Odpočet DPH půjde nejdříve v období, kdy vám dorazí faktura

Poslanci včera odmítli dva pozměňovací návrhy senátorů a schválili novelu zákona o DPH ve znění, ve kterém norma předtím zamířila do senátu. Hlavním cílem novely má být stížení daňových úniků. Pokud zákon podepíše i prezident, čeká podnikatele od prvního dubna několik zásadních změn. Ani případné veto prezidenta by totiž přijetí novely v daném termínu zřejmě nezabránilo.

Jaké hlavní novinky podnikatele tedy čekají? Například se posune možnost odpočítat si DPH, nově to nepůjde dříve, než obdržíte daňový doklad. Další novinkou je ručení odběratele (plátce DPH) za odvedení daně dodavatelem či zavedení tzv. mechanismu reverse-charge, tedy přenesení daňové povinnosti na odběratele, u některých lokálních plnění.

Odpočet DPH bude možný až v období, kdy vám přijde faktura

Přestože se senát pokusil upravit uplatňování odpočtu daně, sněmovna si stejně prosadila svou. Od dubna tak podnikatelé mají nárok na odpočet DPH teprve v tom období, kdy obdrží příslušný daňový doklad. Senátoři přitom navrhovali zachování stávajícího stavu, aby se odpočet daně mohl vztahovat k období, v němž došlo k transakci. Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) měl však pozměňovací návrh senátorů několik vážných nedostatků, které by znamenaly pro plátce daně ještě vyšší administrativní náklady.

Pozměňovací návrh se totiž vztahuje pouze ke zdaňovacímu období, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo, ale nikoli již uplatnění odpočtu daně z přijaté zálohy, tedy úplaty, kde by platil návrh zákona schválený Poslaneckou sněmovnou v plném rozsahu, uvedl včera ministr. Kalousek pak dodal, že pozměňovací návrh nebral v potaz také situace, kdy plátce obdrží od svého dodavatele daňový doklad po lhůtě, až po předložení daňového přiznání. Tím by podle Kalouska neplatily stejné podmínky pro uplatnění nároku na odpočet v různých obdobích.

Nárok na odpočet daně tak podnikatelé nebudou moci uplatnit za zdaňovací období, ve kterém došlo k uskutečnění zdanitelného plnění, jestliže nedostanou do konce tohoto období daňový doklad. Tato změna si podle odborníků mnohdy vyžádá úpravu softwarových programů a řadě podnikatelů ztíží vedení účetnictví. Jeden doklad budou muset podnikatelé na přelomu období účtovat dvakrát. Jednou z pohledu nákladů a podruhé z pohledu daně z přidané hodnoty. Čtěte také: Novela zákona o DPH ještě není účinná, přesto se mění tiskopis přiznání

V nároku na odpočet DPH ovšem platí výjimka, která se týká období na přelomu března a dubna, kdy novela nabývá účinnosti. Jestliže tak podnikateli přijde daňový doklad až na začátku dubna, přestože datum uskutečnění zdanitelného plnění je ještě v březnu, může nárok na odpočet uplatnit ještě za zdaňovací období březen.

Za neodvedenou daň bude ručit i odběratel

Další novinku, která se pro změnu zase nezamlouvala zákonodárcům ČSSD, tvoří společné a nerozdílné ručení za odvod DPH odběratelem a dodavatelem. Plátce, který přijme zdanitelné plnění s místem plnění v Česku uskutečněné jiným plátcem nebo poskytne úplatu na takové plnění ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud v okamžiku jeho uskutečnění věděl nebo vědět měl a mohl, že

• daň uvedená na daňovém dokladu nebude úmyslně zaplacena.
• plátce, který uskutečňuje toto zdanitelné plnění nebo obdrží úplatu na takové plnění, se úmyslně dostal nebo dostane do postavení, kdy nemůže daň zaplatit,nebo
• dojde ke zkrácení daně nebo vylákání daňové výhody.

Odběratel ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění též v případě, pokud je cena za zdanitelné plnění bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny. Právě od ručení za neodvedenou daň si ministerstvo slibuje snížení daňových úniků. Jak však tvrdí někteří zákonodárci i samotné firmy, může vést toto opatření k šikaně poctivých podnikatelů. Odběratel se podle nich dostává do neřešitelné pozice, protože bude v podstatě vždy ručit za daň, kterou jeho dodavatel nezaplatil. Slova jako věděl nebo měl vědět nebo mohl vědět, že ten, kdo je povinen k zaplacení daně, nezaplatí, tak to jsou slova tak vágní, že se opravdu dají vysvětlovat, tak, že … já jsem mohl vždycky předpokládat, že asi on nezaplatí, kritizoval poslanec Václav Votava (ČSSD).

