Nevyžádaná pošta může podnikatele vyjít draho. Novela upravuje pokuty i povinnosti

Co se mění u nevyžádané pošty? 

Do paragrafu 11 daného zákona se vkládá nový odstavec týkající se přestupků fyzických osob a dochází tak k přečíslování. U dalšího odstavce je pak změnou, že se přestupek spojený s šířením obchodních sdělení netýká jen právnických osob, ale také podnikajících fyzických osob. 

Konkrétně tak paragraf 11 vypadá takto: 

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že bez souhlasu adresáta hromadně nebo opakovaně šíří elektronickými prostředky obchodní sdělení. 

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že 

a) hromadně nebo opakovaně šíří elektronickými prostředky obchodní sdělení 

1. bez souhlasu adresáta, 

2. neoznačené jasně a zřetelně jako obchodní sdělení, 

3. skrývající nebo utajující totožnost odesílatele, jehož jménem se komunikace uskutečnila, 

4. neobsahující platnou adresu, na niž by adresát mohl odeslat žádost o ukončení takové komunikace, nebo 

5. bez toho, že by zákazníkovi poskytla možnost jasně, zřetelně, jednoduchým způsobem, zdarma nebo na svůj účet udělit či odmítnout souhlas s využitím jeho elektronického kontaktu při zaslání každé jednotlivé zprávy, 

b) vykonává regulovanou činnost a její obchodní sdělení neobsahuje název profesní samosprávné komory zřízené zákonem, u níž je zapsána, 

c) vykonává regulovanou činnost a její obchodní sdělení neobsahuje odkaz na profesní pravidla uplatňovaná v členském státu Evropské unie, v němž je usazena, nebo 

d) vykonává regulovanou činnost a její obchodní sdělení neobsahuje způsob trvalého veřejného přístupu k informacím o příslušné profesní samosprávné komoře zřízené zákonem, jejímž je členem. 

Nové povinnosti vycházejí z evropského nařízení

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela vysvětluje, že mezi takzvané online zprostředkovatele služby patří online tržiště, ubytovací portály nebo třeba obchody s aplikacemi. Ty propojují podniky s jejich zákazníky a tím podnikům poskytují přístup k novým trhům a obchodním příležitostem, zároveň také rozšiřují výběr spotřebitelům. Jejich rozvoj ovšem přináší také rizika, zejména závislost malých podniků na těchto službách, která potom může vést k tomu, že tyto platformy zneužívají své postavení, jsou méně transparentní nebo se uchylují k nekalým praktikám, doplňuje s tím, že na tato rizika reaguje nařízení 2019/1150 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb označované jako „Platform to Business Regulation“ („P2B“). To stanovuje pravidla pro spravedlivé, předvídatelné a důvěryhodné online podnikatelské prostředí v rámci vnitřního trhu. 

V zákoně jsou nové povinnosti definovány také v paragrafu 11 o přestupcích. Podle odstavce 3 se právnická nebo podnikající fyzická osoba jako poskytovatel online zprostředkovatelských služeb dopustí přestupku například tím, že neoznámí podnikatelským uživatelům změny svých podmínek na trvalém nosiči nebo provede navržené změny dříve, než uplyne lhůta pro jejich oznámení nebo nezajistí jasnou viditelnost identity podnikatelského uživatele poskytujícího zboží a služby prostřednictvím online zprostředkovatelské služby podle čl. 3 odst. 5 nařízení. Čtvrtý odstavec je pak zaměřený na právnické nebo podnikající fyzické osoby jako poskytovatele internetového vyhledávače. 

Přečtěte si také:

Novela občanského zákoníku nabyla účinnosti. Co se pro e-shopy mění?

Změny jsou i v pokutách

V nenovelizované podobě zákona byly uvedeny dvě pokuty za přestupky, a to do výše milionu korun za přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d) a do deseti milionů u přestupku podle odstavce 1 písm. a). Nově jsou zde tři maximální výše pokut a za přestupky podle odstavců 3 a 4 je možné společně s pokutou uložit správní trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku. 

Zákon tedy uvádí, že za přestupek lze uložit pokutu do 

a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 

b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d), nebo 

c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 nebo 4. 

V důvodové zprávě k této novele se píše, že maximální výše pokuty za přestupek je stanovena jednotně hranicí 10 mil. Kč a vzhledem k tomu, že v případě nařízení 2019/1150 se jedná o novou regulaci, představuje tato hranice spíše nižší sazbu v porovnání s obdobnými případy upravenými v jiných právních předpisech ČR, které se zabývají ochranou trhu a hospodářské soutěže. Například zákon o elektronických komunikacích za obdobná pochybení, avšak v jiném hospodářském sektoru, stanoví horní hranici pro uložení pokuty ve výši 15 mil. Kč nebo 5 % z čistého obratu pachatele přestupku. Ještě vyšší pak jsou sankce podle zákona o ochraně hospodářské soutěže, uvádí se zde dále. 

Kdo bude hlídat dodržování novely? 

Dozor nad online zprostředkovatelskými službami a internetovými vyhledávači bude mít na základě této novely Český telekomunikační úřad. Předseda Rady ČTÚ Marek Ebert potvrdil, že je úřad na výkon nových pravomocí připraven a chápe je jako výzvu posunout se vpřed směrem k digitální agendě. Dále uvedl, že už zřídili nové oddělení dozoru specializovaných agend. Jehož počátečním úkolem je zejména správně nastavit postupy pro řešení konkrétních podnětů na porušení zákona, následně provádět kontroly obchodních podmínek, šetřit jednotlivé případy, uveřejňovat rozhodnutí a případně udělovat pokuty, vyjmenoval. 

Podle novely zákona v případě méně závažného porušení povinnosti Český telekomunikační úřad upozorní poskytovatele na porušení nařízení a vyzve jej k nápravě ve lhůtě přiměřené charakteru porušené povinnosti. Když upozorněný poskytovatel online zprostředkovatelských služeb nebo poskytovatel internetového vyhledávače zjedná nápravu, musí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit písemně úřadu, a to včetně způsobu zjednání nápravy. Po marném uplynutí lhůty k nápravě pak zahájí Český telekomunikační úřad řízení o přestupku. 

Co je cílem novely? 

Podle Českého telekomunikačního úřadu je hlavním cílem novely vytvoření férovějšího prostřední a rovnějších podmínek ve vztahu mezi poskytovateli online služeb. Ministerstvo průmyslu a obchodu zmiňuje, že díky novele zákona získají zejména menší podnikatelé snadnější přístup ke spotřebitelům prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb, účinnější možnosti nápravy a řešení sporů s poskytovateli těchto služeb. Konkurenční, spravedlivé a transparentní online prostředí má pak zásadní význam i z hlediska podmínek pro spotřebitele. 

Vrchní ředitel pro řízení sekce digitalizace a inovací Petr Očko dodává, že novela platformám a internetovým vyhledávačům ukládá povinnosti týkající se transparentnosti a podnikatelským uživatelům poskytuje možnosti účinné nápravy. To by mělo usnadnit přeshraniční podnikání v rámci Evropské unie, a zlepšit tak řádné fungování vnitřního trhu, uzavírá.