Nezdanitelné části mohou snížit základ daně zaměstnancům při ročním zúčtování a stejně tak osobám samostatně výdělečně činným a jiným poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání. Pro rok 2015 se jejich výčet ani výše oproti původním předpokladům nemění. Zásadně se však v některých případech upravují podmínky jejich uplatnění.
Souhrn nezdanitelných částí základu daně
Nezdanitelné části základu daně upravuje § 15 zákona o daních z příjmů. Jedná se o:
- bezúplatná plnění (dříve označované jako dary),
- úroky z hypotečního nebo obdobného úvěru,
- pojistné na penzijní připojištění,
- pojistné na soukromé životní pojištění,
- členské odborové příspěvky,
- příspěvek na úhradu dalšího vzdělávání.
Zaměstnanci uplatňují nezdanitelné částky podpisem žádosti o roční zúčtování, OSVČ a jiné osoby podávající daňové přiznání musí vyplnit 3. oddíl na straně 2 základní části tiskopisu daňového přiznání. V obou případech je třeba doložit nárok. Způsob prokazování podrobně popisuje ustanovení § 38k a 38l zákona o daních z příjmů.
Čtěte také: Daňové slevy se v roce 2015 mění
Bezúplatná plnění
Bezúplatné plnění (dar) může mít charakter finanční částky, nemovité věci, ale i poskytnuté služby. Věcný dar nebo služba však musí být oceněny. V případě, že hodnota daru není známa, určí se cenou zjištěnou v souladu se zákonem o oceňování majetku.
Aby šlo dary u fyzických osob jako nezdanitelnou částku uplatnit, musí jejich úhrnná hodnota činit alespoň 1000 korun nebo přesáhnout 2 % ze základu daně. Postačí splnit jednu ze dvou zmíněných podmínek. Může se jednat kupříkladu o deset darů v hodnotě 100 korun (podmínka minimální částky 1000 korun) nebo dar, jehož hodnota činí alespoň 2 % základu daně. Zákon však kromě minimální výše darů stanovuje i maximální hranici, a to 10 % ze základu daně. Od roku 2014 se zvýšila maximální hranice z původních 10 % na 15 % základu daně.
Novelou daňových zákonů se do ustanovení § 15 doplňuje, že pokud poskytnou bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí. V praxi to znamená, že si dar ve výši 10 000 korun uplatní buďto jeden z nich, nebo si například manžel odečte 3000 korun a manželka zbývajících 7000 korun. Záleží jen na jejich rozhodnutí, ovšem limity pro uplatnění daru se posuzují u každého z manželů samostatně.
Za dar zákon považuje i bezpříspěvkové dárcovství krve a odběr složek krve provedený v jednom dni. Složkami krve se rozumí plazma, krevní destičky nebo kostní dřeň. Hodnota jednoho odběru je oceněna na 2000 Kč. Dále je možné snížit základ daně při darování orgánu žijícím dárcem. Pro daňové účely se hodnota takového daru ocení částkou 20 000 korun. Prokáže se potvrzením transplantačního centra nebo poskytovatele zdravotních služeb.
Mění se podmínky uplatnění nezdanitelných částí základu daně.
Novelou daňových zákonů se zpřesňuje, že bezúplatným plněním na zdravotnické účely je odběr krve nebo jejích složek od dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem. Jde o legislativně technickou úpravu, na základě níž je zřejmé, že je možné uplatnit nezdanitelnou část základu daně pouze u osoby, které za krev nebo její složky nevznikl nárok na finanční ani jinou úhradu (tedy nárok na příspěvek). S výjimkou účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s odběrem její krve, o jež tato osoba požádá. Maximálně však do výše 5 % minimální mzdy. Výdaje spojené s odběrem krve na straně dárce jsou od daně osvobozené v souladu s § 4 odst. 1 písm. j) zákona o daních z příjmů.
Jak na daň z příjmů?
Přečtěte si daňový speciál, který poradí jak na daň z příjmů věcí krok za krokem.
