Nové účetní období je tady. Co nezapomenout zaúčtovat do minulého roku?

Účetní závěrka však není sestavována pouze jako řádná účetní závěrku ke konci účetního období. Účetní jednotka může dle zákona o účetnictví (příp. musí dle zákona) sestavovat mimořádnou účetní závěrku nebo mezitímní účetní závěrku. Rozdíl mezi mimořádnou a mezitímní účetní závěrkou je v tom, že v případě mezitímní účetní závěrky se neuzavírají knihy a závěrkové operace se nemusí provádět v takovém rozsahu.

Závěrkové operace – časové rozlišení a dohadné účty

V návaznosti na zaúčtování všech účetních operací vztahujících se k účetnímu období docílí účetní jednotka toho, že dojde k naplnění zásady úplnosti účetnictví. Se závěrkovými operacemi souvisí mimo jiné také naplnění akruálního principu – tj. promítnutí do účetnictví všech účetních operací, které věcně a časově souvisí s daným účetním obdobím. Pro dodržení této zásady se používají účty časového rozlišení a dohadných účtů, prostřednictvím kterých bude tato zásada naplněna.

S operacemi, které mají přesah do jiného období, se typicky setkáváme například při tzv. fakturaci „pozadu“ nebo fakturaci „dopředu“. Může se jednat například o fakturované nájemné předem nebo zpětně. Při použití účtů časového rozlišení musí být znám účel vynaloženého nákladu (výnosu), částka a období, do kterého tyto transakce spadají.

Dohadné položky se používají v případě, kdy je znám účel nákladu nebo výnosu, období, kterého se týkají, ale není známá přesná částka. V takovém případě se částka nákladu nebo výnosu odhadne kvalifikovaným odhadem. Typickým příkladem může být vyúčtování energií.

Cizí měna v účetnictví

Účetní jednotka má také povinnost k rozvahovému dni přecenit závazky a pohledávky, bankovní účty a další cizoměnové položky. Pokud tak účetní jednotka účtuje v cizí měně, musí dojít k rozvahovému dni k přecenění těchto položek. Na základě provedeného přecenění vznikají tzv. kurzové rozdíly. 

V případě účtování o kurzových rozdílech může vzniknout buď kurzová ztráta, nebo kurzový zisk, a to v závislosti na tom, jak se pohybují kurzy cizích měn. Jedná se o tzv. nerealizované kurzové rozdíly. Od nového roku (tj. od 1.1.2024) mají účetní jednotky možnost využít tzv. režimu vylučování nerealizovaných kurzových rozdílů a tyto rozdíly tak nezahrnovat do základu daně. Svoje rozhodnutí o uplatňování tohoto režimu však musí oznámit finančnímu úřadu ve stanoveném termínu. Nevýhodou tohoto režimu je však ta skutečnost, že se oznámení činí na zdaňovací období, tedy dopředu.

Přečtěte si také:

Kurzové rozdíly od 1. ledna 2024

Inventarizační rozdíly

Účetní jednotky mají také povinnost provádět inventarizace, a to v intervalech stanovených zákonem o účetnictví. Inventarizaci potom podléhají veškeré majetky a závazky. Tam, kde není možné provést fyzickou inventarizaci, učiní účetní jednotka dokladovou. Účetní jednotky jsou tak povinny provést inventarizace pohledávek a závazků a dále inventarizaci majetku.

V rámci prováděné inventarizace (fyzické), typicky u zásob, krátkodobého finančního majetku nebo i dlouhodobého majetku může dojít ke třem stavům. V ideálním případě se účetní stav rovná stavu skutečnému – v takovém případě inventarizační rozdíl nevzniká.

Pokud je účetní stav nižší než skutečný stav, vzniká tzv. přebytek. V opačném případě, tedy pokud je účetní stav vyšší než skutečný, vzniká tzv. manko (schodek). Tyto inventarizační rozdíly se promítnou do toho období, ve kterém vznikly.

Na co ještě nezapomenout?

V návaznosti na dodržování zásady opatrnosti musí účetní jednotka prověřit také opodstatněnost tvorby rezerv a opravných položek a případně zajistit jejich zaúčtování nebo odúčtování, pomine-li důvod pro jejich tvorbu.

V rámci uzavírání účetnictví by také neměly účetní jednotky zapomenout zaúčtovat účetní odpisy (účtují-li o nich ročně), zaúčtovat hospodářský výsledek minulého období na základě rozhodnutí valné hromady a další. Posledním zápisem účetního roku by mělo být zaúčtování splatné daně.