S tím však nesouhlasí ministerstvo financí, podle kterého bude odběratel ručit pouze ve výše jmenovaných případech a podle kterého bude důkazní břemeno vždy na straně finančního úřadu. Poplatník by tak neměl dokazovat, že něco věděl, či nevěděl, ale finanční úřad mu musí dokázat, že věděl. Ve standardní situaci, kdy prostě někdo neodvede DPH, zkrachuje nebo uteče a ten nešťastník, který od něj odebral zboží, tak za něj prostě neručí. Ručí pouze v případech, kdy mu lze dokázat, že musel vědět, vysvětloval včera poslancům Miroslav Kalousek. Jako typický příklad uvedl Kalousek nákup pohonných hmot hluboko pod cenou na burze, kdy musí odběratele jasně vědět, že se zbožím není něco v pořádku.

V zákoně se navíc objevilo opatření, které má umožnit vyvázání se z ručení dobrovolným zaplacením daně za dodavatele. Jestliže by pak došlo k duplicitnímu uhrazení daně (dodavatelem i odběratelem), vzniklý přebytek se použije na úhradu dalších nedoplatků na osobním daňovém účtu odběratele. Podle odborníků by to ale v praxi znamenalo ošetřit případný ručitelský závazek a s tím související pohledávku smluvně.

U některých plnění půjde přenést daňové povinnosti

Daňové úniky má také ztížit zavedení tzv. mechanismu reverse-charge (přenesení daňové povinnosti na odběratele) u některých lokálních plnění. Konkrétně se jedná o dodání stavebních a montážních prací, dodání šrotu a odpadu a obchodování s emisními povolenkami. V současnosti se tento mechanismus používá u dodávek zlata. V případě dodávek stavebních a montážních prací bude opatření účinné až od roku 2012, v případě emisních povolenek se jedná o dočasné opatření do půlky roku 2015.

Plátce, pro kterého je zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, má povinnost přiznat a zaplatit daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Na základě směrnice o DPH si mohou členské státy EU stanovit, že u vyjmenovaného zboží nebo služeb je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň osoba povinná k dani, pro niž je zdanitelné plnění uskutečněno, tj. odběratel.

DPH půjde opravit o nedobytné pohledávky

Novela zákona DPH též zavádí možnost provést u nedobytných pohledávek opravu DPH a snížit tak zpětně svoji daňovou povinnost. Možnost opravy DPH se týká pohledávek v insolvenčním řízení, které vznikly ve lhůtě 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku. V praxi to znamená, že podnikatelé, kteří odvedli DPH a odběratel jim pohledávku neuhradil a nachází se v insolvenčním řízení, mohou opravit odvedenou výši daně a v daňovém přiznání pak požadovat její vrácení. Povinností odběratele je v tom případě odvést zpět původně uplatněný nárok na odpočet daně. Novela zákona o DPH si posvítí na nepoctivce. Můžete na to doplatit

Pohledávky musí podnikatel řádně přihlásit a soud je musí uznat. Zároveň nesmí jít o pohledávky za spřízněnými osobami. Opravu výše daně lze navíc provést jen do 3 let od konce zdaňovacího období, kdy vznikla povinnost daň zaplatit.

V oblasti oprav základu daně dochází k několika dalším změnám. Povinná se stává oprava základu a výše daně, pokud dojde ke snížení nebo zvýšení ceny za poskytnuté plnění. Doposud si mohl podnikatel vybrat, zda opravy provede. Další novinku zaznamenají ti, kteří přiznali daň jiným způsobem, než který stanovuje zákon. Jedná se třeba o chyby v sazbě daně či v předmětu daně. Pokud k tomu dojde, může podnikatel provést opravu v daňovém přiznání na základě doručeného opravného dokladu. Skončí proto hojně užívané daňové dobropisy a vrubopisy, které nahradí opravný doklad. Čtěte také: Vracení DPH podle nových pravidel

Opravy chyb budou vždy provedeny jen dodatečným daňovým přiznáním, poněvadž opravný daňový doklad musí povinně obsahovat:

• náležitosti odpovídající původnímu daňovému dokladu, včetně evidenčního čísla, důvod opravy,
• rozdíl mezi opraveným a původním základem daně,
• rozdíl mezi opravenou a původní daní,
• rozdíl mezi opravenou a původní úplatou.

Jak už upozorňoval server Podnikatel.cz dříve, v případě, že se oprava základu daně a oprava výše daně týká více zdanitelných plnění, ke kterým byly vystaveny samostatné daňové doklady, mohou být údaje, které jsou společné pro všechny opravy, uvedeny na opravném daňovém dokladu pouze jednou. Ve vazbě na původní daňové doklady ale musí být na opravném daňovém dokladu uvedena evidenční čísla původních daňových dokladů, rozdíly mezi opraveným a původním základem daně a tomu odpovídající částky daně. Seznamte se s připravovanými změnami zákona o DPH