Ať se nám to líbí nebo ne, druhý pilíř se pomalu, ale jistě stává běžnou součástí důchodového systému. Přestože tomu zpočátku málokdo věřil, počty účastníků důchodového spoření rostou. Dokazují to i poslední zveřejněná čísla. Za první tři měsíce letošního roku obdržel Specializovaný finanční úřad 18 500 smluv k registraci.
První pilíř nám v důchodu stačit nebude
Vstoupit do druhého pilíře mohou pojištěnci do konce kalendářního roku, v němž dosáhli věku 35 let. Ti, kteří byli v době spuštění důchodové reformy starší 35 let, mají poslední tři měsíce na rozhodnutí. Po 30. červnu 2013 se jim možnost vstupu do druhého pilíře definitivně uzavírá. Rozhodnutí přitom není nikterak jednoduché. Je vhodné zvážit všechna pro i proti. Důchodovou reformu bohužel provází řada mýtů, ale i nezvratných faktů.
Kupříkladu se traduje, že druhý důchodový pilíř je výhradně pro „mladé a bohaté“. Orientační modelové výpočty porovnání důchodu bez vstupu do II. pilíře a po vstupu do tohoto systému zpracované ministerstvem práce a sociálních věcí, potvrzují opak. V některých případech je možné dosáhnout vyššího důchodu již při průměrné hrubé měsíční mzdě a nemusí se přitom jednat o nejmladší věkovou kategorii.
Více: Speciál o důchodové reformě
Pohlaví | Ročník narození | Výše měsíčního hrubého příjmu | II. pilíř – investice fond vyvážený | II. pilíř – investice fond dynamický | Důchod bez vstupu do II. pilíře |
---|---|---|---|---|---|
Muž | 1974 | 18 000 Kč | 11 729 Ke | 12 026 Kč | 11 089 Kč |
Muž | 1965 | 25 000 Kč | 12 765 Kč | 12 754 Kč | 11 939 Kč |
Žena | 1970 | 22 000 Kč | 12 320 Kč | 12 564 Kč | 11 617 Kč |
Žena | 1969 | 25 000 Kč | 13 007 Kč | 13 263 Kč | 12 156 Kč |
Stahujte: Modelové propočty výhodnosti vstupu do II. pilíře
Argumentem, který hovoří pro vstup do dobrovolného systému druhého nebo třetího pilíře (případně obou), je aktuální situace v důchodovém pojištění. Převážná většina dnešních důchodců je závislá na důchodech z pilíře prvního, tj. důchodech vyplácených od České správy sociálního pojištění. Z tohoto systému pobírá měsíční dávku více než 2,3 milionů důchodců. Vezmeme-li v úvahu stále se zvyšující deficit důchodového systému (cca 40 miliard Kč ročně) a demografický vývoj v České republice, můžeme snadno dojít k závěru, že tento systém nebude v budoucnu neudržitelný. Lidé se dožívají vyššího věku a pobírají důchody déle, na druhou stranu proudí do systému stále méně peněz. Na jednoho důchodce připadá zhruba 1,8 ekonomicky aktivních lidí – plátců sociálního pojištění. Jestliže nedojde k výrazným změnám, bude podle předpokladů v roce 2050 na jednoho důchodce připadat pouze 1,2 plátce sociálního pojištění. Nezvratným faktem tedy je, že výše důchodů pobíraných z prvního pilíře se bude v porovnání s průměrnou mzdou nadále snižovat a není reálné spoléhat se po dosažení důchodového věku pouze na první důchodový pilíř.
Více: Speciál o důchodové reformě
Nemožnost ze systému vystoupit a doba spoření
Vystoupit z druhého pilíře skutečně nelze. Platí to však až po nabytí právní moci rozhodnutí o registraci.
Často kritizovanou nevýhodou druhého důchodového pilíře je nemožnost z tohoto systému kdykoli vystoupit. Rozhodnutí o vstupu do druhého pilíře je skutečně nevratné. Smlouvy o důchodovém spoření uzavírají penzijní společnosti, které získají licenci ČNB. Pojištěnec si sám zvolí společnost, s níž uzavře smlouvu o důchodovém spoření. Ta následně zašle žádost o registraci správci centrálního registru smluv. Po ověření, zda zájemce o účast splní stanovené podmínky, Centrální registr smluv smlouvu zaregistruje a oznámí pojištěnci její zaregistrování. Od 1. dne měsíce následujícího se účastník stává poplatníkem pojistného na důchodové spoření.
Bezprostředně po podpisu smlouvy je možné odstoupit
V praxi pak může docházek k situacím, kdy pojištěnec po vyslechnutí argumentů zprostředkovatele penzijní společnosti podepíše smlouvu o účasti ve druhém pilíři a následující den si tento krok rozmyslí. Zváží, že vstup do tohoto systému nebude pro něj tak výhodný, jak se na první pohled zdálo.
Od smlouvy o důchodovém spoření, která byla zaregistrována v Centrálním registru smluv, nemůže penzijní společnost ani účastník odstoupit, vypovědět ji ani uzavřít dohodu o jejím skončení. Ujistila server Podnikatel.cz Petra Homolová, mluvčí generálního finančního ředitelství. Dnem zaregistrování smlouvy se rozumí den, kdy nabylo rozhodnutí o registraci právní moci. Od tohoto okamžiku tedy platí zákaz smlouvu výše uvedenými způsoby ukončit. Mluvčí však dodala, že odstoupení (případně výpověď nebo dohoda o skončení smlouvy o důchodovém spoření před dnem nabytí právní moci rozhodnutí) je otázkou smluvního vztahu mezi účastníkem a penzijní společností bez ingerence správce Centrálního registru smluv (CRS).
Správce CRS naopak sám platnost smlouvy nesmí zkoumat (tedy i otázku, zda smlouva neskončila právě uvedeným způsobem). A proto účastník v případě, že si účast ve II. pilíři důchodového systému rozmyslel, musí učinit příslušný úkon vůči penzijní společnosti, se kterou smlouvu o důchodovém spoření uzavřel. Tato penzijní společnost má pak oznamovací povinnost vůči správci CRS, který, pokud od penzijní společnosti obdrží toto oznámení s přiloženým úkonem účastníka (čímž je jasně oboustranně deklarováno, že smlouva skončila), řízení o registraci smlouvy zastaví,
vysvětluje Homolová.
A když odstoupení od smlouvy přijde až po registraci?
V praxi samozřejmě může dojít k situaci, kdy oznámení přijde po vydání rozhodnutí. To může být důvodem pro obnovu řízení a zrušení registrace (podmínkou však je, že k samotnému odstoupení od smlouvy došlo ještě před registrací této smlouvy).
Pojištěnec by se eventuálně mohl obávat postupu penzijní společnosti, která odmítne odstoupení od smlouvy nebo bude tento krok úmyslně protahovat. To, jak se penzijní společnost k úkonu účastníka postaví, centrální registr smluv řešit nebude. Spory v soukromoprávní rovině řeší obecné soudy a veřejnoprávní dozor na penzijními společnostmi vykonává ČNB. Z praxe správce CRS však plyne, že penzijní společnosti v řadě případů odstoupení od smlouvy akceptují a zasílají oznámení o skončení smlouvy správci CRS, jak jim ukládá zákon,
uzavřela Petra Homolová.
Minimální spořící doba u II. pilíře neexistuje
V poslední době se v médiích objevují informace o minimální spořící době druhého důchodového pilíře. Zákonem ale žádná taková doba stanovena není. Vybrání naspořených prostředků je však vázáno na přiznání důchodu z pilíře prvního. Tam samozřejmě musí být dodržena podmínka minimální pojistné doby (tato doba se každoročně o jeden rok zvyšuje, po roce 2018 bude činit 35 let).
Je tedy možné vstoupit do druhého pilíře i 10 let před dosažením důchodového věku a začít vybírat naspořené prostředky současně s důchodem pobíraným od České správy sociálního zabezpečení, samozřejmě pod podmínkou dodržení pojistné doby (v roce 2013 činí potřebná doba pojištění pro odchod do důchodu 29 let).