Ekonomická krize se v předchozích letech významně promítla do oblasti zaměstnanosti a přinesla prozření, že dosavadní nástroje státu pro její regulaci nejsou dostatečné. Na řadu přichází změny, které Ministerstvo práce a sociálních věcí hodlá naplnit do konce roku 2020.
Kromě jiného má jít například o dosažení 75% hodnoty celkové míry zaměstnanosti v České republice. Mezi hlavní priority klíčového dokumentu – Strategie politiky zaměstnanosti (dále též „Strategie“) schválené vládou v průběhu října letošního roku patří ale také přizpůsobení podniků a zaměstnanců potřebám trhu práce. Jak se projeví v životě podnikatelů? K tomu pro představu napomohou následující charakteristiky:
- zaměření na kraje s vysokou mírou nezaměstnanosti,
- vzdělávání uchazečů o zaměstnání za účelem zisku dovedností a kvalifikace odpovídající potřebám zaměstnavatelů,
- podnikové vzdělávací programy,
- sdružování malých a středních podniků,
- zajištění flexibilních forem úvazku,
- stimulace tvorby nových pracovních míst formou investičních pobídek pro podnikatele,
- změny v zaměstnávání osob zdravotně postižených, včetně úpravy odebírání výrobků či služeb, atd.
K naplnění ambiciózního plánu hodlá stát využít kromě národních zdrojů také finance čerpané z Evropského sociálního fondu. Ty budou dále použity na rozvoj konkurenceschopnosti podniků a zabezpečení odpovídající kvalifikace zaměstnanců především v technických oborech.
Čtěte také: 5 nástrojů, kterými zabráníte poklesu motivace vašich zaměstnanců
Investiční pobídky a podpora nových pracovních míst
Investiční pobídky se obecně na trhu práce projevují jako veřejné podpory nejčastěji ve formě slevy na dani, poskytování hmotné podpory pro vytváření nových pracovních míst, rekvalifikace zaměstnanců, pořízení dlouhodobého majetku a jiných. Pro získání investiční pobídky musí podnikatel naplnit kritéria stanovená zákonem č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 111 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Pomoc státu se hodlá soustředit zejména do hospodářsky chudších regionů s vysokou mírou nezaměstnanosti (např. Jeseník, Karviná, Ústí nad Labem a další).
Čtěte také: Skokové zvýšení minimální mzdy od roku 2015 dopadne na zaměstnavatele
Účelem reformy investičních pobídek je především aktivní přispění k tvorbě nových pracovních míst. Jde zároveň o důvod, proč došlo k novelizaci nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek. V současnosti tak výše hmotné podpory zaměstnavateli na vytváření nových pracovních míst v rámci investičních pobídek činí 200 000,– Kč na jedno nové pracovní místo zřízené v oblasti s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice (v oblastech s mírou nezaměstnanosti vyšší než 20 % činí podpora 100 000,– Kč na jedno nové pracovní místo).
Strategie počítá do budoucna s novelizací zákona o zaměstnanosti tak, aby mohlo docházet k podpoře většího množství oblastí v České republice, přičemž seznam míst by měl být průběžně aktualizován dle konkrétních potřeb různých regionů, tamních podnikatelů a vývoje regionální nezaměstnanosti.
Potřebujete radu od odborníka? Využijte našich odborných poraden.
Česká republika dlouhodobě vykazuje rozdíly mezi jednotlivými kraji (k problémovým oblastem patří restrukturalizované dříve průmyslové oblasti jako Moravskoslezský nebo Ústecký kraj, naopak nejprogresivnějším místem zůstává Praha či Středočeský kraj). Petr Glogar, z advokátní společnosti PricewaterhouseCoopers Legal s.r.o., dodává: Cílem vlády je primárně podpora technologických center, jako jsou call centra či datová centra. Dle našeho názoru je zde nicméně potenciál, aby výhody budoucí právní úpravy využívaly ve velké míře například i nové výrobní závody. Dojde-li k plánovaným změnám, mohou se pozitivně odrazit v životě stávajících podnikatelů. Ministerstvo práce a sociálních věcí se nicméně plánuje zaměřit také na začínající osoby samostatně výdělečně činné.
Dočkají se pomoci začínající podnikatelé?
Vstup do podnikání provází celá řada povinností, které mají být podle Strategie usnadněny například poskytováním širšího záběru rekvalifikačních kurzů, ale i poradenských služeb nebo finančních kompenzací při zahájení podnikatelské činnosti. Nabízené rekvalifikační kurzy pro změnu profesního zaměření dle průzkumů ministerstva mnohdy nereflektují aktuální situaci na trhu, jejích nabídka proto bude přizpůsobena jednak dle regionálních měřítek, jednak dle reálných potřeb české ekonomiky.
Čtěte také: Dali byste práci Romovi? Chtějí pracovat navzdory předsudkům
Úspěch podnikání se nutně odvíjí od nedostatků na trhu a měnící se poptávky. Jelikož Strategie řeší rovněž uplatnění mladých na českém trhu práce, neměla by při realizaci zapomínat na poskytnutí adekvátních počátečních podmínek pro nové projekty či startupy včetně forem pro jejich financování.
Zaměstnávání osob zdravotně postižených
Podle ustanovení § 81 odst. 1 zákona o zaměstnanosti mají zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného 4% podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Citovanou povinnost mohou nahradit odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením (typicky chráněné dílny apod.), zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům, nebo odvodem do státního rozpočtu. Strategie politiky zaměstnanosti v daném kontextu navrhuje postupný přechod osob se zdravotním postižením na volný trh práce a snižování státní podpory.
Již dříve jsme psali: Změny v zaměstnávání osob zdravotně znevýhodněných
V praxi se daný jev projeví redukcí poskytovaných příspěvků nebo omezením objemu dodávek, které mohou zaměstnavatelé zadat pro naplnění povinnosti dle ustanovení § 81 zákona o zaměstnanosti. Současně bude třeba počítat s vyloučením možnosti přijímat osoby se zdravotním postižením pro pracovní činnosti typu úklidové nebo hlídací práce, na něž jsou dle informací Ministerstva práce a sociálních věcí nejčastěji najímány.
Stát se tímto způsobem bude snažit o zmenšení výdajů poskytovaných podnikům a návazné zvyšování motivace k zaměstnávání znevýhodněných osob. „V důsledku těchto opatření by nemělo docházet ke koncentraci osob zdravotně postižených u jednoho zaměstnavatele, a tím i jejich sociálnímu vyloučení. Dle našeho názoru tak může dojít vlivem výše zmíněných opatření k přenášení finanční zátěže na zaměstnavatele,“ uzavírá Petr Glogar.
ČLÁNKY DO MAILU