V trestní odpovědnosti firem došlo ke změnám již od roku 2012. Problematiku aktuálně podnikatelské veřejnosti připomněla i Hospodářská komora ČR. Čtěte, kdo všechno může být pachatelem trestného činu.
Pachatelem nejen fyzická, ale i právnická osoba
S účinností od 1. ledna 2012 došlo v českém trestním právu k podstatné změně. A to v otázce, kdo může být pachatelem trestného činu. Nově jím může být nejen fyzická, ale i právnická osoba. To je významné zejména pro všechny obchodní společnosti, neboť ty jsou vzhledem k rozsahu svých aktivit vystaveny riziku trestněprávních sankcí.
Trestní odpovědnost se ovšem vztahuje na všechny právnické osoby (s výjimkou státu a obcí a krajů při výkonu veřejné moci). Norma zavedla trestní postih právnických osob, jejichž jménem, v jejichž zájmu nebo při jejichž činnosti se dopustil trestného činu jejich statutární orgán nebo jiná osoba v řídicím nebo kontrolním postavení. Může jít i o zaměstnance, který jednal na podkladě pokynů takové osoby nebo kvůli zanedbání potřebné kontroly ze strany právnické osoby.
Nový zákon o trestní odpovědnosti právnických osob představuje z pohledu obchodních společností de facto zavedení principu kolektivní odpovědnosti. Přináší nové sankce s možným významným dopadem do ekonomické ale i existenční sféry společnosti. Jak upozorňuje Hospodářská komora ČR, je v zájmu každé společnosti seznámit se důkladně s tímto zákonem, zjistit jaká pro ni představuje rizika a na tato rizika se připravit.
Čtěte více: Zavede se trestní odpovědnost firem. Jde o návrat k principu kolektivní viny?
Účinnost nového občanského zákoníku se blíží
Na seminář věnovaný trestní odpovědnosti právnických osob naváže v rámci série odborných seminářů Hospodářská komora ČR další akcí, tentokrát s názvem „Nový občanský zákoník“. Podnikatelé by se měli seznámit s nejdůležitějšími aspekty současné právní úpravy nového občanského zákoníku a řešení praktických problémů.
Nový občanský zákoník se skládá z pěti částí. První se zabývá právním postavením člověka jako jednotlivce. Druhá část upravuje rodinné právo. Třetí se věnuje tzv. absolutním majetkovým právům – vymezuje držbu, vlastnictví, spoluvlastnictví, věcná práva k cizím věcem, správu cizího majetku a dědické právo. Předposlední část se týká relativních majetkových práv. V této části se rovněž nově upravuje vznik závazků a jejich obsah, zajištění a zánik. Poslední část zákoníku stanovuje hlavně pravidla přechodu ze stávající právní úpravy.
Čtěte více: Nový občanský zákoník ovlivní podnikání. Podívejte se jak
ČLÁNKY DO MAILU