První část rozhovoru vyšla o týden dříve.
Už nějaký ten pátek platí ručení za DPH při obchodování s nespolehlivým plátcem a při platbě na jiný než registrovaný účet. Kolik aktuálně evidujete nespolehlivých plátců?
Aktuálně jich je 142.
Před nedávnem vydalo Generální finanční ředitelství informaci, že od 1. října se podnikatelé stanou nespolehlivým plátcem snadněji. Zatímco dříve podnikatel získal označení nespolehlivého plátce až tehdy, pokud měl po dobu nejméně tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích nedoplatek na DPH minimálně 10 milionů korun, nově stačí dluh ve výši 500 tisíc korun. Proč jste přistoupili k této změně?
Od 1. října upravujeme pokyn, kdy se mění podmínky pro určení nespolehlivého plátce, a to z jednoho prostého důvodu. Když se podíváte do důvodové zprávy, která provázela novelu zákona o DPH, jež nespolehlivého plátce zaváděla, odhadovali kolegové z legislativy počet nespolehlivých plátců až na 25 tisíc. Generální finanční ředitelství z opatrnosti výklad nespolehlivého plátce značně omezilo metodickým pokynem, a proto jich dnes máme tak málo. Domluvili jsme se ale, že budeme postupně, podle toho jak se budou vyvíjet daňové úniky, “utahovat šrouby” a kritéria zpřísňovat. Proto jsme od října připravili zpřísňující metodický pokyn.
Osobně navíc nejsem přítelem zavádění stále nových a nových opatření do legislativy. Je nám naprosto jasné, že každé nové opatření, které přidáme do zákona, dopadne na všechny plátce od A do Z. Podle mého se musíme spíše zamyslet nad tím, jaké máme možnosti postupů a jak je využíváme. Máme-li pocit, že stávající opatření nefungují, musíme je revidovat a ne pořád vymýšlet něco nového.
Čtěte také: Spadnout do institutu nespolehlivého plátce bude snazší. Pozor na to
Není ale skok z 10 milionů korun na 500 tisíc korun až příliš velký?
Snažím se uklidňovat podnikatelskou veřejnost. Stačí se zamyslet nad danou situací. Představte si podnikatele, který má vůči finančnímu úřadu půl milionu korun nedoplatek a tři měsíce ho neřeší. To přece není normální. Pakliže s námi bude komunikovat, žádat o splátky, prostě cokoli, nikdy se nestane nespolehlivým plátcem. V okamžiku ale, kdy tři měsíce dluží půl milionu korun a svůj dluh neřeší, je něco špatně.
Obecně je institut nespolehlivého plátce strašně špatně chápaný. Já vidím institut nespolehlivého plátce jako nejvyšší formu klientského přístupu vůči daňovým subjektům. Dneska existuje velký „strašák“, a to ručení za DPH. To znamená: “Daňový subjekte, obchoduješ-li s divným obchodním partnerem, který nezaplatí DPH, budeme chtít daň po tobě.” A podnikatelé se ptají finančních úřadů, co mají dělat a jak si mají ověřit své obchodní partnery. Podnikatelé nám říkají: “Podíváme se do obchodního rejstříku, když s námi někdo přijde uzavřít smlouvu. Podíváme se, jestli je dotyčný opravdu oprávněn jednat za daný subjekt. Ale my nevíme, jestli u finančního úřadu něco dluží. Nevíme, jestli s úřadem komunikuje a jestli nemá jiný problém. “
Sám jsem na finančním úřadě několik let pracoval a často se stávalo, že někdo zavolal a řekl, že má nového obchodního partnera a že chce vědět, co o něm úřad ví, aby se vyhnul ručení. A finanční úřad vždy odpověděl, že nemůže nic sdělit, že je vázán mlčenlivostí. Institut nespolehlivého plátce je vlastně průlomem do tohoto příběhu. Podnikatelům totiž už dokážeme říci, že tento a tento subjekt má s finančním úřadem problém. Pokud se s nimi podnikatelé rozhodnou obchodovat, prosím, jen ale musí počítat s tím, že do budoucna mohou mít problém s ručením.
Není ale systém zveřejňování nespolehlivých plátců uživatelsky nepřívětivý? Podnikatelé přece jenom musí neustále kontrolovat, zda jejich obchodní partneři nejsou nespolehlivými plátci.
