Znamená to říznout do pracovních pozic, systému práce, způsobu vedení a fungování týmů i do zařízení pracoviště. S tím vším totiž stres ve firmě může souviset.
Co se dozvíte v článku
Když Světová zdravotnická organizace popisuje zdravé pracoviště, dává ho do souvislosti s tím, že v něm lidé zažívají pracovní tlak přiměřený jejich schopnostem a zdrojům. Pracovní tlak by měl být také adekvátní tomu, jak velkou míru kontroly nad svou prací lidé mají a jakou podporu pro svou práci dostávají. Nejde přitom už jen o to, aby zaměstnanci a zaměstnankyně nebyli vystavení pracovním podmínkám, které jim přímo ničí zdraví. Hraje se i o to, aby pracovali tam, kde pracovní podmínky jejich dobré zdraví podporují. Kde zaměstnavatel aktivně vyhodnocuje zdravotní rizika dané práce, dává svým lidem dostatek informací, školí je a jinak podporuje v tom, aby byli zdraví – včetně doporučení jak zvládat stres a jak na něj reagovat. Hledáte argumenty, proč se o zdraví zaměstnanců ve firmě zajímat? Více čtěte v článku Marodi se prodraží. A jsou i další důvody, proč zdraví zaměstnanců podpořit.
Nedostatečné schopnosti i neschopní manažeři
Stres v práci má různorodé zdroje. Stres může pramenit z toho, že člověk vykonává práci, pro kterou nemá dostatečné znalosti a schopnosti. Stresové může být také pracovní prostředí, kde nemají zaměstnanci v práci dostatečnou podporu svých nadřízených a kolegů. Zdrojem stresu je i situace, kdy nemá zaměstnanec či zaměstnankyně nad svou prací a pracovními procesy dostatečnou kontrolu, a to třeba i proto, že se ve firmě správně nepracuje s neustále probíhajícími rychlými změnami a nutností se jim přizpůsobovat. Potřebné pracovní výzvy a jistý tlak s nimi spojený by se také neměly zaměňovat za trvale prožívaný stres a ospravedlňovat tak špatný management.
Přijatelný tlak je motivační, podporuje snahu učit se nové věci. Ostatně i reakce na akutní stresory jsou běžnou schopností lidského organismu (vedoucí k útoku, útěku nebo „zmrznutí“) a není na nich nic špatného. Stresorem se klidně může stát i to, co je obecně považováno spíše za pozitivní událost – pracovní úspěch, povýšení, získání lukrativní zakázky atd. Jenže přílišný a špatně zvládnutý tlak v práci je něco jiného. Ten vede k dlouhotrvajícímu chronickému stresu, který už není prospěšný ani pro zaměstnance (pro spjatost dlouhodobého stresu s nemocemi a nepohodou), ani pro firmu a pro jejich společnou výkonnost.
Jak bojovat proti stresu?
Jak tedy v praxi pomoci zaměstnancům, aby je stres neničil? Snaha zbavit zaměstnance dlouhodobého a chronického stresu jde do hloubky celého fungování firmy. Souvisí s pracovní náplní na jednotlivých pozicích a s profily lidí, kteří na nich budou pracovat. Souvisí s pracovní dobou a způsobem vykonávání práce. Zahrnuje možnosti profesního rozvoje i odměňování za práci. Souvisí s mezilidskými vztahy ve firmě a firemní kulturou i systémem vedení. Nebo s rovnováhou pracovního a soukromého života. Ale také s pracovním prostředím a dalšími okolnostmi.
Zde je sedm tipů, jak se do toho pustit:
1. Správní lidé na správném místě
Začíná to už tím, že se konkrétní práce ve firmě ujmou lidé, kteří pro ni mají předpoklady a kteří se na ni hodí (a to včetně vedoucích pozic). Ať už je to zkušenost, ať jsou to dovednosti nebo základní osobnostní nastavení, ať je to schopnost učit se, co je v práci dál třeba. To jsou okolnosti, které hrají roli při náboru i při kontinuální péči o stávající zaměstnance a práci s nimi. Je třeba počítat i s tím, že se lidé mění a mění se i jejich potřeby, preference, životní situace. Cestou, jak to ve firmě podchytit, je třeba možnost měnit pozice v rámci jedné společnosti nebo rozsah úvazku, což je dnes způsob, jak nepřijít o schopné lidi a zároveň jim nabídnout změnu, rozvoj, přesně to, co jim momentálně v práci víc vyhovuje a kde se nedostávají do škodlivého stresu.
