Novela daňových zákonů prošla aktuálně třetím čtením. V případě, že úspěšně završí celý legislativní proces, tj. bude schválena Senátem a podepsána prezidentem, se můžeme těšit na její účinnost od 1. ledna 2015. Server Podnikatel.cz se postupně věnuje vybraným změnám v seriálu Nové daňové zákony 2015.
Ztrátou z podnikání půjde snížit základ pro solidární daň
Úprava paragrafu 16a zákona o daních z příjmů reflektuje původní záměr, tj. solidární zvýšení daně u těch poplatníků, jejichž příjmy přesahují zákonem stanovený limit. V situaci, kdy dochází ke kombinaci základu daně ze závislé činnosti a daňové ztráty z podnikání, poplatník ve skutečnosti tak vysokých příjmů nedosahuje. A to právě z důvodů nutnosti vykrytí daňové ztráty.
Navrhuje se tudíž, aby v případě, kdy na straně poplatníka budou příjmy ze závislé činnosti například 2 miliony korun a u příjmů ze samostatné činnosti vykáže ztrátu 1,5 milionu korun, bude si moci pro účely tohoto ustanovení daňovou ztrátu započíst s příjmy ze závislé činnosti (výsledná částka 0,5 milionu korun) a tím by se na poplatníka solidární zvýšení daně nevztahovalo.
Nová definice finančního leasingu
Novela zákona o daních z příjmů rozšiřuje v ustanovení § 21d odst. 1 definici finančního leasingu ve smyslu ztotožnění se s ekonomickou náplní tohoto pojmu. Mělo by tím rovněž dojít k odstranění pochybností, zda se jedná o finanční leasing nebo o operativní pronájem. Obvyklým znakem finančního leasingu je totiž skutečnost, že kupní cena předmětu leasingu je v okamžiku převodu vlastnického práva k předmětu finančního leasingu podstatně nižší než jeho tržní cena v tomto okamžiku. Proto byla do písmene b z důvodů spravovatelnosti a zamezení výkladových nejasností doplněna podmínka vztahující se ke kupní ceně předmětu leasingu, tj. testování kupní ceny ve vztahu k vypočtené zůstatkové ceně, pokud není tato zůstatková cena již nulová.
Od roku 2015 bude nově definován finanční leasing.
Rozlišení věcné podstaty transakce pomocí více kritérií je významné pro identifikaci finančního leasingu v situaci, kdy operativní pronájem obsahuje prvky jako například sjednání opce k jeho předmětu a kdy se délka pronájmu blíží době obvyklé u finančního leasingu a další. Podle důvodové zprávy by byl při zachování stávajícího znění poplatník vystaven riziku překlasifikace smlouvy o operativním pronájmu na smlouvu o finančním leasingu. A současně také daňové neuznatelnosti úplat v základu daně z příjmů s ohledem na výši kupní ceny při prodeji předmětu v období na konci smlouvy, vycházející z uzavřené smlouvy o operativním pronájmu.
Z legislativně technických důvodů zde byl rovněž přesunut definiční znak finančního leasingu, a to jeho minimální doba včetně způsobu, od kdy se doba finančního leasingu počítá. Jde v podstatě jen o přesun textu dosud umístěného v ustanovení § 24 odst. 4 zákona o daních z příjmů.
§ 21d Obecná společná ustanovení o finančním leasingu:
(1) Finančním leasingem se pro účely daní z příjmů rozumí přenechání věci s výjimkou věci, která je nehmotným majetkem, vlastníkem k užití uživateli za úplatu, pokud
- a) je při vzniku smlouvy 1. ujednáno, že po uplynutí sjednané doby převede vlastník užívané věci vlastnické právo k ní za kupní cenu nebo bezúplatně na uživatele věci nebo 2. ujednáno právo uživatele na převod podle bodu 1,
- b) ke dni převodu vlastnického práva není kupní cena vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět finančního leasingu měl při rovnoměrném odpisování bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisování, s výjimkou případu, že by užívaná věc byla při tomto odpisování již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny,
- c) je při vzniku smlouvy ujednáno, že po dobu trvání finančního leasingu budou na uživatele převedeny 1. užívací práva k předmětu leasingu, 2. povinnosti spojené s péčí o předmět leasingu a 3. rizika spojená s užíváním předmětu leasingu a
- d) je splněna minimální doba finančního leasingu; doba finančního leasingu se počítá ode dne, kdy byl předmět finančního leasingu uživateli přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání.
(2) Minimální dobou finančního leasingu je minimální doba odpisování hmotného majetku uvedená v § 30 odst. 1 nebo doba odpisování podle § 30a nebo 30b v okamžiku uzavření smlouvy. U hmotného majetku zařazeného v odpisové skupině 2 až 6 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu se tato doba zkracuje o 6 měsíců.
Minimální mzda pro účely zákona o daních z příjmů
V rámci obecných společných ustanovení pro daň z příjmů fyzických a právnických osob se pro účely zákona o daních z příjmů navrhuje doplnit pojem „minimální mzda“. Od roku 2014 jsou zde definovány pojmy banka, stát, manžel/manželka (za manžela se považuje i registrovaný partner podle zákona o registrovaném partnerství) a společně hospodařící domácnost. V novém ustanovení § 21g zákona o daních z příjmů se popisuje pojem „minimální mzda“. Ten je použit v zákoně o daních z příjmů několikrát, nově například v ustanovení § 35bb odst. 4 (reakce na poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů). Věcné vymezení minimální mzdy se oproti stávajícímu znění nemění. Výši minimální mzdy upravuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. K 1. lednu 2015 bude činit 9200 korun. To je minimální mzda, se kterou se pro účely zákona o daních z příjmů bude kalkulovat po celé zdaňovací období.
§ 21g Minimální mzda:
Minimální mzdou se pro účely daní z příjmů rozumí měsíční sazba minimální mzdy podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy
- a) účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a
- b) neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti.
ČLÁNKY DO MAILU