Výše odvodu bude záviset na podílu zaměstnaných OZP. Kdo má méně než 1 %, bude místo 2,5násobku průměrné mzdy platit 3,5násobek.
Jaké povinnosti mají u OZP větší firmy
Aktuálně podle § 81 zákona o zaměstnanosti platí, že zaměstnavatelé v průměru s více než 25 zaměstnanci musí zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, a to ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. Povinnost mohou dle zákona o zaměstnanosti splnit nejen jejich zaměstnáváním, ale také odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele podle § 78 zákona o zaměstnanosti, případně odvést příslušnou finanční částku do státního rozpočtu. Zpravidla se ale jedná o kombinaci uvedených možností.
Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Za rok 2023 činila průměrná mzda 42 427 Kč. Odvod tedy činil 106 068 Kč.
Kdo nezaměstnává OZP, bude platit více
Zatímco v současnosti jsou všechny tři způsoby plnění povinného podílu zaměstnávat OZP na volném trhu práce rovnocenné, vláda chce nově zvýšit zájem zaměstnavatelů na přímém zaměstnávaní OZP v pracovním poměru a tyto zaměstnavatele oproti stávajícímu stavu zvýhodnit a tím také zlepšit postavení a možnosti pracovního uplatnění OZP na volném trhu práce. Novinky přináší novela zákona o zaměstnanosti, kterou schválila vláda.
Nově se tak výše odvodu do státního rozpočtu, pokud zaměstnavatel nesplňuje 4% podíl OZP, odstupňuje.
Kdo zaměstnává:
- alespoň 3 % OZP, bude platit průměrnou mzdu
- alespoň 1 % OZP, bude platit 2násobek průměrné mzdy
- méně než 1 %, bude platit 3,5násobek průměrné mzdy
Firmy, které nezaměstnávají žádné OZP, tak budou nově platit více. Při průměrné mzdě pro rok 2023 by to znamenalo zvýšení odvodu ze 106 068 Kč na 148 495 Kč. Pro většinu zaměstnavatelů, na které se vztahuje povinnost zaměstnávání OZP, bude mít změna pozitivní vliv ve formě snížení odvodu do státního rozpočtu. Ostatní, tj. 29 % zaměstnavatelů, na které se tato povinnost vztahuje (5843 zaměstnavatelů), budou odvádět více nebo v lepším (preferovaném) případě začnou realizovat aktivity vedoucí k přímému zaměstnávání OZP,
doplňuje důvodová zpráva.
Maximální výše příspěvku činí 15 700 Kč
Změny se dotknou i příspěvku firmám při zaměstnávání OZP na částečnou úhradu vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a dalších nákladů. Aktuálně činí příspěvek 75 % mzdy, přičemž maximální částka příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce je 15 700 Kč. U osob zdravotně znevýhodněných pak jde o částku 5000 Kč. Kromě toho má zaměstnavatel nárok na paušální částku ve výši 1000 Kč měsíčně na každou osobu se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé ale zároveň mohou uplatnit nárok na zvýšení příspěvku na další náklady vynaložené na zaměstnávání, nejvýše může jít o částku představující rozdíl mezi maximální částkou příspěvku a příspěvkem reálně poskytnutým.
U zvýšení příspěvku bude zaveden strop
Podle ministerstva však dochází k účelovému chování některých zaměstnavatelů, kteří vykazují neúměrně zvýšené náklady. Z praktických poznatků i z dostupných dat vyplývá, že zaměstnavatelé vykazují zvýšené náklady účelově v neúměrně vysokých částkách a snaží se tím získat maximální částku příspěvku. Zejména se tak děje v případě nákladů provozních zaměstnanců a pracovních asistentů, kdy se čerpání příspěvku na tyto náklady za posledních pět let mnohonásobně zvýšilo,
píše se v důvodové zprávě.
Vláda proto schválila stanovení maximální částky pro zvýšení příspěvku, která by měla přispět k efektivitě poskytování této podpory, elimininovat negativní účelové postupy zaměstnavatelů a současně zajistit rovnováhu mezi mzdovou složkou příspěvku a příspěvkem na zvýšené náklady. Nově bude platit, že součet všech zvýšení příspěvků nesmí u zaměstnavatele v kalendářním čtvrtletí přesáhnout 0,8násobek součtu příspěvků, které za toto kalendářní čtvrtletí náleží.