Úroky z hypotečního úvěru a z úvěru ze stavebního spoření
Základ daně je možné snížit o zaplacené úroky z úvěru stavebního spoření nebo z hypotečních úvěrů na financování bytových potřeb. Co je bytovou potřebou, podrobně popisuje § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů. V některých případech musí jít výhradně o bytovou potřebu vlastní, jindy se může jednat o trvalé bydlení druhého z manželů, potomků nebo prarodičů. Podrobněji v ustanovení § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů. Jestliže je účastníků úvěrové smlouvy více, uplatní úroky buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. Maximálně lze odečíst úroky v úhrnu 300 000 Kč ročně poplatníky téže domácnosti. Pokud poplatník platil úroky pouze po část roku, může uplatnit maximálně odečet 25 000 Kč za každý kalendářní měsíc.
V případě, že úvěr poplatník použil na koupi pozemku, musí do čtyř let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy zahájit na tomto pozemku výstavbu bytové potřeby. Pokud tak neučiní, podává daňové přiznání a zdaní prospěch plynoucí z nesprávně uplatněných nezdanitelných částek jako ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů v období, ve kterém k porušení podmínky došlo.
Penzijní připojištění se státním příspěvkem
Možnost odpočtu zaplacených částek na penzijní připojištění se v podstatě nemění. Poplatníci, kteří uzavřeli smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem (případně smlouvu o doplňkovém penzijním spoření uzavřenou od prosince roku 2012), si mohou odečíst zaplacené pojistné. Maximální výše odpočtu činí 12 000 Kč. Zaplacené penzijní připojištění (nebo doplňkové penzijní spoření) je nutné snížit o 12 000 korun.
- Pro maximální možný roční daňový odpočet je třeba naspořit 24 000 korun (24 000 – 12 000 = 12 000).
Dále je možné uplatnit pojistné na základě smlouvy s institucí penzijního pojištění nebo jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění. Poplatník ale dle ustanovení § 15 odst. 5 b zákona o daních z příjmů musí splnit dvě podmínky. Výplata plnění z penzijního pojištění je možná až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období (opět ale maximálně 12 000 korun ročně).
Novelou daňových zákonů se mění ustanovení § 15 odst. 5 písm. c) zákona o daních z příjmů, které reaguje na možnost přechodu ze systému penzijního připojištění se státním příspěvkem do nového doplňkového penzijního spoření (zejména za účelem možnosti čerpání takzvaného předdůchodu). Z důvodu zachování daňových výhod bude možné v případě přechodu využít zákonem daný limit 12 000 korun. Kupříkladu když poplatník, jenž je od ledna do dubna účastníkem penzijního připojištění, převede od května své prostředky do doplňkového penzijního spoření s měsíčním příspěvkem ve výši 1500 korun u obou produktů. Za první čtyři měsíce zaplatil 6000 korun příspěvků, za 8 zbývajících měsíců zaplatil 12 000 korun. Při splnění ostatních podmínek může uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně 6000 korun (po povinném odpočtu 12 000 korun od celkového součtu příspěvků zaplacených v daném roce na oba produkty). Použitelné již v roce 2014 (přechodná opatření).
Další změnou účinnou od roku 2015 je zavedení desetileté lhůty pro dodanění při zrušení smlouvy o penzijním připojištění před splněním zákonem stanovených podmínek. Jedná se o dříve uplatněné nezdanitelné části základu daně. Například při zrušení smlouvy o penzijním připojištění nebo doplňkovém spoření v roce 2016 se budou dodaňovat příspěvky uplatněné v letech 2006 až 2015. Odpočty pojistného v letech předcházejících zůstávají zachovány (již se dodaňovat nebudou). Jedná se o praktické opatření vzhledem ke skutečnosti, že smlouvy mohou přetrvávat poměrně dlouhou dobu a dohledání výše nezdanitelné části uplatněné v rámci ročního zúčtování u případných předchozích zaměstnavatelů by nemuselo být jednoduché. Navíc důvodová zpráva uvádí, že se jedná o dostatečně dlouhou dobu, která nemotivuje k předčasnému ukončení smluv o soukromém životním nebo důchodovém pojištění. S ohledem na přechodná opatření k zákonu o daních z příjmů bude i nadále platit, že příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem uplatněné před 1. lednem 2006 dodanění nepodléhají.
