Nezabavitelná částka v exekucích a insolvencích se od roku 2024 snižuje

Příklady nezabavitelných částek:

• Svobodná, bezdětná pracovnice bude mít základní nezabavitelnou částku 12 705 Kč.
• Ženatý zaměstnanec (manželka a dvě děti) bude mít nezabavitelnou částku 22 234 Kč (12 704,66 + 3176,16 + 3176,16 + 3176,16).

Připomenutí postupu výpočtu

1. Stanovíme čistou mzdu.
2. Z čisté mzdy odpočítáme nezabavitelnou částku (12 704,66 Kč) + částku za každou vyživovanou osobu (3176,16 Kč). Sečteme a případně zaokrouhlíme na celé Kč nahoru dle § 3 nařízení o nezabavitelných částkách.
3. Jestliže je rozdíl čisté mzdy a nezabavitelných částek větší než jeden a půl násobek základní nezabavitelné částky, je tato část plně zabavitelnou částkou. Částku 28 586 Kč (nebo nižší zbytek) zaokrouhlíme směrem dolů dle § 279 občanského soudního řádu na částku dělitelnou třemi. Z částky 28 586 Kč vychází 9528 Kč. Případný zbytek se připočte k základní nezabavitelné částce povinného. Vychází zaokrouhlení 2 Kč. Z důvodu úpravy plně zabavitelné částky z dvojnásobku na jeden a půl násobek je vhodné zaokrouhlit plně zabavitelnou částku na celé koruny. Nepracujeme tedy s částkou 28 585,50 Kč, ale rovnou s částkou 28 586 Kč. Postup sice není stanoven zákonem, ale je z hlediska výpočtu logičtější. Je třeba postupovat tak, aby mzda zaměstnance nevycházela na haléře, a tomu přizpůsobit i rozdělení tohoto zbytku mezi povinného a srážky ze mzdy.
4. Z první třetiny zbytku čisté mzdy se uhradí pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Před těmito pohledávkami si může zaměstnavatel uplatnit paušální náhradu.
5. Z druhé třetiny zbytku čisté mzdy se uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak přednostní pohledávky podle pořadí, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Pokud nestačí částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Na posledním místě z okruhu výživného je náhradní výživné. Pokud nestačí částka k uspokojení všech oprávněných, uspokojí se obdobně jako u dlužného výživného poměrně. Jestliže by nebylo částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.
6. Třetí třetina se vyplácí povinnému.
7. Plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy připočteme ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek, zbývající část se připočte k první třetině.

Příklad výpočtu srážky ze mzdy

Čistá mzda zaměstnance činí 32 654 Kč. Má manželku a dvě děti.

Zaměstnanec má nařízeny následující srážky ze mzdy: Exekuční příkaz – nepřednostní pohledávka ve výši 45 000 Kč (doručeno prvnímu plátci mzdy v roce 2014) a výkon rozhodnutí soudu ve výši 28 589 Kč (přednostní pohledávka doručena prvnímu plátci mzdy v roce 2017).

Nezabavitelná částka: 22 324 Kč (na povinného 12 704,66 + 3 vyživované osoby, tj. 3 × 3176,16 Kč).

Rozdíl: 32 654 – 22 324 = 10 330 Kč

Rozdíl je nižší než jeden a půl násobek základní nezabavitelné částky, tj. 28 586 Kč. Budeme tedy dále pracovat pouze se třemi třetinami bez plně zabavitelného zbytku, tj. 10 339/3 = 3443 Kč (+ 1 Kč ze zaokrouhlení).

• 1. třetina zbytku mzdy 3443 Kč = dle pořadí nepřednostní pohledávka (paušální náhradu si zaměstnavatel uplatnit nemůže)
• 2. třetina zbytku mzdy 3443 Kč = jediná přednostní pohledávka
• 3. třetina zbytku čisté mzdy 3443 + 1 Kč = zaměstnanec

Na exekuce bude použito 2× 3443 Kč (přednostní i nepřednostní pohledávka), zaměstnanci bude ponecháno  25 768 Kč (22 324 Kč + 3443 Kč + 1 Kč).

Kvalifikovaný plátce mzdy

Exekutor může od roku 2024 požádat kvalifikovaného plátce mzdy na formuláři, jehož náležitosti a vzor stanoví prováděcí právní předpis, o sdělení údajů podle § 33 odst. 5 exekučního řádu, případně o sdělení jiných údajů potřebných k vedení exekuce, jejichž potřebnost v žádosti odůvodní. Plátce mzdy poskytne exekutorovi požadované údaje na formuláři, jehož náležitosti a vzor stanoví prováděcí právní předpis a který je součástí formuláře podle věty první. Doručuje-li exekutor žádost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, požádá plátce mzdy o údaje i elektronicky datovým souborem. 

Kvalifikovaným plátcem je plátce mzdy, jehož celkový roční úhrn čistého obratu podle zákona o účetnictví za poslední účetní období předcházející žádosti o součinnost dosáhl 

• alespoň částku 100 000 000 Kč, nebo 
• zaměstnává-li nejméně 50 zaměstnanců v pracovním poměru.

Kvalifikovaný plátce mzdy není povinen poskytnout exekutorovi údaje, není-li žádost o tyto údaje podána elektronicky datovým souborem na formuláři podle věty první nebo nemá-li datový soubor stanovený formát nebo strukturu. Ministerstvo stanovilo vyhláškou č. 394/2023 Sb. formát a strukturu datového souboru (novela vyhlášky č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti, ve znění pozdějších předpisů).

Připravované změny v insolvencích

Na druhé čtení v Poslanecké sněmovně čeká novela insolvenčního zákona, která by mohla snížit dobu oddlužení na 3 roky. V případě schválení by zůstalo 100% oddlužení a zkrácené tříleté oddlužení za splnění požadovaných podmínek. Novela ale zachovává pětiletou dobu oddlužení, pokud již bylo dlužníkovi přiznáno osvobození v posledních 20 letech před podáním návrhu na povolení oddlužení (ustanovení § 412a odst. 3 insolvenčního zákona).

Cílem novely je zefektivnění a zjednodušení procesu oddlužení v souladu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady, a to při minimalizaci zbytných zásahů a maximálním respektování dosud dosaženého stavu institutu oddlužení. Avšak logicky má zkrácení doby oddlužení řadu odpůrců. O jejím dalším osudu bude server Podnikatel.cz čtenáře informovat.

Přečtěte si také:

Připravované změny insolvenčního zákona se dotknou i zaměstnavatelů

V článku jste se dozvěděli