Nomádům současná doba přeje. Už nejsou za exoty, práce na dálku je teď normální

Obytňák má pro nomáda spoustu výhod

A tak se nyní Víťa snaží hledat a ukazovat nováčkům postupy, jak to vše zvládnout a pořád si užít cestu. Zároveň pomáhá místním lidem vybudovat pro kempaře lepší infrastrukturu, která ve většině Evropy není na takový růst připravená. I proto se vydává do Chorvatska, kde je podle něj letos v létě celé Česko a pro jeho projekty spousta obchodních příležitostí.

Co je teď podle něj pro nomády a freelancery na cestách výzva? Samotná práce na dálku, videotelefonie a setkávání v digitálním světě. Tam je před námi ještě obtížná cesta k radosti. Osobně jsem videotelefonování měl vždy rád, ale v posledních měsících na sobě pozoruji, že několik hovorů či webinářů týdně je velký zápřah, přiznává.

Přesun pracovní síly k volnějšímu pracovnímu dni, propojenému třeba s cestováním, přitom podle něj nezpůsobil covid, probíhá už roky. Není to samozřejmě vhodné pro všechna povolání, ale když je vaším pracovním nástrojem počítač nebo telefon, dlouhodobé cestování a práce třeba z teplejších krajin je logickou volbou, dodává s tím, že jeho karavany uhranuly už před deseti lety a rostoucí trend zájmu o ně sleduje po celou dobu. To, co byla dříve doména pro páry důchodového věku, se dnes změnilo na skvělý způsob, jak trávit víc společného času s dětmi, poznávat dálky a jiné kultury a u toho ještě dokázat vydělat na obživu právě přes počítač, upozorňuje s tím, že díky covidu určitě je pro některé lidi práce na cestách rychlý únik. Ale i dlouhodobě má podle něj obytné auto spoustu výhod, které letadla, taxíky ani hotely nedoženou. Třeba to, že harmonogram se může měnit v průběhu cesty nebo že vaše pracovní prostředí je jenom vaše, vyladěné vašim potřebám, a nakonec i to, že žijete ve svém „domě“ a jde tedy vlastně o karanténu a cestování současně, uvažuje.

Cestování je možnost vystoupit z rutiny a užít si rodinu

Cestování s rodinou jako možnost, jak na nějakou dobu uniknout z „křeččího kolečka“ a dělat si věci po svém, vnímá Barbora Paulátová. Nomádství v obytňáku si s rodinou vyzkoušela v Maroku, letos na jaře koupili s manželem nové auto, ke kterému teď staví obytnou nadstavbu. Když vše dobře půjde, na další cestu vyrazí i s dětmi příští jaro. Barbora si zatím rozšiřuje portfolio své práce, kterou může dělat na dálku – věnuje se programování a studuje ještě UX design. Do toho se stará o devítiměsíční rodinný přírůstek. Takže teď jsme v té méně atraktivní fázi příprav na cestu, směje se. Další cestu plánují do zemí, kde je živobytí levnější než v Česku, a protože pojedou s dětmi, bude Barbora na cestách obstarávat i jejich výuku. Láká ji se na cestě také osobně nakontaktovat se společnostmi, které by mohly mít o její práci zájem a pak s nimi i po návratu udržet spolupráci.

Klienty rovnou připravte na to, že pracujete na cestách

Petra Větrovská, PPC specialistka a autorka průvodce PPC reklamou Zaklik.cz, se do Česka vrátila na zimu z Albánie a Makedonie. Hned letos na jaře vyrazila na španělskou Mallorcu a teď se ozývá z Budapešti. Pochvaluje si, že ve všech případech měla možnost vidět vyhledávané turistické cíle téměř bez lidí. Destinací, kam bylo v zimě a na jaře možné odjet bez složitějšího testování a omezujících opatření, byl tentokrát menší výběr, nomádi tak podle ní více než kdy dříve zamířili na Kanárské ostrovy, jako ona na Baleárské ostrovy nebo do zemí Latinské Ameriky. Naopak opuštěnější zůstala Jihovýchodní Asie, několik mých známých, kteří tu dlouhodobě žili, se odtud dokonce vracelo, uvádí.

