Daňový poplatník se nestačí divit. Dva státní úřady si přes média vyměňují názory ohledně nových mechanismů boje s daňovými úniky. Zatímco Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) tvrdí, že zavedení nových mechanismů nepřineslo lepší výběr daně z přidané hodnoty (DPH), Finanční správa tvrdí, že nové instituty fungují na jedničku.
Státní úřady si vyměňují názory přes média.
S tím ale šéf NKÚ Miloslav Kala nesouhlasí. Stojí za tím podle něj i liknavost českých politiků, kteří kteří často novely zákona o DPH schvalovali pouze několik dní před nabytím účinnosti.
Jak vyplývá z prověrky NKÚ rozdíl mezi teoretickým výběrem daně a skutečným inkasem DPH je jen za rok 2013 ve výši 105 miliard korun. Jak v rozhovoru pro server Podnikatel.cz upozornil Kala, nelegální a stínová ekonomika, kam míří například opatření zavedení elektronické evidence tržeb (EET), činí podle výpočtů jen 7 % z celkové mezery. Zavedení EET proto NKÚ zpochybňuje.
Největší podíl naopak zaujímají podnikatelé, kteří úmyslně zkreslují hospodářské výsledky, především pak zvyšují náklady a tzv. optimalizují. V této oblasti jde až o 40 % z celkové daňové mezery,
řekl pro server Podnikatel.cz Kala a zároveň dodává: Pokud pomíjíme těch 40 % a věnujeme se 7 %, nevydali jsme se úplně to správnou cestou.
Čtěte více: Náklady na EET musí být o řád nižší než příjmy z ní, říká prezident NKÚ
Na závěry NKÚ zareagovala i Finanční správa. Ta s výsledky kontrol nesouhlasí. Podle ní instituty pro boj s daňovými úniky fungují dobře. Podle ní řada mechanismů působí hlavně preventivně, například rozbíjí podvodné řetězce a vytlačuje je z území České republiky.
Nebýt těchto institutů, měli bychom dnes mnohem více problémů s karuselovými podvody a daňové úniky by byly výrazně vyšší. Navíc vývoj ani v této oblasti nelze zastavit – zavedení restriktivního opatření ze strany státu prakticky okamžitě vyvolá příliv nových typů podvodů, které současně snižují finální efekt původního účinného opatření,
říká Petra Petlachová, mluvčí Finanční správy.
TIP: Vše o elektronické evidenci tržeb na webu eet.podnikatel.cz
Nejde proto přínos zavedených institutů kvantitativně změřit a navíc v tak krátkém čase po jejich zavedení do správní praxe. Představme si například protipovodňová opatření, která mají zabránit škodám na majetku státu a jeho obyvatel. Také tam lze jen stěží přesně vyčíslit, k jak vysoké škodě díky těmto opatřením nedošlo. Navíc síla povodní není každý rok stejná. U daňových úniků je to obdobné,
přirovnává funkci institů Petlachová.
Co patří do institutů pro boj s daňovými úniky:
- zveřejnění čísel bankovních účtů plátců,
- režim přenesení daňové povinnosti,
- ručení příjemce zdanitelného plnění,
- institut nespolehlivého plátce,
- zvláštní způsob zajištění daně
- a zajištění úhrady na nesplatnou a dosud nestanovenou daň.
ČLÁNKY DO MAILU