Od roku 2016 došlo k výrazným změnám zákona o účetnictví, včetně prováděcích vyhlášek. Mění se i některé účetní postupy. Připomeňme si i změny v problematice opravných položek k pohledávkám. Čtěte také: Účetní čekají změny v účetnictví, ve vyhláškách i v ověřování účetní závěrky
Novela zákona o účetnictví
V návaznosti na právní předpisy Evropské unie byla do zákona o účetnictví a jeho prováděcích vyhlášek, včetně té pro podnikatele č. 500/2002 Sb., implementována celá řada změn. Novelizovaná ustanovení účetních předpisů se použijí poprvé v účetním období započatém dnem 1. ledna 2016 nebo později (v případě hospodářského roku). K tomuto datu by samozřejmě měly být upraveny i vnitropodnikové účetní směrnice a účtový rozvrh.
- Změny směrné účtové osnovy – změnila se formulace některých názvů, ale i vymezení obsahu některých účtových skupin. S úpravou účtového rozvrhu souvisí i zásadní změny v členění výkazů účetní závěrky.
- Změny ve výkazech – rozvaha i výsledovka hierarchicky člení na pět úrovní. S tím je logicky změněna i jejich struktura, včetně obsahu jednotlivých řádků. Ke změnám dochází například při vykazování bankovních úvěrů, odpisů dlouhodobého majetku nebo nákladů na prodané zboží.
- Změny v účetních postupech – dochází ke změnám v účtových postupech, kupříkladu se jedná o účtování o nedokončené výrobě a aktivaci majetku prostřednictvím nákladových účtů skupiny 58 místo dosavadních výnosových účtů skupiny 62.
Rozdělení účetních jednotek
Významnou změnou, o které server Podnikatel.cz již podrobně informoval, je rozdělení účetních jednotek do čtyř kategorií. Kategorie se stanoví podle výše aktiv, čistého obratu a průměrného počtu zaměstnanců. K rozvahovému dni musí být splněna aspoň dvě ze tří kritérií. Kategorie a kritéria v přehledné tabulce uvádí článek: Novela zákona o účetnictví od roku 2016
Úleva od povinností
Účetnictví se od roku 2016 zásadně mění.
Mikro a malé účetní jednotky, kterých je více než devadesát procent, mohou uvádět v příloze k účetní závěrce pouze část údajů. Rovněž nemusí sestavovat přehled o peněžních tocích ani přehled o změnách vlastního kapitálu. Pro mikro účetní jednotky neplatí povinnost k rozvahovému dni oceňovat příslušná aktiva reálnou hodnotou. Další úlevy pro mikro a malé jednotky jsou odvozeny od povinnosti mít účetní závěrku ověřenu auditorem. Kritéria a hranice se zde v podstatě nemění. Platí aktiva nad 40 mil. korun, čistý obrat nad 80 mil. korun a počet zaměstnanců nad 50, kde u akciových společností stačí splnit jedno a u ostatních dvě z těchto kritérií. Mikro jednotky nebudou auditu podléhat nikdy, jedině pokud by jim to ukládal zvláštní zákon. Mikro a malé jednotky nepodléhající auditu mohou sestavovat výkazy účetní závěrky ve zkráceném rozsahu, nemusí vyhotovovat výroční zprávu a zveřejňovat výkaz zisku a ztráty. Více v článku: Nové povinnosti účetních jednotek od roku 2016
Návrat jednoduchého účetnictví
Po letech se navrátilo jednoduché účetnictví. To bylo ze zákona o účetnictví vyřazeno od roku 2004. Ovšem některým účetním jednotkám bylo v souladu s ustanovením § 38a zákona o účetnictví umožněno jeho vedení i nadále. Jednalo se o občanská sdružení a jejich organizační jednotky, které mají právní osobnost, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, jež jsou církevní právnickou osobou, a honební společenstva, pokud jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhly 3 000 000 korun. Přitom se ale na uvedené účetní jednotky vztahovala ustanovení zákona o účetnictví (včetně jeho prováděcích právních předpisů) v úpravě do konce roku 2003. Ovšem v souvislosti s účinností nového občanského zákoníku od 1. ledna 2014 přetrvávala u jmenovaných účetních jednotek nejistota, zda mohou i nadále pokračovat ve vedení jednoduchého účetnictví, případně zda mohou nově vzniklé spolky jednoduché účetnictví začít používat.
Nově již tyto drobné účetní jednotky nemusí postupovat v souladu se zrušeným právním předpisem. Navíc by vedení účetnictví pro ně bylo administrativně i finančně náročné. Návrat jednoduchého účetnictví je proto přizpůsoben jejich potřebám. Změna se dotkla pouze specifikovaných účetních jednotek splňujících určitá kritéria podle nového paragrafu 1f zákona o účetnictví, kterým je vedení jednoduchého účetnictví založeného na účtování o příjmech a výdajích opět umožněno. Čtěte více: Jednoduché účto se vrací. Nebude ale pro každého
Opravné položky k pohledávkám (pro rok 2015)
Novela zákona o rezervách, který upravuje mj. problematiku tvorby daňových opravných položek k pohledávkám, nabyla účinnosti již od 1. ledna 2014. Podle této novely zveřejněné ve Sbírce zákonů pod číslem 344/2013 Sb. je však možné postupovat poprvé při sestavení účetní závěrky za rok 2015.
Změny se dotkly tvorby opravných položek k nepromlčeným pohledávkám podle ustanovení § 8a, a to pohledávkám splatným od 1. ledna 2014. U pohledávek po splatnosti déle než 18 měsíců (tj. při sestavení účetní závěrky k 31. prosinci 2015 jde o pohledávky splatné mezi 1. lednem 2014 a 30. červnem 2014), lze nově tvořit opravné položky až do výše 50 procent neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, a to i v případě, že nejsou soudně vymáhané.
Vyšší tvorbu opravných položek (až do výše 100 procent) umožnila novela u pohledávek po splatnosti déle než 30 měsíců. Ovšem jedná se o pohledávky splatné po 1. lednu 2014. Proto takto budou postupovat poplatníci, jejichž účetním obdobím je kalendářní rok při sestavení účetní závěrky k 31. prosinci 2016.
U pohledávek splatných před 1. lednem 2014 se nic nemění. Nová pravidla pro tvorbu opravných položek se týkají splatnosti po tomto datu.
ČLÁNKY DO MAILU