A prozrazuje, že aby mohla v klidu odjet pracovat do zahraničí, je pro ni důležité, aby s tím byli v pohodě její klienti a nebáli se, že to bude mít na práci vliv. Dělám, co můžu, pro to, aby klienta ani nenapadlo, zda pro jeho kampaně pracuji dostatečně, když jsem u moře. Což je trochu oříšek, protože valná část lidí vnímá automaticky zahraničí jako synonymum pro dovolenou a také můj Instagram vypadá jako permanentní dovolená se spoustou fotek jídla, přírody a památek, zatímco pro byznys dnes už sociální sítě moc nepoužívám, vysvětluje.

Pro inspiraci dodává své 3 zásady, kterých se drží, aby minimalizovala riziko, že její životní styl bude pro klienty potíž:

1. Klienti vědí, že často pracuje odjinud než z Česka, upozorňuje je na to již při domlouvání spolupráce. Když to někomu nesedí, raději jde od toho.
2. Snaží se být maximálně rychlá v reakcích klientům i při realizaci, mít náskok před termíny dokončení a využívat pro práci čas při přesunu.
3. Vždy má připravené dostatečné množství práce, kterou může dělat offline, kdyby došlo k výpadkům internetu.

Z pohledu cestování a práce toho podle ní pandemie zas až tolik nezměnila. Člověk si tak nějak přirozeně vybere zemi nebo město, kde jsou v danou chvíli podmínky lepší nebo stejné jako doma, tvrdí. Jediný zádrhel mohli mít ti, kdo jsou zvyklí pracovat z coworkingových center, jejichž provoz byl i v mnoha zahraničních destinacích omezený. Sama většinou pracuje tam, kde je ubytovaná, nebo z kaváren, takže se jí situace coworků nedotkla. Změnu jsem ale cítila na straně klientů, kdy najednou i pro ně práce na dálku začala být normální, dodává pozitivní změnu.

Dřív to znělo exoticky, teď je práce na dálku normální

Viktorie Peterová, marketingová konzultantka na volné noze, letos v květnu pracovala z chorvatské vesničky u města Trogir. I na cestách hledá zázemí a klid, proto volí pro ubytování Airbnb v ne zcela turisticky frekventovaných místech. Je ovšem pár věcí, které vyžaduje – večer si ráda zajde na večeři, procházku nebo vykoupat se v moři. A každé ráno si jde zaběhat a nadýchat se čerstvého mořského vzduchu.

K tomu, aby se vydala na cesty a práci si vzala s sebou, ji letos motivovala koronavirová situace, která změnila i přístup klientů. Předtím byla pro mé klienty standardní osobní schůzka. S nástupem koronaviru se nikdo do osobních schůzek nehrne. Klienti zjistili, že spolupráce klape stejně dobře i s průběžným callem a měsíčním videohovorem namísto osobní schůzky, vysvětluje posun. Je pro ni překvapivé, že online setkání nijak neoslabují vztah, který s klienty má, spíše naopak. Jelikož jsme v online a telefonickém kontaktu častěji, vzájemné vztahy jsou silnější a ze strany klientů cítím spokojenost, říká ke změně, kterou uplynulá doba přinesla.

Destinace si přitom vybírá podle svého seznamu vysněných míst, která by ráda navštívila. V květnu se rozhodla pro Chorvatsko hlavně kvůli dostupnosti s ohledem na koronavirové restrikce. Původně chtěla vyrazit do Itálie a jiných vzdálenějších destinací, ale ty byly v té době ještě v červené zóně – a tak do Itálie odjíždí až teď. Nejdůležitějším faktorem pro výběr destinací je pro ni ovšem praktická věc, a to kvalitní internetové připojení, o kterém se informuje vždy dopředu.

Své cestování ani nechce nazývat nomádstvím. Jsem v práci velmi konzervativní a na prvním místě je pro mne kvalita práce. Mezi mojí nezbytnou cestovatelskou výbavu tak krom plavek a slunečních brýlí patří i pracovní stůl, monitor a všechny další potřebné věci, díky kterým můžu na místě pracovat komfortně. Důležité je mít disciplínu a nenechat se strhnout pocitem volnosti, který člověk nabyde za hranicemi, odpovídá na otázku, co by doporučila cestovatelům začátečníkům a co na cestách nepodcenit. Kombinovat práci a cestování podle ní určitě není pro každého.

I když důraz na kvalitu odvedené práce je pro ni klíčový, na cestách svůj způsob práce trochu změnila. Nesedí u počítače 8 hodin denně, pracuje nárazově, někdy víc, někdy méně. Pokud se v danou chvíli nemůže na práci soustředit, nevysedává dál u počítače, věnuje se jiné činnosti a pak se k práci vrátí. Člověk se naučí pracovat třeba v kempu u snídaně nebo posílat e-maily z lodě. Klient čeká na výsledek v předem domluveném termínu bez ohledu na destinaci, ve které se nacházíte, uzavírá.

I umělkyně tvoří v pohybu, a to od Ameriky, přes Evropu až po Afriku

Lenka Morávková je hudebnice a producentka spojená s projekty Bohemian Cristal Instrument a My Name Is Ann. Běžně část roku žije a pracuje v Los Angeles, kde získala vízum pro umělce, nebo je na turné po Evropě, pro niž má základnu v Praze. S ohledem na pandemii ale vloni zůstala zaseklá v Česku. Místo, aby do svého rodného Železného Brodu občas jezdila za přírodou, z finančních důvodů se tam z hlavního města přestěhovala. Odstřihla jsem se od kamarádů i kultury a jak se čas, který jsem trávila na malém městě, prodlužoval, začal to pro mne být problém. Jsem zvyklá být sama, pracovala jsem na své hudbě, ale bez ruchu kultury, podobně laděných lidí a jakékoliv zpětné vazby už pro mne letos po novém roce začala být situace neúnosná, vzpomíná na období, kdy se dostala do stavu, že prožívala celkovou nechuť k práci i životu.

Přemýšlela, co by jí pomohlo. Potřebovala změnu, tak v únoru odjela do Egypta. Nejdřív na dovolenou. Jenže když jsem zjistila, jak nízké tam jsou životní náklady, rozhodla jsem se odjet na delší dobu. Měla jsem pocit, že si to můžu dovolit, když stejně nepřicházím o žádné důležité kulturní akce, o koncerty, o žádná pracovní setkání, protože je všechno zavřené, vysvětluje, co ji k odjezdu také motivovalo. Do Egypta znovu jela na měsíc a do tandemu vzala další cestovatelku, s níž se seznámila přes sociální sítě. Byla jsem ráda, že jsem po té extrémní samotě zase s někým, s kým si rozumím, prozrazuje.

Nakonec si pobyt v Egyptě o další měsíc protáhla. Tvořila hudbu a dávala se dohromady fyzicky i psychicky, našla si tu fitness centrum, kde mohla pravidelně trénovat. Život i práce mě zase začaly bavit. Vzala jsem si s sebou část hudebního studia a udělala jsem nový singl pro My Name Is Ann. Trochu peklo ale bylo, když mi špatně uzemněná elektrika odpálila k práci nezbytný MacBook, uvádí. Cesta ji osvěžila, naučila se být k sobě laskavější. A vedle toho ještě zvládla v Egyptě napsat sbírku erotických básní.

Dlouhodobě sedět na jednom místě ji moc nezajímá. Běžně bývá měsíce na cestách, vezme si s sebou základní věci a pracuje odkudkoliv. I když s sebou vozí spoustu těžké a drahé techniky, což může být při cestování risk. Ovšem unikátní nástroj z českého skla, s nímž vystupuje, na zádech samozřejmě neodtáhne. Sním o dalším cestování, ale technika mě v tom omezuje. To trochu závidím digitálním nomádům, kterým stačí k práci notebook. Kromě publicistiky jsem studovala i antropologii a etnomuzikologii. Baví mne se propojit s lokální kulturou a vytvářet umělecké projekty na místě, místo abych vyhledávala nějaké hipsterské kavárny, které jsou všude na světě stejné, nebo all inclusive zábavu pro turisty, vysvětluje svůj přístup k nomádsko-uměleckému životnímu stylu.

Nyní je zase doma na malém městě a zvažuje, co dál. Do Los Angeles se kvůli trvajícím omezením pro vstup do Spojených států zatím vrátit nemůže a tak má po létě vedle Prahy v hledáčku i Berlín.