2. Dobrá organizace práce
Významným stresorem se v zaměstnání může stát i špatně zorganizovaná práce. Nikoliv vlastním zaviněním se tak lidé mohou dostávat do situace, kdy nemohou splnit závazné termíny, což může poškodit firmu i klienty. Patří sem věčné čekání na práci kolegů, na materiál, na opravu stroje, kterou nikdo nezařídil, a mnohé další okolnosti. Nebo přílišná byrokratizace pracovních postupů ve firmě. Stres přitom může způsobovat jak velké množství práce, které není možné zvládnout, tak malé množství práce, které je v kontrastu s délkou pracovní doby.
3. Kontrola nad vlastní prací
Nedostatek kontroly nad vlastní prací patří k dalším zdrojům stresu. Patří sem i to, zda má nebo nemá zaměstnanec možnost volit si určité pracovní postupy a má určitou míru pracovní autonomie. Tedy možnost sám se rozhodovat, jak bude práci vykonávat, a převzít za to vlastní zodpovědnost. S tím souvisí i možnost flexibilnější pracovní doby nebo třeba dobře rozvržené směny ve firmě. Přečtěte si víc: Jaké povinnosti má zaměstnavatel, když jde zaměstnankyně na mateřskou?
4. Uspokojivé řízení
I špatné řízení může mít za následek stresované lidi a úzce souvisí s možností lidí mít kontrolu nad vlastní prací a účastnit se rozhodování. Dobré vedení znamená i schopnost nastavovat pracovní zátěž, tempo a podmínky ve firmě realisticky nebo podporovat lidi v tom, aby viděli smysluplnost své práce a její místo v celku. A to současně s vědomím, že se dnes v práci potkává několik generací zaměstnanců, kteří se mohou ve svých potřebách, preferencích a přístupu k práci zásadně lišit.
5. Vyhovující pracovní podmínky
Jde o širokou oblast, do které spadá jak to, co je zaměstnavatel povinný udělat v souladu s pravidly, tak aktivity, kterých se ujímá dobrovolně a na vlastní pěst. Ať už je to dostatečné rozložení práce a odpočinku, vyhovující možnosti stravování v práci, ergonomičnost pracoviště, vybavení kanceláří a mnohé další aktivity nastavené podle možností individuálně tak, aby se zohlednila i různorodost jednotlivých zaměstnankyň a zaměstnanců. Co firmy nadále v této oblasti čeká, čtěte také v článku Pracovní možnosti zaměstnanců se v budoucnu rozšíří.
6. Podpora ze strany nadřízených a kolegů
Extrémně konkurenční prostředí ve firmě a nespolupráce, nebo dokonce snaha druhým škodit (včetně závažného obtěžování na pracovišti, kam spadá i mobbing, bossing nebo sexuální obtěžování) nebo snaha někoho vyloučit z kolektivu, jsou další okolnosti, které vedou ke škodlivému stresu. Stejně jako třeba netransparentní chování nadřízených. Za prevenci proti stresu se tak dá označit i podpora zdravých různorodých týmů i pracovních vztahů a rozvoj férové týmové spolupráce.
7. Celkově zdravá firemní kultura
Pokud chce firma pomoci svým lidem pracovat v prostředí, které je denně nadměrně nestresuje, je namístě udělat si také celkovou a upřímnou sondu do vlastní firemní kultury. Patří sem třeba úvaha o tom, jaké hodnoty firma navenek deklaruje, zda a jak se jimi v praxi skutečně řídí a jak tím prospívá nejen klientům, majitelům, ale také svým zaměstnancům. Je vhodné zeptat se vlastních lidí, jak se firemní hodnoty propisují do jejich každodenní práce, a posunout se ve firmě pozitivním směrem v těch oblastech, kde lidé detekují největší potíže. Pomůže to nejen ve vztahu ke stávajícím zaměstnancům, ale také v náboru.
ČLÁNKY DO MAILU