Novela vyhlášky o fondu kulturních i sociálních potřeb se dotýká i podnikatelů

Souhrn vybraných změn, které novela přinesla

Vyhláška je poplatná době svého vzniku a v průběhu posledních téměř dvaceti let nedoznala zásadních změn. Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb má primárně založenu osobní působnost vůči organizačním složkám státu, státním příspěvkovým organizacím a příspěvkovým organizacím zřízeným územními samosprávnými celky. Některé zvláštní zákony však věcnou působnost vyhlášky o FKSP vztahují také na jiné subjekty, např. školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, veřejné výzkumné instituce či vybrané státní fondy. Nad rámec uvedených subjektů mohou vybrané subjekty postupovat dle vyhlášky o FKSP dobrovolně (např. obce). Novelou se (mimo jiné) rozšířila působnost vyhlášky i na státní podniky. Novela vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 357/2019 s účinností od 1. ledna 2020 (až na jednu výjimku s odloženou účinností).

Státní podnik a odborná praxe

Základní příděl fondu se od roku 2020 netvoří z odměn a ostatních plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech učilišť. Upřesňuje se, že prostředky fondu státního podniku se ukládají na samostatném účtu u bank a poboček zahraničních bank. Prostředky fondu organizační složky státu a státní příspěvkové organizace se ukládají na účtech podřízených státní pokladně v České národní bance.

Hospodaření s fondem

Upravuje se okruh příjemců. Těmi jsou organizační složka státu, státní podnik a příspěvková organizace může přispívat pouze na plnění a činnosti, které organizuje nebo spoluorganizuje nebo pořídí od jiné organizační složky státu nebo právnické nebo fyzické osoby.

Zaměstnancům v pracovním poměru, státním zaměstnancům podle zákona o státní službě, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům a důchodcům, kteří při prvém přiznání (již ne odchodu) starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u organizační složky státu, státního podniku nebo příspěvkové organizace, (dále jen „zaměstnanec“) a jejich manželům, partnerům (registrované partnerství), druhům a nezaopatřeným dětem včetně dětí svěřených do pěstounské nebo poručnické péče a dětí svěřených soudem do osobní péče zaměstnance (dále jen „rodinný příslušník“) se poskytne plnění podle věty první za cenu sníženou o příspěvek z fondu.

Příspěvek na provoz vlastní dětské skupiny

V souladu s ustanovením § 4 vyhlášky lze přispívat na náklady na provoz zařízení poskytujícího služby péče o dítě v dětské skupině, kulturních zařízení, rekreačních zařízení, sportovních a tělovýchovných zařízení, rehabilitačních zařízení včetně masáží a zařízení pro zájmovou činnost organizačních složek státu, státních podniků a příspěvkových organizací a na provoz autobusu, pokud je využíván pro potřeby zařízení sloužícího kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků.

Důvodová zpráva uvádí, že v souladu s všeobecným trendem podpory slaďování pracovního a osobního života a zaměstnanosti v rámci prorodinné politiky se doplňuje možnost příspěvku na provoz vlastního zařízení poskytujícího služby péče o dítě v dětské skupině. Okruh osob oprávněných využívat vlastní zařízení i zařízení jiných organizačních složek státu nebo osob, pokud slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců, se rozšiřuje i na rodinné příslušníky.

Vitamíny, brýle, knihy nebo dentální hygiena

Také v oblasti příspěvků na zdraví zaměstnanců dochází k určitým změnám. Z fondu lze přispívat zaměstnancům na:

a) vitaminové prostředky,

b) dioptrické brýle, kontaktní čočky nebo speciální optické pomůcky, 

c) dentální hygienu a jinou zubařskou péči (nejde jen o pravidelné ošetření, ale i jiné typy služeb, např. „jiné“ estetické dentální výkony typu bělení zubů atp.).

d) očkování proti infekčním nemocem podle zvláštního předpisu upravujícího očkování (dříve proti chřipce, klíšťové encefalitidě a hepatitis A).

I zde platí obecné podmínky poskytnutí příspěvku z FKSP, především musí být zajištěno, že povinný subjekt plnění zcela uhradil. Poskytnutí příspěvku tedy není možné, pokud by jej (byť jen částečně) hradil také jiný subjekt, např. zdravotní pojišťovna. Poskytnout příspěvek z FKSP dále není možné, je-li povinnost úhrady stanovena jinému subjektu z jiných zdrojů, např. zaměstnavateli z titulu plnění povinností založených zákoníkem práce (zde si lze představit např. úhradu očkování na rizikových pracovištích podle zvláštního právního předpisu upravujícího očkování).

Z fondu bude možné nově přispívat zaměstnancům na úhradu tištěných knih, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.

K uplatnění benefitů formou poukazu či cafeterie se pro server Podnikatel.cz vyjádřilo ministerstvo financí v článku: Zájezd a rekreace jako zaměstnanecký benefit. Lze i formou poukazu?

Příspěvek na školku

Do vyhlášky bylo nově doplněno ustanovení § 4a, na základě kterého je možné zaměstnancům přispívat na náklady za použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona. 

Jde o možnost využít zařízení provozované jiným subjektem s cílem podpořit slaďování pracovního a osobního života a zaměstnanosti v rámci prorodinné politiky. S ohledem na charakter těchto plnění není nutné, aby organizace a státní podniky toto plnění zcela uhradily (může se jednat pouze o částečnou úhradu). Nicméně i zde je nutné naplnit ostatní pravidla obsažená v § 3 vyhlášky tak, aby daná organizace nebo státní podnik byly schopny zajistit, že byly dané prostředky poskytnuty na stanovený účel.

