Splatnost daně z nemovitostí (daně z nemovitých věcí) se pomalu a jistě blíží. Většině poplatníků již přišla od finančních úřadů složenka s výší daně. Kdo ještě složenku nedostal, nemusí panikařit, berňáky je totiž zasílají průběžně až do 25. května. Server Podnikatel.cz připravil manuál, jak se s daní z nemovitostí vypořádat, včetně odpovědí na nejčastější otázky, které tento rok registruje finanční správa.
Čtěte také: Začínají se posílat složenky k dani z nemovitostí. Čtěte, dokdy a jak daň platit
Složenky budou chodit do 25. května
Daň z nemovitostí se na rozdíl od daně z příjmů platí dopředu vždy na aktuální rok. Ti, kdo měli za povinnost podat přiznání, tak museli učinit do konce ledna. Termín pro zaplacení daně z nemovitostí je však až pondělí 2. června (poslední květnový den, dokdy se má daň oficiálně zaplatit, připadá totiž na sobotu). Do tohoto data by daň měla zaplatit většina poplatníků, kterým vyšla méně než 5000 korun. Těm, kterým vyšla daň více než 5000 korun, ji mohou rozdělit do dvou stejně velkých splátek. Pro většinu poplatníků poté platí termíny splátek 2. června a 1. prosince 2014. Výjimku mají zemědělci a podnikatelé živící se chovem ryb, kteří mohou daň uhradit až 1. září a 1. prosince 2014. Samozřejmě platí, že daň vyšší než 5000 korun může poplatník uhradit celou již v prvním termínu.
Aktuální výši daně se dozvíte ze složenky, která vám přijde od finančního úřadu. Složenky k dani z nemovitostí začaly finanční úřady posílat před necelými třemi týdny. Komu ještě žádná složenka nedošla, může být stále v klidu. Jsou totiž doručovány plošně po území celé republiky, nikoliv po regionech, jako tomu bylo v minulosti. Poplatníci daně z nemovitých věcí v určité konkrétní lokalitě tedy nedostávají složenky najednou. Poslední složenky budou doručeny poplatníkům daně z nemovitých věcí do 25. května 2014,
vysvětluje Finanční správa ČR. Kdo ani do 25. května složenku nedostane, měl by kontaktovat územní pracoviště místně příslušného finančního úřadu, aby se dozvěděl přesnou výši daně.
Název finančního úřadu | Daň z nemovitých věcí |
---|---|
FÚ pro hlavní město Prahu | 7755–77628031/0710 |
FÚ pro Středočeský kraj | 7755–77628111/0710 |
FÚ pro Jihočeský kraj | 7755–77627231/0710 |
FÚ pro Plzeňský kraj | 7755–77627311/0710 |
FÚ pro Karlovarský kraj | 7755–77629341/0710 |
FÚ pro Ústecký kraj | 7755–77621411/0710 |
FÚ pro Liberecký kraj | 7755–77628461/0710 |
FÚ pro Královehradecký kraj | 7755–77626511/0710 |
FÚ pro Pardubický kraj | 7755–77622561/0710 |
FÚ pro Kraj Vysočina | 7755–67626681/0710 |
FÚ pro Jihomoravský kraj | 7755–77628621/0710 |
FÚ pro Olomoucký kraj | 7755–47623811/0710 |
FÚ pro Moravskoslezský kraj | 7755–77621761/0710 |
FÚ pro Zlínský kraj | 7755–47620661/0710 |
Specializovaný finanční úřad | – |
Složenku nedostanou pouze poplatníci, kteří daň zaplatili ještě předtím, než byly soubory z FÚ vygenerované a odeslané k tisku složenky. Vzhledem k tomu, že tento proces nějakou dobu trval, může složenka dojít i poplatníkům, kteří již daň uhradili. V takovém případě samozřejmě nebude platit daň znovu. Data na složence nicméně může použít ke kontrole, že vše správně zaplatil. Může se též stát, že složenky dojdou poplatníkům, kteří již danou nemovitost nevlastní (například ji někomu darovali). V takovém případě radí finanční správa, aby poplatník příslušnému finančnímu úřadu neformálním dopisem oznámil, že původní majitel, například na základě darování, již není u příslušného finančního úřadu poplatníkem daně z nemovitých věcí.
Poplatníci, kteří mají daň vyšší než 5000 korun, najdou v obálce dvě složenky. Mohou tak daň zaplatit jednou složenkou rovnou najednou, nebo dvěma postupně, jak jim umožňuje zákon. Přímo na složence totiž není výše daně uvedena a poplatník ji musí sám dopsat. Splátka může obsahovat i případný daňový nedoplatek nebo příslušenství daně. Částku, kterou má poplatník zaplatit, se dozví na oddělitelné části složenky. Na této části složenky je také napsán název a adresa spravujícího územního pracoviště finančního úřadu, kde má poplatník uložen svůj daňový spis k dani z nemovitých věcí. Na samotné složence je uveden jen název a číslo bankovního účtu místně příslušného finančního úřadu, na který je třeba daň uhradit.
Daň nemusíte platit složenkou
Daň samozřejmě nemusíte platit složenou. Pro úhradu můžete využít i bezhotovostní převod. Při platbě přes internetové bankovnictví stačí využít data předtištěná na složence, pozor však na rozdílný konstantní symbol. Konstantní symbol 1149 je určený pouze pro platby složenkou, pro bezhotovostní převod musí poplatníci využít konstantní symbol 1148. Daň mohou poplatníci zaplatit i na pokladně finančních úřadů, finanční správa však s ohledem na jejich kapacitu a množství poplatníků této daně doporučuje platbu složenkou nebo bezhotovostní platbu platebním příkazem.
Čtěte také: Čtěte, jaká čísla účtů finančních úřadů se změnila a jak správně platit daně
Pokud se poplatník zdržuje v zahraničí, musí daň zaplatit bezhotovostně bankovním příkazem. Číslo účtu finančního úřadu navíc musí uvést v mezinárodním kódu IBAN. Čísla bankovních účtů finančních úřadů nejčastěji placených daní v mezinárodním formátu IBAN naleznete na internetových stránkách finanční správy ve složce Placení daní.
Některé poplatníky též mate P. O. Box finanční správy, který je uveden na obálce se složenkou. Jak upozorňuje finanční správa, je zřízen pouze pro vracení nedoručitelných složenek Českou poštou, a není proto určen k zasílání jakékoli další korespondence orgánům finanční správy. Veškerá podání v daňových věcech zasílejte spravujícímu územnímu pracovišti místně příslušného finančního úřadu, který vám daň vyměřil, na adresu, která je uvedena na oddělitelné části složenky,
radí se na stránkách finanční správy.
Do 200 korun se penále nepředepisuje
Za den splatnosti se bere den, kdy příslušný finanční úřad obdrží peníze na účet. V případě zpoždění začínají od pátého dne po splatnosti nabíhat úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. V současnosti tedy činí 14,05 %. Jak ale uvádí § 253 daňového řádu, úrok z prodlení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně, u jednoho správce daně, za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.