Náklady budou konkretizované
Dále by mělo dojít ke zpřehlednění systému uznávání dalších nákladů pro účely zvýšení příspěvku na podporu zaměstnávání OZP na chráněném trhu práce a sjednotit postup jednotlivých pracovišť úřadu práce při posuzování těchto nákladů. Tyto další náklady jsou v současné době definovány obecně a v praxi není vždy zcela jednoznačné, které z nich lze pro nárok na příspěvek uplatnit. To je důvodem rozdílného přístupu jednotlivých pracovišť úřadu práce a rostoucího počtu druhoinstančních řízení. V neposlední řadě tato vágnost nedává zaměstnavatelům právní jistotu při čerpání podpory na zaměstnávání osob se zdravotním postižením,
vysvětluje důvodová zpráva.
Návrh tedy zpřesňuje, za jakých podmínek lze uznat konkrétní další náklady, o které lze zvýšit příspěvek.
Za další náklady, o které lze zvýšit příspěvek, se budou považovat
a) náklady na zaměstnance za dobu jeho přímé pomoci zaměstnancům, na které zaměstnavatel za příslušný kalendářní měsíc žádá o příspěvek podle § 78a odst. 2 (dále jen „provozní asistent“), kterými jsou
- mzda nebo plat, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance,
- náklady na zajištění provozního asistenta v případě, že se nejedná o zaměstnance téhož zaměstnavatele a dodavatelem není spojená osoba podle zákona o daních z příjmů; přímou pomocí je pomoc s úkony, které osoba se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 písm. a) nebo b) při výkonu práce nemůže vzhledem ke svému zdravotnímu postižení vykonávat,
b) náklady na dopravu spojené se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, na které zaměstnavatel za příslušný kalendářní měsíc žádá o příspěvek podle § 78a odst. 2 zákona o zaměstnanosti, kterými jsou náklady na dopravu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na pracoviště a z pracoviště nebo náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků; zajišťuje-li zaměstnavatel dopravu za pomoci vlastního vozidla nebo vozidla, jehož je provozovatelem, pouze v rozsahu nákladů na pohonné hmoty, jinak v rozsahu nákladů uhrazených poskytovateli dopravy, pouze však v případě, že dodavatelem není spojená osoba podle zákona o daních z příjmů,
c) náklady na přizpůsobení provozovny, kterými jsou náklady na
- pořízení a ověření počítačového programového vybavení pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením,
- přizpůsobení a pořízení pomocných technologických zařízení používaných zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením,
- pořízení komunikačních a orientačních pomůcek,
- přizpůsobení hygienických, tepelných, světelných nebo hlukových podmínek osobám se zdravotním postižením,
- výstavbu nebo rozšíření provozů potřebných pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně nákladů na počítačové vybavení
Původně ministerstvo práce a sociálních věcí navrhovalo zrušit 5tisícový příspěvek při zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním, vláda však toto opatření neschválila.
Změní se i podmínka bezdlužnosti
Další novinkou je úprava podmínky bezdlužnosti. V současnosti platí, že na příspěvek má nárok jen ten, jehož nedoplatky vůči úřadům nepřesahují 10 000 Kč. Současně však mohou zaměstnavatelé s vyššími nedoplatky požádat o prominutí této podmínky. Nově bude stanoveno, že na příspěvek má nárok pouze bezdlužný podnikatel. Za bezdlužného se bude považovat zaměstnavatel který nemá evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,
- u orgánů Finanční správy České republiky,
- u orgánů Celní správy České republiky,
- na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo
- na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Za bezdlužného se bude považovat také zaměstnavatel, který prokáže, že nedoplatky, s výjimkou výše uvedených nedoplatků, zanikly do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním čtvrtletí, za které o poskytnutí příspěvku žádá, nebo zanikly do 15 pracovních dnů ode dne, kdy se o těchto nedoplatcích od krajské pobočky úřadu práce dozvěděl. Zároveň bude moct ministr na základě písemné a odůvodněné žádosti zaměstnavatele o odstranění tvrdosti zákona ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele prominout nedodržení lhůty pro zánik nedoplatků.
Zákon nyní projedná Poslanecká sněmovna. Pokud projde Parlamentem a podepíše jej prezident, nabude účinnosti na začátku rok 2025.
