Nové podmínky pro penzijní a životní pojištění od roku 2017

Jsou podmínky pro penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření stejné a jak to bude s mimořádnými vklady?

Zákonem č. 377/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření, se upravily daňové výhody penzijního a životního pojištění. Zákon byl sice účinný od roku 2016, ovšem změny v oblasti penzijního a životního pojištění měly odloženou účinnost, a to od roku 2017. Čtěte také: Vybrané daňové tiskopisy a potvrzení pro rok 2016/2017

Vyšší zaměstnanecký benefit

Zvyšuje se úhrnný limit pro osvobození od daně z příjmů fyzických osob dle § 6 odst. 9 písm. p) zákona o daních z příjmů u příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření a penzijní pojištění nebo na soukromé životní pojištění z 30 000 Kč na 50 000 Kč ročně. Limit se počítá u každého z případných více zaměstnavatelů samostatně.

Vyšší nezdanitelná část základu daně

Maximální nezdanitelná část základu daně dle § 15 odst. 5 zákona o daních z příjmů se u doplňkového penzijního spoření (eventuálně penzijního připojištění se státním příspěvkem) a u životního pojištění rovněž zvyšuje. Ze dvanácti tisíc na dvacet čtyři tisíc. Současně se mění metoda výpočtu částky, kterou lze od základu daně odečíst v případě příspěvků zaplacených účastníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem a doplňkové penzijní spoření. Nově navržený algoritmus umožní odečíst ty části měsíčních příspěvků, jež v jednotlivých měsících kalendářního roku přesáhnou maximální výši příspěvku, od kterého náleží maximální státní příspěvek (jedná se o částku 1000 Kč). Nezdanitelnou část základu daně lze uplatnit v ročním zúčtování daní i daňovém přiznání. Čtěte více: Nezdanitelné části základu daně uplatnitelné pro rok 2016 a změny pro rok 2017

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Podmínky pro státní podporu i daňové výhody jsou stejné

V odborném tisku se objevily informace, na základě kterých bude rozdílný výpočet uplatnitelné nezdanitelné části základu daně u penzijního připojištění se státním příspěvkem a doplňkového penzijního spoření. Tento výklad je však mylný. V obou případech se jedná o III. důchodový pilíř, do něhož patří jak penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb., tak doplňkové penzijní spoření (podle zákona č. 427/2011 Sb.). Státní příspěvky (i jejich výše) se týkají obou produktů, tj. penzijního připojištění se státním příspěvkem (transformovaný fond) i doplňkového penzijního spoření.

Jak pro server Podnikatel.cz potvrdila Petra Petlachová z Generálního finančního ředitelství, podle § 191 odst. 6 zákona o doplňkovém spoření se poskytování státního příspěvku ve prospěch účastníka penzijního připojištění se státním příspěvkem řídí tímto zákonem. Účastník, jehož příspěvek na penzijní připojištění placený za kalendářní měsíc, ve kterém nabude účinnosti tento zákon, nedosáhne výše nejméně 300 Kč, nemá nárok na státní příspěvek. Tím nejsou dotčeny nároky na státní příspěvky vzniklé podle zákona o penzijním připojištění do nabytí účinnosti tohoto zákona. Nárok na státní příspěvek popisuje § 14 zákona o doplňkovém penzijním spoření. 

V souladu s ustanovením § 15 odst. 5 zákona o daních z příjmů lze od roku 2017 od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 24 000 Kč zaplacených poplatníkem na jeho:

• a) penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek,
• b) doplňkové penzijní spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek; v případě převodu prostředků účastníka z transformovaného fondu do účastnických fondů lze odečíst částku, která se rovná součtu částí měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na část zdaňovacího období a částí měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na navazující část zdaňovacího období, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek.

Maximální výše státního příspěvku na penzijní připojištění i doplňkové penzijní spoření činí 230 Kč/měsíc při zaplaceném příspěvku poplatníka minimálně 1 000 Kč/měsíc (12 000 Kč/rok). U penzijního spoření a doplňkového penzijního spoření (třetí pilíř) se tedy optimální částka pro spoření zvýší na 36 000 Kč za rok (po odečtení 12 000 Kč je možné uplatnit platby maximálně ve výši 24 000 Kč). Odpočty se od roku 2017 budou posuzovat za jednotlivé měsíce. Z toho důvodu upravuje aktuálně schvalovaná novela zákona o daních z příjmů (sněmovní tisk č. 873) náležitosti potvrzení pro nezdanitelné části základu daně dle ustanovení § 38l odst. 1 písm. h. Přestože řada změn z uvedené novely bude využita až pro zdaňovací období roku 2018, doložení penzijního a životního pojištění se na základě přechodného ustanovení změní dnem účinnosti tohoto zákona (tj. od 1. dubna 2017). Samozřejmě bude-li zákon takto schválen i v Senátu a podepsán prezidentem republiky. Čtěte také: Novinky v oblasti zaměstnávání, které přichází s rokem 2017

Výhodnější mimořádné vklady

Shodné podmínky pro oba produkty potvrdil i Petr Brousil, mluvčí Penzijní společnosti České pojišťovny. Pavel Racocha, předseda představenstva a výkonný ředitel Penzijní společnosti Komerční banky doplnil pro server Podnikatel.cz praktický příklad výpočtu nezdanitelné části základu daně v roce 2017 s uplatněním mimořádného vkladu.