Minimální i zaručená mzda se bude zvyšovat. Zaměstnanci si díky tomuto opatření v řadě případů výrazně polepší. Nejedná se totiž jen o tolik diskutované zvýšení mzdy minimální, ale hlavně o nárůst minimálních tarifů mzdy zaručené. A to bude mít výrazný dopad na zaměstnavatele. Zda to povede k propuštění či snižování úvazků, ukáže zřejmě až čas.
Minimální mzda poroste o 700 korun
Minimální mzda se skokově navýší o 700 korun.
Vláda se původně se zástupci zaměstnavatelů rozhodla na zvýšení minimální mzdy o 500 korun měsíčně, tj. na 9000 korun. Aktuálně však i přes nesouhlas zaměstnavatelů rozhodla o jejím dalším zvýšení. Od ledna roku 2015 se tedy změní nařízení vlády, o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Účelem změny je zvýšení základní měsíční sazby minimální mzdy ze současných 8500 na 9200 korun a základní hodinové sazby z 50,60 na 55 korun. V návaznosti na to se samozřejmě navrhuje valorizovat i nejnižší úrovně zaručené mzdy.
Návrh změny nařízení vlády zohledňuje současný i očekávaný ekonomický vývoj, předpokládaný růst mezd a spotřebitelských cen, ale i záměr vlády deklarovaný v Programovém prohlášení. Úroveň mzdy by se měla postupně přiblížit k 40 % průměrné mzdy. V návrhu jsou obsažena i drobná legislativně technická zpřesnění platného znění nařízení vlády.
Minimální mzda od roku 2015
Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci za práci v pracovním poměru a v právních vztazích založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). V případě dohod se samozřejmě hovoří pouze o minimální hodinové mzdě, ne o měsíční mzdě.
Nejnižší úroveň minimální mzdy by měla zaměstnance motivovat k vyhledávání, přijetí a vykonávání pracovní činnosti. Prostřednictvím příjmů by pak měl být zaměstnanec dle důvodové zprávy zvýhodněn vůči osobám pouze se sociálním příjmem (což v současné době často není). Pro zaměstnavatele je minimální mzda nejnižší úrovní nákladů na mzdy jejich zaměstnanců.
Pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin v současnosti činí:
- základní sazba minimální měsíční mzdy 8500 Kč (zvýšení na 9200 Kč),
- základní sazba minimální hodinové mzdy 50,60 (zvýšení na 55 Kč).
V případě zaměstnanců poživatelů invalidních důchodů budou nižší sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy stanovené v současném znění § 4 nařízení vlády zachovány i v roce 2015. Sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí u zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu, 48,10 korun za hodinu nebo 8000 korun za měsíc.
Zaručená mzda od roku 2015
Zaměstnanci v pracovním poměru, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, jsou navíc chráněni před poskytováním příliš nízkých mezd zaručenou mzdou. Vykonávaná práce je odstupňovaná podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do osmi jednotlivých skupin, přičemž pro každou z nich je stanovena nepodkročitelná (nejnižší) úroveň zaručené mzdy. Pro zaměstnavatele tedy není závazná jen minimální mzda, ale je třeba odměňovat minimálně na úrovni příslušných skupin mzdy zaručené. Sazba minimální úrovně zaručené mzdy pro zaměstnance poživatele starobních důchodů se nemění, zůstávají zachovány v dosavadní úrovni – viz. § 4 nařízení vlády.
| Skupina prací | Dosavadní hodinová mzda | Dosavadní měsíční mzda | Hodinová mzda 2015 | Měsíční mzda 2015 |
|---|---|---|---|---|
| 1. | 50,60 | 8 500 | 55,00 | 9 200 |
| 2. | 55,90 | 9 400 | 60,70 | 10 200 |
| 3. | 61,70 | 10 400 | 67,00 | 11 200 |
| 4. | 68,10 | 11 400 | 74,00 | 12 400 |
| 5. | 75,20 | 12 600 | 81,70 | 13 700 |
| 6. | 83,00 | 13 900 | 90,20 | 15 100 |
| 7. | 91,70 | 15 400 | 99,60 | 16 700 |
| 8. | 101,20 | 17 000 | 110,00 | 18 400 |
Další legislativně technické změny nařízení vlády
Vláda rozhodla pouze o dalším zvýšení minimální mzdy. Ostatní navržené změny nařízení vlády zůstaly v původní podobě. V § 5 odst. 2 nařízení vlády je nově specifikováno, že u zaměstnance, který má sjednánu kratší pracovní dobu dle § 80 zákoníku práce, nebo který v kalendářním měsíci neodpracoval příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se snižují úměrně sjednané, resp. odpracované, době pouze měsíční sazby minimální mzdy a částky nejnižších úrovní zaručené mzdy stanovené za měsíc. Hodinové sazby uvedených minim se nemění. Obdobně je v odstavci 1 § 5 nařízení vlády specifikováno, že při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin dle § 79 odst. 2 a 3 zákoníku práce se při zkrácení týdenní pracovní doby zvyšují pouze hodinové sazby, zatímco měsíční sazby zůstávají beze změny. Takto se postupuje již nyní, jde jen o legislativně technické úpravy, které zavedenou praxi nijak neovlivní.
Koeficient přepočtu: (stanovená týdenní pracovní doba/stanovená nižší týdenní pracovní doba) x minimální mzda, případně zaručená mzda
Například aktuální minimální mzda pro stanovenou pracovní dobu 37,5 hodiny týdně:
(40/37,5) x 50,60 = 54 Kč
Současně se zpřesňuje ustanovení § 7 nařízení vlády o nejnižší přípustné výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Ten je stanoven procentem ze základní sazby minimální mzdy. Pokud jde tedy o základní sazbu minimální měsíční mzdy, je v současnosti rovna částce 8 500 Kč, výše příplatku musí činit nejméně 10 % z této sazby. Zatímco uvedená minimální měsíční částka příplatku (v současnosti tedy 850 Kč) platí pro všechny délky stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníku práce, hodinovou sazbu příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí je třeba při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin ve smyslu § 79 odst. 2 a 3 zákoníku práce úměrně jejímu zkrácení navýšit (přepočítat koeficientem).
ČLÁNKY DO MAILU