Právníci nesouhlasí s postupem ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), potažmo Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) při kontrolách nelegální práce, především tzv. švarcsystému. Oslovení odborníci totiž upozorňují na nezákonnost některých kontrolních kroků, které inspektorům přikazuje metodický pokyn vydaný SÚIP. Podle právníků je problematický hlavně přístup kontrolorů k absenci dokladů prokazující existenci pracovněprávního vztahu na pracovišti.
Znamená absence dokladů automaticky nelegální práci?
Na začátku dubna vydal SÚIP metodický pokyn k zajištění jednotného postupu při provádění kontrol nelegálního zaměstnávání. Podle tehdejšího tiskového prohlášení ministerstva pokyn mimo jiné říká, že inspektoři mají vyhodnotit nepředložení dokladů, které potvrzují existenci pracovněprávního vztahu, přímo při kontrole automaticky jako nelegální práci. MPSV přitom odkazovalo na zákon o zaměstnanosti, který ukládá právnickým nebo fyzickýcm osobám za povinnost mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu. Nepřípustná je pro mne praxe, kdy se doklady mohou kontrole předávat zpětně, někdy i s prodlevou dnů či týdnů. Takový postup dával pochopitelně prostor pro případné machinace a například vytváření dosud neexistujících smluv či dohod,
komentoval Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí.
Čtěte více: Generální inspektor vydal pokyn ke kontrolám nelegální práce. Známe jeho obsah
Ministerstvo též uvedlo, že kromě výjimečných případů musí být tyto doklady na pracovišti v listinné podobě. Dodatečné předložení těchto dokladů navíc nemělo mít vliv na hodnocení nelegální práce. Kdo by tedy při kontrole nepředložil příslušné smlouvy, měl mít smůlu a automaticky zaplatit pokutu minimálně 250 tisíc korun. Proti tomuto výkladu však ostře vystoupili podnikatelé i právníci, podle kterých šlo o nepřípustný postup nad rámec zákona.
Dodatečně podané smlouvy musí vzít inspektor v potaz
Podle § 136 zákona o zaměstnanosti sice musí mít zaměstnavatel v místě pracoviště kopie dokladů prokazující existenci pracovněprávního vztahu, za porušení povinnosti však zákon nestanovuje žádnou sankci. Výklad poskytnutý ze strany SÚIP v metodickém pokynu je tak možné spíše považovat za vytvoření zvláštního správního deliktu a sankce za něj, k čemuž SÚIP dle zákona o inspekci práce oprávněn není,
upozornila pro server advokátka Karin Konstantinovová, partnerka advokátní kanceláře Baker & McKenzie. Nepředložení uvedených kopií může inspektor maximálně vytknout v protokolu o provedené kontrole.
Čtěte také: Ajťáci budou letos terčem kontrol kvůli švarcsystému, říká právník (VIDEO)
Pokud by kontroloři postupovali podle původního prohlášení ministerstva, jednali by navíc zřejmě dokonce protiústavně. Uložení pokuty za to, že zaměstnavatel neměl v místě pracoviště potřebné kopie dokladů, ačkoli nelegální zaměstnání nebylo nijak jinak prokázáno a naopak zaměstnavatel může třeba doklady o pravidelném odvodu daně a pojistného za zaměstnance prokázat opak, lze považovat podle právníků za protiústavní. Zaměstnavatel je tak vlastně trestán za něco, čeho se vůbec nedopustil. Tímto postupem by také mohlo dojít k porušení jedné z nejvýznamnějších ústavních zásad, a to zásady presumpce neviny, domnívá se advokát Pavel Juřička z TaylorWessing e|n|w|c advokáti.
Další právní odborník Jaroslav Škubal, partner advokátní kanceláře PRK Partners, zase upozorňuje na možnou protiústavnost celé nové právní úpravy. Škubal se domnívá, že minimální výše pokuty – 250 000 Kč za umožnění výkonu nelegální práce by mohla být shledána v rozporu s ústavními předpisy. Obdobným způsobem, jako byla v minulosti shledána protiústavní minimální pokuta 500 000 Kč v případě stavebního zákona,
potvrdil serveru Podnikatel.cz Škubal.
Ministerstvo proto následně svůj postoj ke kontrolám zmírnilo. V současnosti tvrdí, že v případech absence dokladů vzniká “jen” důvodné podezření na možný výkon nelegální práce a samotný výkon nelegální práce se musí v dalším řízení prokázat. Účelem nové právní úpravy je výrazné omezení možnosti případné dodatečné manipulace s příslušnými doklady – především smluvními dokumenty, což je možno považovat za účinný nástroj k odhalování případů nelegální práce a jejich postihu,
uvedl serveru Podnikatel.cz Petr Sulek z tiskového oddělení MPSV.
Čtěte také: Sedm znaků, které prokazují švarcsystém
Od počátku se aktivně braňte
Jak ale upozorňují právníci, zůstává otázkou, zda se novým postojem ministerstva budou kontroloři řídit. Oficiálně totiž nedošlo k vydání nového stanoviska, které by bylo závazné pro inspektory při jejich kontrolách. Vyjádření tiskového oddělení totiž takovou sílu nemá. Doporučujeme proto zaměstnavatelům, aby tuto povinnost podle svých možností plnili a předešli tím možným nepříjemnostem při kontrole,
radí podnikatelům Jaroslav Škubal, partner advokátní kanceláře PRK Partners.
Čtěte více: Při kontrole švarcsystému se můžete bránit. Víme jak
Pokud ale doklady v místě pracoviště nemáte a přijde kontrola, doporučují odborníci aktivně se bránit. Nejprve rozhodně podejte námitku proti protokolu o provedené kontrole. Jestliže dojde k zahájení správní řízení týkajícího se uložení pokuty, vyplatí se už od počátku předkládat důkazy svědčící ve váš prospěch. Mimo předložení požadovaných dokumentů se jedná o potvrzení, že za zaměstnance pravidelně odvádí zákonem stanovené odvody. Domníváme se, že dodatečné předložení dokladů prokazujících tvrzení zaměstnavatele má vliv na posouzení, zda se v konkrétním případě jedná o nelegální práci,
dodal serveru Podnikatel.cz Pavel Juřička z TaylorWessing e|n|w|c advokáti. Vzhledem k tomu, že právním názorem ministerstva vydaným v metodickém pokynu se budou zřejmě řídit správní orgány, které pod něj spadají, musíte v nejhorším případě počítat také se žalobou. V takovém případě je třeba využít možnosti správní žaloby a obrátit se na soud, který je vázán pouze zákonem,
uzavřel Juřička.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU