Kdo musí zveřejnit svou účetní závěrku
Povinnost zveřejnit účetní závěrku stanoví zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o účetnictví“), a to v ustanovení § 21a odst. 1 a následujících. Podle této úpravy jsou účetní závěrku (popř. výroční zprávu) povinny zveřejnit ty účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, nebo ty, kterým povinnost zveřejnění stanoví zvláštní právní předpis.
Na tomto místě je však vhodné připomenout, co se rozumí pojmem účetní závěrka. Podle ustanovení § 18 odst. 1 zákona o účetnictví účetní závěrku tvoří:
- rozvaha (bilance),
- výkaz zisku a ztráty (výsledovka),
- příloha, která zejména vysvětluje a doplňuje informace v rozvaze a výkazu zisku a ztráty.
Účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích (výkaz cash flow) nebo přehled o změnách vlastního kapitálu.
Rozlišujte pojmy účetní závěrka a účetní uzávěrka
Pojmy účetní závěrka a účetní uzávěrka nejsou synonyma. Zatímco účetní závěrkou se rozumí soubor účetních výkazů (výše zmíněná rozvaha, výsledovka, příloha, popř. další účetní výkazy), účetní uzávěrkou se rozumí zjednodušeně činnost, která spočívá v uzavření účetního období a jejímž cílem je sestavení účetní závěrky.Účetní závěrka přitom musí obsahovat:
- jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název účetní jednotky, dále bydliště nebo sídlo,
- identifikační číslo (IČ),
- právní formu účetní jednotky,
- předmět podnikání nebo jiné činnosti,
- tzv. rozvahový den, tj. den, ke kterému se sestavuje účetní závěrka a
- okamžik sestavení účetní závěrky.
K účetní závěrce musí být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky (v případě právnických osob) nebo podpisový záznam účetní jednotky – fyzické osoby. Čtěte více: Účetní závěrka se zasílá do obchodního rejstříku
Kdy se účetní závěrka sestavuje v plném a kdy ve zjednodušeném rozsahu
Zákon o účetnictví rozlišuje účetní závěrku sestavovanou v plném rozsahu a účetní závěrku vyhotovovanou ve zjednodušeném (dříve zkráceném) rozsahu. Tyto účetní závěrky se liší mírou podrobnosti jednotlivých údajů. Ve zjednodušeném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku ty účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenu auditorem. Ostatní účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném rozsahu. Akciové společnosti sestavují účetní závěrku v plném rozsahu vždy (i když nemají v daném roce povinnost ověření účetní závěrky auditorem).
Jak se účetní závěrka zveřejňuje
Účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, zveřejňují účetní závěrku (popř. výroční zprávu) uložením do sbírky listin. Povinnost zveřejnění je přitom splněna okamžikem předání účetní závěrky rejstříkovému soudu.
Způsob předání účetní závěrky ovlivňuje vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 562/2006 Sb., kterou se stanoví způsob převedení listin do elektronické podoby, způsob nakládání s převedenými listinami a obligatorní elektronická podoba listin (vyhláška o digitalizaci obchodního rejstříku). Podle této vyhlášky se účetní závěrka podává rejstříkovému soudu pouze v elektronické podobě ve formátu PDF. Soubory se zasílají rejstříkovému soudu elektronickou poštou nebo se předkládají na datovém nosiči CD-R.
Zákon o účetnictví nestanoví pro zveřejnění účetní závěrky přesnou lhůtu (kromě auditovaných účetních jednotek – viz dále). Pro zaslání rejstříkovému soudu tak platí obecná úprava uvedená v ustanovení § 38k odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, podle které podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku předloží rejstříkovému soudu listiny zakládané do sbírky listin bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti.
Účetní závěrky ověřené auditorem
Účetní jednotky, které jsou povinny mít ověřenu účetní závěrku auditorem, zveřejňují účetní závěrku i výroční zprávu až po jejich ověření a po schválení příslušným orgánem (zejm. valnou hromadou). Lhůta pro zveřejnění je 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období. Účetní jednotky jsou spolu s účetní závěrkou povinny zveřejnit i zprávu o auditu.
Auditované účetní jednotky ale nesmí zveřejnit informace, které předtím nebyly ověřeny auditorem, způsobem, který by mohl vést uživatele v omyl, že auditorem ověřeny byly. Čtěte více: Náklady právnických osob po novele zákona o daních z příjmů
Na koho se povinnost zveřejnění účetní závěrky nevztahuje
Povinnost zveřejnění účetní závěrky se logicky může dotýkat pouze těch subjektů, které účetní závěrku sestavují (tedy které vedou účetnictví). Celé řady podnikatelů se však netýká. Kromě účetních jednotek, které se nezapisují do obchodního rejstříku, jsou to pak zejména ty fyzické osoby, které:
- vedou daňovou evidenci podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nebo
- uplatňují výdaje procentem z příjmů (paušální výdaje) a zároveň nevedou účetnictví.
Sankce za nezveřejnění účetní závěrky
Sankcí za nezveřejnění účetní závěrky je zejména pokuta podle zákona o účetnictví. Ta může být uložena až do výše 3 % z hodnoty aktiv celkem (tj. aktiv brutto). Navíc nově platí, že pokud hodnota aktiv uvedená v účetní závěrce neodpovídá skutečnosti, použije se pro uložení pokuty hodnota aktiv zjištěná orgánem, který vede řízení o uložení pokuty.
Vedle sankcí stanovených zákonem o účetnictví může být podnikatel postižen sankcemi podle obchodněprávních předpisů, popř. se v mezních případech může vystavit trestněprávnímu postihu.
Jan Molín, daňový poradce
- vedení účetnictví
- vedení mzdové a personální evidence
- daňové poradenství
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU