Sestavení účetní závěrky a následné sestavení daňového přiznání patří mezi poslední činnosti, které s uplynulým zdaňovacím období souvisí. Podnikatelé, respektive účetní jednotky, však mají i další povinnosti. Mezi ně patří například zveřejnění účetní závěrky do sbírky listin. Jak a dokdy musí být zveřejněna účetní závěrka a co vás čeká, pokud zveřejnění účetní závěrky neuskutečníte?
Co se dozvíte v článku
Co tvoří účetní závěrku účetních jednotek?
Účetní závěrka je považována za nedílný celek, který je vytvořen na základě účetních záznamů zpracovaných v daném účetním období. Obvykle je tvořena účetními výkazy (rozvahou a výkazem zisků a ztrát) a přílohou v účetní závěrce. Zatímco rozvaha a výkaz zisků a ztráty obsahují hodnotové údaje, příloha v účetní závěrce tvoří popisnou část účetní závěrky. Příloha v účetní závěrce tak slovně popisuje a vysvětluje data, která jsou uvedena ve výkazech účetní závěrky.
Dle zákona o účetnictví sestavují účetní jednotky účetní závěrku buď v plném, nebo ve zjednodušeném rozsahu. V plném rozsahu se sestavuje účetní závěrka, která obsahuje rozvahu, výkaz zisků a ztráty, přílohu, přehled o peněžních tocích a přehled o změnách ve vlastním kapitálu. Účetní závěrku v plném rozsahu sestavují mikro a malé účetní jednotky, které podléhají povinnému auditu, a dále střední a velké účetní jednotky.
Malé nebo mikro účetní jednotky, které nemají povinný audit, a další vybrané účetní jednotky mohou sestavit účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu. Účetní závěrka ve zjednodušeném rozsahu neobsahuje přehled o peněžních tocích, přehled o změnách vlastního kapitálu a rozsah účetních výkazů je zkrácený.
Rozsah sestavení účetní závěrky definuje zákon o účetnictví v návaznosti na kategorizaci účetních jednotek, kterými jsou mikro účetní jednotky, malé účetní jednotky, střední a velké účetní jednotky. Mikro a malé účetní jednotky nejsou povinny zveřejňovat výkaz zisků a ztrát.
Některé účetní jednotky mají povinnost v rámci účetní závěrky sestavit také výkaz o peněžních tocích a výkaz o změnách ve vlastním kapitálu. Pokud účetní jednotka podléhá povinnosti auditu účetnictví, obsahuje účetní závěrka také výroční zprávu.
Povinnost zveřejnění účetní závěrky v zákoně o účetnictví
Povinnost zveřejnit účetní závěrku ukládá zákon o účetnictví. Tato povinnost je stanovena pro účetní jednotky, které jsou zapsané ve veřejném rejstříku (např. obchodní nebo spolkový rejstřík), a pro ty účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanovuje zvláštní právní předpis.
Účetní závěrka se musí potom zveřejnit u takového veřejného rejstříku, u kterého je daná účetní jednotka zaregistrována. Pokud je tedy účetní jednotka vedena u Krajského soudu v Hradci Králové, je povinna doložit i tomuto soudu účetní závěrku.
Jakými způsoby lze zveřejnit účetní závěrku?
Při zveřejňování účetní závěrky mají účetní jednotky možnosti výběru. Účetní závěrka se ukládá do veřejného rejstříku ve formátu PDF a je možné ji zaslat datovou schránkou, e-mailem, prostřednictvím online podatelny veřejného rejstříku nebo pomocí aplikace ePodatelna. Informace z veřejného rejstříku jsou veřejně dostupným zdrojem informací.
V současné době nejméně obvyklým způsobem zveřejnění je prostřednictvím nosičů dat – například CD. Tato možnost se však vzhledem k technickým pokrokům téměř nevyužívá.
Od roku 2021 mají navíc účetní jednotky možnost zveřejnit účetní závěrku prostřednictvím správce daně. Pokud se účetní jednotka rozhodne této možnosti využít, zveřejní se účetní závěrka na základě přílohy daňového přiznání.
Lhůty pro zveřejnění účetní závěrky
Zákon o účetnictví stanovuje, že účetní závěrka musí být zveřejněna do 30 dnů po schválení statutárním orgánem. V případě auditovaných účetních jednotek je povinnost zveřejnit účetní závěrku do 30 dnů od ověření auditorem.
Nejpozdější termín pro zveřejnění účetní závěrky je stanoven do dvanácti měsíců od rozvahové dne, a to bez ohledu na to, zda byla tato účetní závěrka schválena či nikoli nebo zda byla svolána valná hromada.
Povinnost zveřejnit účetní závěrku je částečně zakomponována také v zákoně o obchodních korporacích, který stanovuje povinnost svolání valné hromady do šesti měsíců po uplynutí účetního období. Pokud má účetní jednotka kalendářní rok, měla by být valná hromada svolána do 30. června a následně po konání valné hromady do 30 dnů i zveřejněna na rejstříkovém soudu. V běžné praxi, a to zejména u jednočlenných společností nebo mikro účetních jednotek, většina podnikatelů tyto povinnosti neplní nebo na ně zapomíná.
Jaké sankce hrozí při nesplnění povinností?
Zákon o účetnictví stanovuje pokutu za nedodržení povinností souvisejících se zveřejněním účetní závěrky, a to jako 3 % hodnoty aktiv, přičemž při stanovení pokuty se vychází z hodnoty aktiv netto. Pokud tedy společnost vykazuje aktiva ve výši 10 mil. Kč v netto hodnotě, za případné nezveřejnění účetní závěrky se tato účetní jednotka vystavuje riziku sankce ve výši 300 000 Kč.
Pokud by účetní závěrku nezveřejnil například spolek, stanovuje se výše pokuty až do výše 50 000 Kč za nedodržení této povinnosti. Nesplnění povinností a uložení případných sankcí je v kompetenci příslušného správce daně.
Finanční úřad však není jediný orgán, který může udělit pokutu za nedodržení povinností vyplývajících ze zákona o účetnictví. Pokutu může stejně tak jako finanční úřad uložit konkrétní rejstříkový soud, a to až do výše 100 000 Kč. Sankce za nezveřejnění je také zakotvena v zákoně o veřejných rejstřících. Před samotným uložením pokuty však bývá účetní jednotka vyzvána ke zveřejnění účetní závěrky.
ČLÁNKY DO MAILU