Nové OSVČ ubývají po desetitisících. Zrušme jim daň z příjmů, žádá Havlíček

Od roku 2011 se počet OSVČ snížil o více než 37 tisíc. Faktorů, které se na poklesu množství OSVČ podepisují, existuje několik. Jak ale ukazují další statistiky, nejde o žádnou generační výměnu. Od roku 2011 se totiž propadl počet nově začínajících OSVČ o 35 tisíc lidí, což je více než o třetinu. Pro lidi se tak samostatná výdělečná činnost stává čím dále méně atraktivní. Do velké míry za to může i nepřátelská atmosféra ve společnosti, kdy jsou OSVČ vykreslovány jako “parazité” či lidé, kteří využívají stát. Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) to však razantně odmítá a volá po tom, aby stát OSVČ podpořil. Ideálně tím, že jim zruší daň z příjmů.

Čtěte také: Proč nelze zjistit, proč klesá počet OSVČ hlavních? A zajímá to vůbec někoho?

Začíná podnikat stále méně lidí

Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Počty OSVČ neustály klesají.

Také v roce 2015 pokračuje trend z posledních let ohledně počtu OSVČ hlavních. Ke konci loňského roku jich ČSSZ evidovala 586 112, k poslednímu březnu roku 2015 jich ale ubylo takřka 10 tisíc. Konkrétně ČSSZ registrovala 576 911 OSVČ hlavních. Ke konci roku 2011 přitom v Česku působilo skoro 650 tisíc OSVČ. V roce 2012 se jejich počet snížil o 22 tisíc, v roce 2013 o 25 tisíc a vloni o dalších 16 tisíc. Letos za první tři měsíce klesl počet OSVČ o dalších 10 tisíc.

Zatímco počet OSVČ hlavních klesl, mírně vzrostlo množství OSVČ vedlejších, tedy OSVČ, pro které není podnikání (alespoň formálně) hlavní zdroj příjmů. Za první čtvrtletí jich přibylo tisíc. Celkově jich ČSSZ eviduje 387 609. Za celý loňský rok jich přitom přibylo 12 tisíc, za rok 2013 8 tisíc a za rok 2012 dokonce 15 tisíc. Co se týče statistik za všechny OSVČ, tak u nich převládá pokles OSVČ hlavních nad nárůstem OSVČ vedlejších. Celkově počet OSVČ proto rovněž klesá. V roce 2011 jich ČSSZ evidovala přes 1 milion, v březnu letošního roku se jednalo už jen o 965 tisíc OSVČ. 

Zdroj: ČSSZ

Čtěte také: Alarmující trend pokračuje, počet OSVČ hlavních letos klesl skoro o 10 tisíc

Pokles celkového počtu OSVČ způsobuje řada faktorů. Jak dokazují statistiky, které má server Podnikatel.cz k dispozici od finanční správy, na vině jsou především nově začínající podnikatelé. Ještě v letech 2009 a 2010 se registrovalo jako OSVČ 93 tisíc poplatníků a v roce 2011 dokonce 95 tisíc poplatníků. V roce 2013 se ale jednalo už jen o 65 tisíc nově podnikajících OSVČ a v roce 2014 dokonce jen o 60 tisíc. Počet nově začínajících OSVČ se tak propadl za poslední 4 roky o více než třetinu.

Zdroj: Finanční správa

Podnikání jako OSVČ není žádná legrace

Karel Havlíček, šéf AMSP, se domnívá, že jedním z důvodů, proč se do podnikání pouští méně lidí, je fakt, že mají skutečně problém uživit se. Podnikání jako OSVČ je čím dál náročnější, je větší konkurence a nové technologie. Je to nesrovnatelné například s 90. léty, kdy byl živnostník dobře vydělávající osobou, dnes se „živí”, uvedl serveru Podnikatel.cz Havlíček.

Tento názor potvrzuje i prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Za hlavní problém považuji to, že podnikatelé jsou vystaveni stále se měnícím zákonům a rostoucí administrativní zátěži, viz třeba zvyšující se nároky na výkaznictví. Stížnosti na džungli neustále se měnících zákonných i podzákonných norem a naprostou nepředvídatelnost podnikatelského prostředí slyším při svých cestách po regionech ze všech stran, dodal serveru Podnikatel.cz Dlouhý.

Verbální útoky na OSVČ hrají také roli

Na situaci OSVČ se též dle Karla Havlíčka podepisuje nepříznivé klima, zejména s ohledem na trvalé verbální útoky na živnostníky, ať už ve smyslu paušálů, sociálních či zdravotních odvodů nebo vyhrožováním nízkých důchodů. Mladí lidé pak raději volí bezpečnější cestu a jdou do vztahu zaměstnaneckého. Částečný vliv má i nový občanský zákoník, kdy je možné bezproblémově a bez kapitálu založit s.r.o. Majitelé pak neručí celým svým majetkem, ale jen základním kapitálem, což je pro ně nižší riziko. Zajímavé ale je, že roste počet žen v podnikání, doplnil Havlíček.

S tím, že se na poklesu počtu OSVČ podílí i občasná vládní rétorika, souhlasí i Vladimír Dlouhý, podle kterého se tím vytváří pokřivený obraz OSVČ. Podnikatelé včetně OSVČ jsou tvůrci hodnot a přispívají k hospodářskému růstu. Společnost si málo uvědomuje, jak jsou podnikatelé vystaveni nejistotám a někdy až regulatorní a kontrolní zlovůli. Jsem přesvědčen, že vláda a ani odbory nesmí snižovat význam podnikatelů a OSVČ, tvrdí Dlouhý.

Proti verbálním útokům na OSVČ se proto Hospodářská komora ČR ostře ohrazuje, protože živnostníci nemají jednoduché postavení. OSVČ musí práci nejen odvést, ale i získat, nemá nárok na 4–5 týdnů placené dovolené, musí čelit až tříměsíčním splatnostem, musí být zároveň účetní – nebo tuto službu nakoupit. V případě nemoci OSVČ může snadno přijít o klienta, který prostě nepočká (přičemž nemocnost zaměstnanců je řádově vyšší, než nemocnost OSVČ). Zároveň OSVČ si musí na všechny své výrobní prostředky (soustruh, auto, tiskárnu, kopírku, počítač, telefon…) vydělat sám, nikdo mu je neposkytne, sám si musí platit své vzdělávání. A v neposlední řadě OSVČ nejsou zákonem chráněni výpovědními lhůtami – když se zákazník rozhodne, přestane nakupovat třeba zítra, říká Dlouhý.

Zrušte OSVČ daň z příjmů, žádá Havlíček

Zástupci podnikatelů se proto shodují, že by vláda měla co nejméně OSVČ znepříjemňovat život. Vladimír Dlouhý navíc apeluje na vládu, aby snížila celkové daňové zatížení práce. Podle Dlouhého je teď nejvhodnější doba, protože právě v době hospodářského růstu se reformy dělají nejlépe. Karel Havlíček pak jde ještě dále. Už je třeba natvrdo říci, že daň z příjmu pro OSVČ by se měla postupně snižovat k nule. To lze kompenzovat nárůstem sociálních, příp. zdravotních odvodů. Vše se zjednoduší, stát v důsledku o nic nepřijde, živnostníci budou motivováni a nezatěžováni administrativou a pomůže se důchodovému i zdravotnímu systému, uzavřel Havlíček.