Nezabavitelná částka se od roku 2022 zvyšuje. Mění se i výpočet srážek ze mzdy

Nezabavitelná částka mzdy v roce 2022

Součástí nezabavitelné části je částka připadající na osobu povinného (zaměstnanec s exekučními srážkami), eventuálně úpadce (zaměstnanec s insolvenčními srážkami), a částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné.

Počínaje lednem, tj. u mezd zpracovávaných za měsíc leden vyplácených zaměstnancům v únoru, se výše nezabavitelné částky mění. Pro rok 2022 činí nezabavitelná částka dlužníka 8006,25 Kč. Na každou osobu, které je povinen dlužník poskytovat výživné, se uplatní 1/3 z hodnoty nezabavitelné částky na osobu povinného, tj. 2668,75. Částka, nad kterou se srazí veškerý zbytek mzdy, je pro tento rok stanovena na 21 350 Kč.

Nezabavitelnou částku tvoří dvě složky: životní minimum jednotlivce a normativní náklady na bydlení. Průměrné náklady na bydlení byly vyčísleny a zveřejněny formou nařízení vlády č. 507/2021 Sb. (na poslední chvíli byly oproti původnímu předpokladu vzhledem k nárůstu cen energií navýšeny). Pro rok 2022 činí 6 815 Kč. Částka životního minima se nemění, jde o částku 3 860 Kč.

Důležité údaje pro stanovení nezabavitelné částky

Povinný (tj. zaměstnanec) má vždy nárok na nezabavitelnou částku a další částky dle počtu vyživovaných osob. Na manžela povinného se započítává jedna třetina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na vyživované dítě se započítává jedna třetina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna třetina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.

V průběhu výpočtu se obvykle pracuje s haléřovými částkami. Na celé koruny nahoru se zaokrouhlí v souladu s nařízením vlády o nezabavitelných částkách až konečná nezabavitelná částka po součtu na poplatníka a jeho vyživované osoby.

Příklady nezabavitelných částek:

• Svobodná, bezdětná pracovnice bude mít základní nezabavitelnou částku 8 007 Kč.
• Ženatý zaměstnanec (manželka a dvě děti) bude mít nezabavitelnou částku 16 013 Kč (8 006,25 + 2668,75 + 2668,75 + 2668,75).

Připomenutí postupu výpočtu

1. Stanovíme čistou mzdu.
2. Z čisté mzdy odpočítáme nezabavitelnou částku (8 006,25 Kč) + částku za každou vyživovanou osobu (2668,75 Kč). Sečteme a případně zaokrouhlíme na celé Kč nahoru dle § 3 nařízení o nezabavitelných částkách.
3. Jestliže je rozdíl čisté mzdy a nezabavitelných částek větší než dvojnásobek základní nezabavitelné částky, je tato část plně zabavitelnou částkou. Částku 21 350 Kč (nebo nižší zbytek) zaokrouhlíme směrem dolů dle § 279 občanského soudního řádu na částku dělitelnou třemi. Z částky 21 350 Kč vychází 7 116 Kč (případný zbytek se připočte k základní nezabavitelné částce povinného, zde vychází zaokrouhlení 2 Kč).
4. Z první třetiny zbytku čisté mzdy se uhradí pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Před těmito pohledávkami si může zaměstnavatel uplatnit paušální náhradu.
5. Z druhé třetiny zbytku čisté mzdy se uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak přednostní pohledávky podle pořadí, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Pokud nestačí částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Na posledním místě z okruhu výživného je náhradní výživné. Pokud nestačí částka k uspokojení všech oprávněných, uspokojí se obdobně jako u dlužného výživného poměrně. Jestliže by nebylo částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.
6. Třetí třetina se vyplácí povinnému.
7. Plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy připočteme ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek, zbývající část se připočte k první třetině.

Příklad výpočtu srážky ze mzdy

Čistá mzda zaměstnance činí 25 786 Kč. Má manželku a dvě děti.

Zaměstnanec má nařízeny následující srážky ze mzdy: Exekuční příkaz – nepřednostní pohledávka ve výši 45 000 Kč (doručeno prvnímu plátci mzdy v roce 2012) a výkon rozhodnutí soudu ve výši 28 589 Kč (přednostní pohledávka doručena prvnímu plátci mzdy v roce 2015).

Nezabavitelná částka: 16 013 Kč (na povinného 8 006,25 + 3 vyživované osoby, tj. 3 × 2668,75 Kč).

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Rozdíl: 25 786 – 16 003 = 9 773 Kč

Rozdíl je nižší než dvojnásobek základní nezabavitelné částky, tj. 21 350 Kč. Budeme tedy dále pracovat pouze se třemi třetinami bez plně zabavitelného zbytku, tj. 9 773/3 = 3257 Kč (+ 2 Kč ze zaokrouhlení).

1. třetina zbytku mzdy 3 257 Kč = dle pořadí nepřednostní pohledávka (paušální náhradu si zaměstnavatel uplatnit nemůže)
2. třetina zbytku mzdy 3 257 Kč = jediná přednostní pohledávka
3. třetina zbytku čisté mzdy 3 257 + 2 Kč = zaměstnanec

Na exekuce bude použito 2× 3 257 Kč (přednostní i nepřednostní pohledávka), zaměstnanci bude ponecháno 19 272 Kč (16 013 Kč + 3 257 Kč + 2 Kč).

Nová paušální náhrada zaměstnavatelům

Mimo náhradní výživné, které bylo zavedeno již v průběhu roku 2021, dochází ve výpočtu srážek ze mzdy k další změně. Od ledna 2022 mají zaměstnavatelé možnost uplatnit si paušální náhradu ve výši 50 Kč. Uplatní ji však pouze v případě nově vydaných exekučních příkazů a výkonů rozhodnutí soudu (po 1. lednu 2022). Paušální náhradu navíc nelze uplatnit u všech druhů příjmů. Podrobněji vysvětleno v článku: Paušální náhrada zaměstnavatelům za zpracování exekucí