To není úplná pravda. Náš informační systém je otevřený, takže všichni, a většina výrobců podnikových systémů to umožnila, mohou systém napojit na online kontrolu. Do svého systému zadáte nového obchodního partnera a váš podnikový systém se automaticky ptá našeho systému, jestli dané IČO náhodou není v nespolehlivých plátcích. Takto systém funguje a bude fungovat i nadále. Mimo to je možné prostřednictvím systému zadat dotaz jednorázově až na 100 plátců, takže není problém s hromadnou kontrolou. Denně přijmou naše servery 500 tisíc dotazů a nikdy jsme nezaznamenali sebemenší technický problém.
Kolik už vzniklo ručení za DPH kvůli nespolehlivým plátcům? A kolik kvůli platbě na nezveřejněný účet?
Celkem jsme uplatnili institut ručení cca. v 60 případech. Je ale nutné si uvědomit, že institut ručení nastupuje až sekundárně, protože zákon nám ukládá, abychom tento institut využili až v případě neúspěšného vymáhání na primárním dlužníkovi.
V oblasti DPH se ovšem chystají další změny. Kromě zavedení třetí sazby se připravuje i novinka v podobě kontrolních hlášení. Co říkáte na toto opatření, které se dotkne velké části podnikatelů? Bude pro vás problém se na tuto novinku připravit?
Nebude, jelikož jde o naši iniciativu. My kontrolní hlášení totiž potřebujeme. V dnešní době sice umíme identifikovat podvodné řetězce, ale zabírá nám to více času, než bychom si představovali. Prostřednictvím údajů z kontrolního hlášení budeme mít potřebné informace mnohem a mnohem dříve. Jde o velkou výhodu pro finanční správu a samozřejmě se jedná o dobrou zprávu pro daňové poplatníky, protože tímto způsobem budeme schopni lépe a rychleji eliminovat daňové úniky a cíleně zaměřit naše kontrolní kapacity.
Čtěte také: Novinky u DPH se netýkají jen sazeb, plátci se musí připravit na nový výkaz
Na druhou stranu, pro podnikatele jde o další administrativu…
Znám argumenty Hospodářské komory ČR, ale nejsem si jistý, zda jsme se úplně pochopili. Protože tuto novou evidenci, kterou chceme, už dneska plátce DPH stejně vede. Jde o paragraf 100 zákona o DPH, tedy o evidence pro účely DPH. Kontrolní hlášení není nic jiného. Podnikatelé jen evidenci vezmou a pošlou nám ji. Podle mého názoru to tak velká administrativní zátěž není.
Nicméně hlášení se má obligatorně posílat elektronickou formou, není v tomto problém?
Možná ano. Máme však 21. století a elektronická komunikace by se měla předpokládat. Byl jsem v šoku, když jsem byl na stáži v Portugalsku. Očekával jsem, že Portugalsko jakožto velká zemědělská krajina, bude s elektronickou komunikací trochu na štíru. Když nám ale portugalští kolegové vyprávěli, že mají 97 % daňových přiznání podaných elektronicky, byl jsem zděšen, protože my jsme jich v té době měli okolo 5 %. Možná je zde něco špatně. Rozumím tomu, že malé podniky mohou mít problém komunikovat s námi elektronicky, ale je to výhodná cesta i pro ně.
Úplně na závěr bych se zaměřil ještě na jednu možnou budoucí novinku. Finanční správa se spolu s dalšími subjekty účastní odborné skupiny, kde se řeší zavedení elektronické evidence tržeb. Jsou v tomto ohledu nějaké novinky?
Už máme zkompletovaný zákon, který brzy předložíme do vnitřního připomínkového řízení. Nyní diskutujeme otázku povinných subjektů, a to, zda by se evidence týkala od roku 2016 všech, nebo jenom vybraných segmentů. Spolu s tím řešíme otázku, kterou již avizoval ministr financí Andrej Babiš, že by se vybraným jednotkám snížilo DPH. Konkrétně jde hlavně o restaurace.
A samozřejmě pracujeme na technickém řešení elektronické evidence. Nedokážu si představit, že něco zavedeme, budeme dostávat nějaká data a že teprve pak budeme přemýšlet, jak s nimi máme pracovat. Potřebujeme mít včas hotové technické řešení, abychom systém dokázali od prvního okamžiku vyhodnotit.
Čtěte také: Jak by měla vypadat elektronická evidence tržeb? Známe představy ministerstva
Je podle vás reálné, aby byla finanční správa na elektronickou evidenci nachystaná v roce 2016?
Stíháme to, samozřejmě ale bude záležet na tom, jak systém bude náročný. Jsem ale stále přesvědčený, že jsme schopní vše k 1. lednu 2016 stihnout. Dokonce tak, aby se dal systém ještě na konci roku 2015 testovat.
ČLÁNKY DO MAILU