Plat 100 000 korun a více má v České republice 30 000 mužů a asi 6000 žen. Nejčastěji se jedná o manažery na nejvyšších pozicích, zejména o generální, finanční a obchodní ředitele firem. Taková jsou zjištění Českého statistického úřadu. Generální ředitel české pobočky mezinárodní IT firmy si může za rok přijít i na 5 až 10 milionů korun. Kromě velikosti a obratu firmy, záleží také na zkušenostech a osobnosti kandidáta. K ředitelskému platu naleží také nejrůznější bonusy a benefity. Ročně může jít až o 40 až 50 % celkového příjmu,
komentuje Jozef Papp ze společnosti Stanton Chase, která se zabývá vyhledáváním kandidátů na ředitelské pozice. Platově nejlépe jsou na tom manažeři v oblasti finančnictví, farmaceutického a technologického průmyslu.
S 25 až 30 násobkem průměrné mzdy ale patří čeští manažeři spíše k těm hůře placeným. Nejvíce vydělávají američtí šéfové. Generální ředitelé 500 největších firem v USA průměrně vydělají 354 násobně více než jejich běžní podřízení. Krásným příkladem je nová šéfka americké automobilky General Motors Mary Barra. Její roční plat v hotovosti a v akciích dosáhne přibližně 290 miliónů korun. O tom se českým ředitelům může jen zdát. A zaměstnancům s průměrným platem pochopitelně také. S průměrným měsíčním platem 25 000 korun by se člověk museli dožít tisíce let a z toho plných 966 let pracovat. Pak by teprve vyrovnal Mary Barra. Té ovšem na tuto sumu stačí pracovat jen jeden rok.
Ilustrační obrázek.
V Evropě jsou na tom velice dobře ředitelé v Německu, kteří berou 148krát vyšší plat, než je tamní průměr. Dokonce i ve Francii si šéf velké firmy přijde na 120 násobek běžné mzdy, zatímco jeho britský kolega se musí spokojit s pouhým 84 násobkem. Za pozornost stojí loňské švýcarské referendum, v němž se obyvatelé země vyjadřovali k návrhu strany Mladých socialistů, aby generální ředitelé dostávali nanejvýš 12 násobek minimální mzdy. Švýcaři tento návrh jasnou většinou zamítli. Na druhou stranu jim vadí platy šéfů pěti největších švýcarských společností přesahující více než 200 krát celostátní průměr, který činí v přepočtu asi 180 000 korun měsíčně.
Chcete vyšší plat? Jděte do zahraniční firmy
Vyšší vzdělání se sice obecně projevuje růstem platu, ale velmi záleží i na tom, jestli člověk pracuje v domácí nebo zahraniční firmě. Ve všech vzdělanostních kategoriích jsou nejvyšší průměrné platy v soukromých firmách se zahraničními vlastníky. A rozdíl se zvyšuje s rostoucím vzděláním. Zatímco zaměstnanci se základním vzděláním v zahraničních firmách mají průměrný plat 123 % pracovníků nejhůře placené skupiny, tedy lidí ze státních a obecních organizací, v případě postgraduálního vzdělání to je už 216 % se srovnáním s nejnižšími platy.
Bude vás zajímat: Jak si říci o vyšší plat a uspět?
Na druhé pozici ve výši průměrných platů jsou firmy se soukromými tuzemskými vlastníky. Téměř u všech typů zaměstnavatelů také platí, že vyšší vzdělání znamená i vyšší průměrný plat. Jedinou výjimkou z obou uvedených trendů jsou pracovníci s dokončeným nástavbovým nebo vyšším odborným vzděláním ve družstvech. Ti mají průměrný plat vyšší než zaměstnanci tuzemských soukromých společností a mají i vyšší průměrný plat než pracovníci v družstvech s dokončeným prvním stupněm vysokoškolského vzdělání. Poměrně velkým překvapením pro nás bylo právě výrazné platové ohodnocení nástavbového studia nebo vyššího odborného vzdělání v družstvech, které pravděpodobně odráží silně pragmatický přístup družstevníků a poměrně malou velikost družstev ve srovnání se soukromě vlastněnými firmami,
komentuje Zdeněk Němec, analytik služby Platy.cz.
ČLÁNKY DO MAILU