Daňová povinnost neprovází podnikatele pouze po dobu jeho podnikatelského bytí, splněna musí být i v okamžiku, kdy dojde k jeho úmrtí. Povinnosti spojené s daněmi za něj přebírá někdo z pozůstalých. Daňové přiznání za zesnulého je nutné podat do tří měsíců od úmrtí a lhůtu nelze prodloužit,
upozorňuje daňová specialistka Jana Janoušková ze společnosti KODAP
Čtěte také: Sepsat poslední vůli můžete třeba hned. Čím dřív, tím lépe, radí právníci
Co vše je nutné splnit
V případě úmrtí podnikatele musí být všechna daňová přiznání, která se ho týkají, podána ke dni jeho úmrtí. A to přiznání k DPH, k silniční dani, vyúčtování daní za zaměstnance, přehledy pro Správu sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovnu a další.
Smrtí podnikatele daňové povinnosti nekončí
Postup je stejný jako při ukončení podnikání. Například u DPH je třeba vypořádat, tedy částečně vrátit, daň z majetku, u kterého byl uplatněn odpočet DPH ve lhůtě pěti let, u nemovitostí deset let, před ukončením podnikání. Ovšem pouze v případě, že v podnikání nepokračuje někdo z dědiců. Daňové povinnosti pak přebírá on,
upozornila daňová poradkyně Blanka Štarmanová z TaxVision.
Psali jsme: I mrtvý podnikatel je ze zákona povinen podat daňové přiznání
V případě, že je po smrti podnikatele následovník, který chce v činnosti pokračovat, musí tento fakt sdělit do tří dnu živnostenskému úřadu, Pokud se tak nestane, živnostenské oprávnění zesnulého podnikatele dnem jeho smrti zaniká.
Zesnulý je podílníkem nebo jednatelem
Komplikovaná může být situace, kdy je zesnulý podílníkem nebo jednatelem v obchodní společnosti. V případě, že jde o společníka, který vlastní podíl ve firmě, situace se řeší na základě společenské smlouvy. Pokud to není ošetřeno ve smlouvě jinak, podíl se stává součástí dědického řízení. Je-li ve smlouvě dědění podílu omezeno, přejde podíl na společnost a dědicové mají nárok na vyplacení vypořádacího podílu. V momentě, kdy je zesnulý jednatelem společnosti, valná hromada jmenuje nového jednatele.
ČLÁNKY DO MAILU