,
upřesňuje. Podle Tomáše Prouzy je hlavním řešením to, aby se ostatní velcí dodavatelé inspirovali od Makra a přestali trvat na tom, že se při závozu piva nebo nealko nápojů platí řidiči na ruku. Mělo by jít platit kartou, přes QR kód nebo poslat okamžitou platbu. Technologie to dnes umí a pro trvání na hotovosti není žádný objektivní důvod,
zdůrazňuje.
Byla by řešením i legalizace spropitného?
Tomáš Blabla, generální ředitel Resortu Valachy Velké Karlovice, pro server Podnikatel.cz uvedl, že by z hlediska legislativních změn uvítali některé kroky ve prospěch oboru, jako je legalizace spropitného nebo dobře fungující podpora cestování tuzemské klientely. Tomáš Prouza potvrzuje, že v některých zemích je spropitné legalizováno, a to včetně ustanovení, že se spropitné lidem nezdaňuje ani se z něj neplatí sociální a zdravotní pojištění. Ale když si jde číšník do banky požádat o hypotéku, je spropitné oficiální součástí jeho příjmů. A když se zraní, počítá se mu nemocenské a pojistné plnění z příjmů včetně spropitného,
upřesňuje s tím, že zaměstnancům v gastru to tak dává větší jistotu a nenutí je žít v poloviční ilegalitě minimální oficiální mzdy a výplaty na ruku.
Také Luboš Kastner s legalizací spropitného naprosto souhlasí, a to nejen v cestovnímu ruchu. Pomohlo by to podle něj zejména zaměstnancům v gastronomii. Již dva roky existuje legislativně sepsaný návrh, který vychází z německého modelu. Doufejme, že se najde i politická podpora pro jeho přijetí. To je totiž to, co zatím legalizaci spropitného brání,
uzavírá.
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí