Novelu zákona o dani z přidané hodnoty předložilo Ministerstvo financí do meziresortního připomínkového řízení. Předpokládané datum nabytí účinnosti je 1. ledna 2011. Novela má na jedné straně posílit klientský přístup a podpořit poctivé poplatníky, kteří své daňové povinnosti plní řádně. Na straně druhé posílit nástroje finančních úředníků v boji s daňovými úniky nepoctivců. Prakticky se tedy jedná o tři významná opatření, tj. zavedení možnosti opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenci, ručení odběratele za dodavatelem záměrně neodvedenou DPH a rozšíření okruhu zboží a služeb, u kterých je povinnost platby daně přenesena na pořizovatele. Čtěte více: Podnikání z daňového ráje se vyplatí, ale není pro každého
Jak upřesnilo samo ministerstvo, cílem navrhovaných opatření není zkomplikovat podnikání, ale umožnit efektivní postih těch, kteří svým jednáním znemožňují řádný výběr DPH a své výhody z toho plynoucí využívají jako konkurenční výhodu oproti poctivým poplatníkům. Zvyšující se úroveň podvodů vede k nadměrnému daňovému zatížení a tím také k ukládání dodatečných a striktních povinností v rámci zákonného podnikání, píše se v důvodové zprávě k návrhu novely zákona. Čtěte více: Změna režimu DPH se stala předvolebním handlem
Možnost opravy DPH u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení
Zástupci Hospodářské komory dlouhodobě usilují o úpravu zákona ve smyslu odvodu DPH až okamžikem zaplacení faktury. Prozatím je v návrhu zákona pouze možnost opravy DPH, a to u pohledávek v insolvenčním řízení, které vznikly ve lhůtě 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku. Znamená to, že dodavatelé, kteří odvedli DPH, a jejich odběratel tuto pohledávku neuhradil a nachází se v insolvenčním řízení, mohou opravit odvedenou výši daně a v daňovém přiznání „nárokovat“ její vrácení. Povinností odběratele by samozřejmě bylo odvést zpět původně uplatněný nárok na odpočet daně. Navrhované opatření má být použito jen v případě splnění několika podmínek, a to:
- plátci (věřiteli, dodavateli) při uskutečnění zdanitelného plnění vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň,
- plátce (dlužník, odběratel) je v insolvenčním řízení a insolvenční soud rozhodl o způsobu řešení úpadku,
- pohledávka vznikla ve lhůtě 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku a doposud nezanikla,
- plátce (dlužník, odběratel) přihlásil tuto pohledávku nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, tato pohledávka byla zjištěna a v insolvenčním řízení se k ní přihlíží,
- věřitel a dlužník nejsou kapitálově spojenými osobami, osobami blízkými nebo osobami, které podnikají společně např. na základě smlouvy o sdružení,
- plátce (věřitel, dodavatel) doručil dlužníkovi opravný daňový doklad.
Za současného splnění těchto podmínek si věřitel bude moci ve svém daňovém přiznání snížit z uvedeného plnění daň na výstupu. K daňovému přiznání budou předkládány:
- kopie všech vystavených daňových dokladů, u kterých věřitel provedl opravu výše daně v tomto daňovém přiznání, a
- výpis z evidence pro daňové účely zachycující opravy provedené v tomto daňovém přiznání.
Opravu nelze provést pokud od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo původní zdanitelné plnění, uplynuly více než 3 roky a netýká se ani dlužníků, jež přestali být plátci DPH. Čtěte více: Dlužíte kvůli krizi? S podnikáním nemusí být konec
Ručení odběratele za dodavatelem záměrně neodvedenou DPH
Další z navrhovaných změn je společné a nerozdílné ručení za odvod daně odběratelem a dodavatelem. Jedná se o ručení mezi dvěma plátci za zdanitelné plnění v tuzemsku, kdy nebyla záměrně odvedena DPH. Ručení nastává v případě, kdy plátce věděl nebo vědět mohl, že:
- daň uvedená na daňovém dokladu nebude úmyslně zaplacena,
- plátce, který uskutečňuje toto zdanitelné plnění, se úmyslně dostal nebo dostane do postavení, kdy nemůže daň zaplatit, nebo
- dojde ke zkrácení daně nebo vylákání daňové výhody.
Ručitel by v tomto případě uhradil daň na základě výzvy správce daně v případě, že nebyla ani po vymáhání uhrazena. Navrhované opatření se dále týká i nedoplatku daně ze zdanitelného plnění, které je finančním úřadem zhodnoceno jako plnění s cenou odchylnou od ceny na trhu obvyklé. Pakliže uvedené opatření nabude účinnosti, bude si muset odběratel dobře rozmyslet, od koho a za jakou cenu zboží nebo služby nakupuje.
Režim přenesení daňové povinnosti na odběratele
Na základě směrnice o DPH si mohou členské státy EU stanovit, že u vyjmenovaného zboží nebo služeb je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň osoba povinná k dani, pro niž je zdanitelné plnění uskutečněno, tj. odběratel. Česká republika toto dosud využívala jen pro dodání zlata. Nyní je navrhováno rozšíření i pro:
- dodání šrotu a odpadu, včetně jeho zpracování,
- obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů,
- poskytnutí stavebních a montážních prací,
- dodání benzinu nebo nafty od limitu 1500 l na jednu dodávku plátci, ovšem jen v případě povolení limitní výjimky Evropskou unií. V opačném případě bude toto ustanovení z návrhu vypuštěno.
Režim přenesení daňové povinnosti se týká osob povinných k dani, tj. nehovoří o plátci či neplátci DPH, ale o osobách uskutečňujících ekonomickou činnost. Osob nepovinných k dani se netýká. Tam by i nadále daň odváděl dodavatel. O osobách povinných k dani čtěte více v článku: Povinné „plátcovství“ DPH se změnilo, vyvolalo rozhořčení
ČLÁNKY DO MAILU