Podáním daňového přiznání a uhrazením případného nedoplatku pro některé poplatníky daňové povinnosti nekončí. Ty, kteří mají a naopak nemají povinnost hradit zálohy na daň, popisuje paragraf 38a zákona o daních z příjmů.
Zálohy neplatí
- poplatník, jehož poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč,
- obec nebo kraj,
- zůstavitel ode dne jeho smrti,
- poplatník, který má daň stanovenou paušální částkou.
Zálohy na daň musí naopak platit poplatník:
- jehož vypočtená daňová povinnost přesáhla 30 000 korun, avšak nepřesáhla 150 000 korun.
- jehož vypočtená daňová povinnost byla vyšší než 150 000 korun.
Jestliže poslední daňová povinnost přesáhla 30 tisíc korun, ale nepřesáhla 150 tisíc korun, je daňový poplatník povinen hradit zálohu ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. Splatná je ve dvou splátkách. Termíny jsou 15. 6. a do 15. 12., celkově tak bude mít předplaceno na zálohách 80 % své daňové povinnosti.
Čtěte Komplexní kalendář daně z příjmů a pojistného pro OSVČ v roce 2018
Pokud je poslední daňová povinnost vyšší než 150 tisíc korun, je daňový plátce povinen hradit zálohu ve výši 1/4 poslední daňové povinnosti. V tomto případě se jedná o nejzazší termíny záloh 15. 3., do 15. 6., další záloha je splatná do 15. 9. a následující záloha je splatná do 15. 12.
Úrok z prodlení
Přestože jsou stanoveny pevné termíny pro platbu záloh a doplatku daně, nenabíhá úrok z prodlení automaticky prvním dnem po splatnosti. V souladu s § 252 daňového řádu je poplatník v prodlení, jestliže neuhradí splatnou daň nebo daňovou zálohu nejpozději v den její splatnosti.
Úrok z prodlení se počítá za každý den prodlení, avšak až pátým pracovním dnem po dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů.
ČLÁNKY DO MAILU