Vlákno názorů k článku Novela o EET dostala ve Sněmovně další šanci. Přináší rozšíření či offline režim od Michaela - Jako člověk, který se rozhodl aktivně bojovat proti...

Jako člověk, který se rozhodl aktivně bojovat proti EET, bych chtěla požádat všechny podnikatele, kterým zavedení EET jakkoliv hrozí, aby se nebáli, EET si nenechali v žádném případě líbit a nikdy jí u sebe nezavedli. Věřím tomu, že ve chvíli, kdy se něčemu špatnému poddáme, stáváme se spoluviníky. Vím, že to dost možná vidím jednoduše, ale je potřeba si uchovat i v těžké době tvář. I kvůli našim dětem, které se nás jednou na to, jak jsme se zachovali, zeptají. Děkuji.

Já si EET určitě nezavedu - už tak mám skoro všechny platby jen přes účet, tak půjdou přes účet všechny - trochu mi to zkomplikuje život - jak vysvětluju výše, ale jsou na světě horší věci.
Ovšem ne každý má tu možnost a lidé se bojí udavačských sviní mezi námi - na velkého podnikatele si nikdo netroufne, ale na malého živnostníka ano. Všichni ti řvouni po spravedlnosti nechápou, že drobný živnostník si může občas strčit do kapsy obnos v řádu tisíců max desetitisíců - má obvykle jednoduché účetnictví a když to přežene, je to na první pohled podezřelé i laikovi - to si tady málokdo uvědomí. Taky se bavím těmi představami, co všechno si údajně můžeme odečíst od daňového základu - v podstatě úplně všechno - jen to potom při případné kontrole musíme zdůvodnit, a to není až taková sranda.

Aby fungovalo to, co navrhujete, muselo by táhnout za jeden provaz aspoň 80% lidí, aby to mělo nějakou váhu - jenže se obávám, že bychom se dneska nedostali ani na 30% - lidi prostě mají strach a není se čemu divit. Pokuty jsou pro živnostníky likvidační a právní stát existuje jen pro některé.

Ano, je to tak, jak píšete. Bez určitého sjednocení na straně podnikatelů a silné motivace EET ve firmě nezavádět zvítězí velmi pravděpodobně strach a snaha se raději přizpůsobit - asi v duchu úvahy: "raději si na to špatné pojďme zvyknout, stejně s tím nic nenaděláme, neřešme to, ono se to nějak časem vstřebá". Problém vidím v tom, že zdejší společnost čím dál hůře rozeznává mezi dobrým a špatným, není zvyklá se aktivně bránit, když už je něco ze strany státu "přes čáru", a pak o to snadněji podléhá. Nežli aktivní obrana, raději snaha si na x způsobů omlouvat, proč jsem udělal(a) něco, s čím jinak bytostně nesouhlasím a co mě každý den ve firmě komplikuje život a otravuje mé podnikání. Přála bych si, abychom měli více sebevědomí, hrdosti a nebojácnosti.

Víte, když jsme v 89 cinkali klíčema, tak si tohle nikdo z nás neuměl představit - ale dneska říkáme, že jsme si to takto nepředstavovali - v tom je dost rozdíl. Ale výsledek je jaksi stejný.

Dovolím si být osobní. Že ty Míšo budeš kadeřnice a nebo kosmetička?

I kdyby, mění to něco na textech, které píše?

Mimochodem - kadeřnice s platbami na účet?