V exekučních srážkách se využívá pojem nezabavitelná (nepostižitelná) část mzdy. Tato částka nesmí být zaměstnanci v rámci exekučních srážek sražena, naopak mu musí být vždy vyplacena. Má sloužit k zajištění jeho základních životních potřeb. Upravuje ji občanský soudní řád, ale i speciální nařízení vlády o nezabavitelných částkách. Na ochranu dlužníků pamatovali zákonodárci i při schvalování nového peněžitého příspěvku takzvaného stravenkového paušálu. Avšak ne neomezeně.
Nezabavitelná částka mzdy od roku 2021
Součástí nezabavitelné části je částka připadající na osobu povinného (zaměstnanec s exekučními srážkami), eventuálně úpadce (zaměstnanec s insolvenčními srážkami), a částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné.
Počínaje lednem, tj. u mezd zpracovávaných za měsíc leden vyplácených zaměstnancům v únoru, se výše nezabavitelné částky mění. Pro rok 2021 činí nezabavitelná částka dlužníka 7872,80 Kč. Na každou osobu, které je povinen dlužník poskytovat výživné, se uplatní 1/3 z hodnoty nezabavitelné částky na osobu povinného, tj. 2624,30. Částka, nad kterou se srazí veškerý zbytek mzdy, je pro tento rok stanovena na 20 994 Kč.
Nezabavitelnou částku tvoří dvě složky: životní minimum jednotlivce a normativní náklady na bydlení. Průměrné náklady na bydlení byly vyčísleny a zveřejněny formou nařízení vlády č. 580/2020 Sb. Pro rok 2020 činí 6 637 Kč. Částka životního minima byla upravena již v průběhu roku 2020 a činí 3 860 Kč. Další zvýšení (a tím i zvýšení nezabavitelné částky) navrhuje MPSV v průběhu roku 2021.
Povinný (tj. zaměstnanec) má vždy nárok na nezabavitelnou částku a další částky dle počtu vyživovaných osob. Na manžela povinného se započítává jedna třetina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na vyživované dítě se započítává jedna třetina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna třetina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.
V průběhu výpočtu se obvykle pracuje s haléřovými částkami. Na celé koruny nahoru se zaokrouhlí v souladu s nařízením vlády o nezabavitelných částkách až konečná nezabavitelná částka po součtu na poplatníka a jeho vyživované osoby.
| Rok | 2020 (od 1. července) | 2021 (od 1. ledna) |
|---|---|---|
| Životní minimum jedince | 3 860 Kč | 3 860 Kč |
| Náklady na bydlení | 6 502 Kč | 6 637 Kč |
| Základní nezabavitelná částka | 10 362 Kč | 10 497 Kč |
| Dvojnásobek nezabavitelné částky | 20 724 Kč | 20 994 Kč |
| 3/4 ze základní nezabavitelné částky | 7771,50 Kč | 7 872,80 Kč |
| 1/3 z nezabavitelné částky | 2 590, 50 Kč | 2 624,30 Kč |
| 1/3 zbytku čisté mzdy | 6 908 Kč | 6998 Kč |
Příklady nezabavitelných částek:
- Svobodná, bezdětná pracovnice bude mít základní nezabavitelnou částku 7 873 Kč.
- Ženatý zaměstnanec (manželka a dvě děti) bude mít nezabavitelnou částku 15 746 Kč (7872,80 + 2624,30 + 2624,30 + 2624,30).
Připomenutí postupu výpočtu srážek ze mzdy
- Stanovíme čistou mzdu.
- Z čisté mzdy odpočítáme nezabavitelnou částku (7872,80 Kč) + částku za každou vyživovanou osobu (2624,30 Kč). Sečteme a případně zaokrouhlíme na celé Kč nahoru dle § 3 nařízení o nezabavitelných částkách.
- Jestliže je rozdíl čisté mzdy a nezabavitelných částek větší než dvojnásobek základní nezabavitelné částky, je tato část plně zabavitelnou částkou. Částku 20 994 Kč (nebo nižší zbytek) zaokrouhlíme směrem dolů dle § 279 občanského soudního řádu na částku dělitelnou třemi. Z částky 20 994 Kč vychází 6998 Kč (případný zbytek se připočte k základní nezabavitelné částce povinného, aktuálně nevychází).
- Z první třetiny zbytku čisté mzdy se uhradí pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Z druhé třetiny zbytku čisté mzdy se uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak přednostní pohledávky podle pořadí, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Pokud nestačí částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Jestliže by nebylo částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Třetí třetina se vyplácí povinnému.
- Plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy připočteme ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek, zbývající část se připočte k první třetině.
Příklad:
Čistá mzda zaměstnance činí 24 537 Kč. Má manželku a dvě děti.
Zaměstnanec má nařízeny následující exekuční srážky: Exekuční příkaz – nepřednostní pohledávka ve výši 45 000 Kč (doručeno prvnímu plátci mzdy v roce 2012) a výkon rozhodnutí soudu ve výši 28 589 Kč (přednostní pohledávka doručena prvnímu plátci mzdy v roce 2015).
Nezabavitelná částka: 15 746 Kč (na povinného 7 872,80 + 3 vyživované osoby, tj. 3 × 2624,30 Kč).
Rozdíl: 24 537 – 15 746 = 8 791 Kč
Rozdíl je nižší než dvojnásobek základní nezabavitelné částky, tj. 20 994 Kč. Budeme tedy dále pracovat pouze se třemi třetinami bez plně zabavitelného zbytku, tj. 8 791/3 = 2930 Kč (+ 1 Kč ze zaokrouhlení).
1. třetina zbytku mzdy 2 930 Kč = dle pořadí nepřednostní pohledávka
2. třetina zbytku mzdy 2 930 Kč = jediná přednostní pohledávka
3. třetina zbytku čisté mzdy 2 930 + 1 Kč = zaměstnanec
Na exekuce bude použito 2× 2 930 Kč (přednostní i nepřednostní pohledávka), zaměstnanci bude ponecháno 18 677 Kč (15 746 Kč + 2 930 Kč + 1 Kč).
Stravenkový paušál a srážky ze mzdy
Od roku 2021 mohou zaměstnavatelé zaměstnancům přispívat na stravování peněžitým příspěvkem, takzvaným stravenkovým paušálem. Peněžitý příspěvek poskytovaný do limitu pro osvobození od daně z příjmů však není považován za mzdu. Ačkoli by jej bylo možno klasifikovat jako jiný příjem, který má vztah k výkonu práce a je poskytován vedle odměny za práci, není uveden v taxativním výčtu § 299 občanského soudního řádu. Z toho důvodu není možné tento příjem postihnout srážkami z jiných příjmů ani přikázáním jiné peněžité pohledávky dle § 312 občanského soudního řádu. Avšak pouze do limitu pro osvobození od daně. Případná nadlimitní částka poskytovaná zaměstnavatelem by mohla být postihnutelná jako mimořádný příjem v rámci insolvenčních srážek ze mzdy, eventuálně přikázáním jiné peněžité pohledávky.
ČLÁNKY DO MAILU