Příspěvek na dopravu do a ze zaměstnání

Novým ustanovením § 5a vyhlášky je možný příspěvek na dopravu do a ze zaměstnání pravidelnou hromadnou dopravou osob v souladu s příslušnými zákony.

Za účelem zajištění sociálních potřeb a podpory regionální mobility se zavádí možnost příspěvku na dopravu do a ze zaměstnání pravidelnou veřejnou hromadnou dopravou (osobní linkovou). Z příspěvku nelze hradit dopravu osobním vozidlem, spolujízdu ani provoz „svozové“ linky provozované zaměstnavatelem apod. Ovšem je třeba upozornit, že u zaměstnance je takový příspěvek zdanitelným příjmem v ceně obvyklé (včetně odvodů pojistného).

Půjčky a zápůjčky a sociální výpomoci

Novela vyhlášky reagovala na změnu terminologie dle občanského zákoníku a nahradila stávající pojem půjčky za nově používaný zápůjčky. Zvýšily se maximální částky zůstatků půjček, účelových půjček i možností sociálních výpomocí. Stávající částky již naprosto neodpovídaly potenciálním potřebám zaměstnanců a prakticky limitovaly naplnění účelu fondu v této oblasti.

Zájmové vzdělávání

V rámci upraveného ustanovení § 9 vyhlášky je možné zaměstnancům přispívat na umělecké, jazykové a zájmové vzdělávání, které není odborným rozvojem zaměstnance podle zákoníku práce nebo prohlubováním vzdělání podle zákona o státní službě.

Za účelem odstranění výkladových nejasností se zpřesnil charakter vzdělávání, které je možné hradit z příspěvku z FKSP tak, aby byl akcentován jeho zájmový charakter.

Penzijní připojištění a doplňkové spoření

V části věnované penzijnímu připojištění a doplňkovému penzijnímu spoření (§ 12) se mění procenta z 90 na 100. Z fondu lze přispívat zaměstnanci na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření, nejvýše však 100 % částky, kterou se zaměstnanec zavázal hradit ze svých zdrojů.

Sjednotily se podmínky pro poskytování příspěvku na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření pro všechny subjekty. Akcentuje se zodpovědný přístup zaměstnance ke spoření na důchod a z toho titulu se nově pro všechny zaměstnance podmiňuje výše poskytovaného příspěvku maximální výší plnění, které se zavázal hradit sám. Pokud si tedy zaměstnanec bude sám přispívat., např. 150 Kč, může mu zaměstnavatel přispívat maximálně dalších 150 Kč.

Na základě přechodných ustanovení k novele zákona neuplatňují tuto změnu příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky do 30. června 2020. 

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Věcné nebo peněžní dary

Z fondu lze poskytovat zaměstnancům dary. Zde se zpřesňuje okamžik daru při prvním přiznání (ne odchodu do) starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. Přibylo zde i ustanovení § 14a, kdy je možné z fondu hradit pořízení smuteční kytice nebo smutečního věnce v případě úmrtí zaměstnance. Čtěte také: Vánoční kolekce, dětské pleny ani víno zaměstnancům raději nedávejte 

Na rozdíl od § 224 zákoníku práce, který v takové situaci umožňuje poskytnutí odměny a podmiňuje ji ukončením pracovního poměru, v případě daru z FKSP není ukončení pracovního poměru podmínkou poskytnutí daru. Zaměstnanec – důchodce tedy může nadále setrvat v pracovním poměru nebo ve státní službě.

Dotaz z praxe

Poskytujeme zaměstnancům nepeněžní dary při příležitosti odchodu do důchodu. V roce 2019 jsme tento dar zaměstnanci neposkytli, protože mu byl důchod přiznán, ale do důchodu neodešel. V roce 2020 je však podmínkou jeho přiznání. Můžeme tento dar z FKSP poskytnout a bude se jednat o příjem od daně osvobozený v souladu s ustanovením § 6 odst. 9 písm. g) zákona o daních z příjmů?

Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlil Zdeněk Vojtěch z ministerstva financí, ve vztahu k poskytování daru při prvním odchodu do důchodu nedošlo novelou vyhlášky o FKSP k faktickému věcnému posunu. Za první odchod do starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně bylo i do 31. 12. 2019 v souladu s konstantním výkladem vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, i vyhlášky č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, považováno přiznání tohoto důchodu s tím, že skončení pracovního poměru nebylo podmínkou přiznání příspěvku.

Tím se příspěvek z FKSP lišil a liší od odměny poskytované dle § 224 zákoníku práce, který poskytnutí odměny podmiňuje právě skončením pracovního poměru po přiznání starobního a invalidního důchodu. Změna je patrná i z gramatického výkladu obou dotčených právních předpisů (zákoník práce – „při prvním skončení pracovního poměru po odchodu do důchodu…“; vyhláška o FKSP – „při prvním odchodu do důchodu“). Vyhláška o FKSP nikdy poskytnutí příspěvku skončením pracovního poměru nepodmiňovala, vysvětluje Zdeněk Vojtěch a dodává, že pokud organizace příspěvek z FKSP při prvním odchodu do důchodu podmiňovala skončením pracovního poměru, pak tak postupovala nad rámec požadavků stanovených vyhláškou o FKSP. Dodatečně dar být poskytnut nemůže, nebyl by naplněn požadavek vyhlášky, aby tak bylo učiněno „při přiznání“.