Soukromé životní pojištění
Daňoví poplatníci mohou rovněž snížit základ daně o zaplacené příspěvky na soukromé životní pojištění. Stejně jako v případě penzijního připojištění platí maximální hranice odečtu 12 000 korun. Zřejmě nejzásadnější změnou v této oblasti je, že od roku 2015 budou akceptovatelné pouze smlouvy, které neumožňují výplatu jiného příjmu, jenž není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Jedná se o takzvané kapitálové životní pojištění. Stávající smlouvy na investiční životní pojištění bude možné změnit, nejpozději do 31. března 2015 se zpětnou účinností k 1. lednu 2015.
Pro uplatnění nezdanitelné částky je nutné splnit zákonné podmínky, a to:
- plnění sjednáno po 60 měsících od uzavření smlouvy,
- plnění nejdříve v roce, kdy poplatník dosáhne věku 60 let,
- u pojistné smlouvy s pevně sjednanou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň 40 000 Kč a u pojistné doby nad 15 let alespoň 70 000 Kč,
- podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,
- pojistná smlouva je uzavřena mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
Pokud poplatník výše uvedené podmínky nedodrží a nechá si plnění vyplatit dříve, musí podat daňové přiznání a do § 10 zákona o daních z příjmů uvést částky, o které si v předchozích letech snižoval základ daně. Výjimkou jsou smlouvy, u nichž nebylo vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota bude převedena na novou smlouvu splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné částky.
Čtěte také: Našli jsme díru ve změnách daňových výhod penzijního a životního pojištění 2015
I tady je od roku 2015 zavedena desetiletá lhůta. Žádná přechodná opatření ovšem stanovena nejsou, změna se projeví okamžitě. Jestliže například poplatník zruší pojistnou smlouvu v roce 2015, bude dodaňovat nezdanitelné části základu daně uplatněné v letech 2005 až 2014 (odpočty zaplaceného pojistného v letech předcházejících zůstávají zachovány, nedodaňují se).
V zákoně o daních z příjmů se dále nahrazuje slovo „odbytné“ slovem „odkupné“. Jedná se o reakci na pojmosloví dle nového občanského zákoníku, kdy pojistník má v souladu s ustanovením § 2842 právo na odkupné (o odbytné se jedná při újmě na přirozených právech člověka).
Odborové příspěvky
Základ daně zaměstnanců i nadále snižují zaplacené členské příspěvky odborové organizaci. Tímto způsobem si mohou odečíst částku až do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 zákona o daních z příjmů, maximálně 3000 korun za zdaňovací období. Nárok se musí uplatnit potvrzením odborové organizace. Vždy se jedná o příspěvky v období od ledna do prosince skutečně zaplacené, nikoli zúčtované ve mzdě zaměstnance.
Stahujte: Interaktivní daňové formuláře
Příspěvek na úhradu dalšího vzdělávání
Poslední nezdanitelnou částkou je příspěvek na zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. Základ daně lze snížit maximálně o 10 000 korun. Poplatníci se zdravotním postižením si mohou odečíst podle stupně zdravotního pojištění až 13 000 korun a osoby s těžším zdravotním postižením dokonce až 15 000 korun. Podmínkou pro uplatnění této částky zůstává, aby úhrady za zkoušky nebyly hrazeny zaměstnavatelem, ani nebyly uplatněny jako výdaj poplatníkem.
Nejedná se však o studium na střední či vysoké škole. Jde o zkoušky v souladu se zákonem o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání (složení nebo uznání dílčí kvalifikační zkoušky).
ČLÁNKY DO MAILU