Od roku 2016 se výrazně změní zákon o účetnictví. Je připravena novela s číslem sněmovního tisku 398, která je momentálně ve fázi druhého čtení. Zavádí se nová kategorizace účetních jednotek, upravuje vedení jednoduchého účetnictví a firmám přibudou nové povinnosti. Tentokrát se server Podnikatel.cz zaměřil na jednotky, které budou moci účtovat ve zjednodušeném účetnictví.
Čtěte o novele zákona o účetnictví od roku 2016:
- Nový zákon o účetnictví 2016
- Od roku 2016 se vrací jednoduché účetnictví a mění se jednotky účetnictví
- Jednoduché účto se vrací. Nebude ale pro každého
Vychází se ze směrnice
Evropská rada na svém zasedání v roce 2011 vyzvala k tomu, aby byla na úrovni Evropské unie i na úrovni členských států snížena celková regulační zátěž. Zejména pro malé a střední obchodní korporace. Navrhla opatření k odstranění byrokracie a zdokonalení regulačního rámce pro malé a střední obchodní společnosti. V oblasti účetnictví došlo k realizaci vydáním směrnice. Uvedená směrnice ukládá mimo jiné členským státům, aby uvedly v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 20. července 2015 s tím, že předpisy se poprvé použijí na účetní závěrky sestavené za účetní období počínající dne 1. ledna 2016 nebo v průběhu kalendářního roku 2016.
Možnost vedení zjednodušeného účetnictví
Zjednodušené účetnictví jen pro vybrané účetní jednotky.
Novela zákona o účetnictví nově kategorizuje účetní jednotky. Jedná se o mikro, malé, střední a velké podniky. Přestože uvedená směrnice dovoluje mikro účetním jednotkám vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a současně povoluje nevykazovat náklady a příjmy příštích období a výdaje a výnosy příštích období, naše novela zákona o účetnictví toto prozatím akceptovat nebude. Podle důvodové zprávy k novele se nepředpokládá, že by takové zjednodušení přineslo snížení administrativní zátěže účetním jednotkám, spíše by snížilo kvalitu a přehlednost účetnictví. V České republice budou účetní jednotky (s výjimkou obchodních společností) vést zjednodušené účetnictví podle stávající národní úpravy – viz § 9 a 13a zákona o účetnictví.
Stávající znění § 9 odst. 3 a 4 zákona o účetnictví
(3) Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu
- a) občanská sdružení, jejich organizační jednotky, které mají právní osobnost, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností obecně prospěšné společnosti, honební společenstva, nadační fondy a společenství vlastníků jednotek,
- b) bytová družstva, která nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, a družstva, která jsou založena výhradně za účelem zajišťování hospodářských, sociálních, anebo jiných potřeb svých členů,
- c) příspěvkové organizace, které nejsou konsolidovanou účetní jednotkou podle tohoto zákona, u nichž o tom rozhodne jejich zřizovatel,
- d) ostatní účetní jednotky, o nichž to stanoví zvláštní zákon.
(4) Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) až l) mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu ty, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, nebo ty, o nichž to stanoví zvláštní zákon.
Možnost vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu budou mít od roku 2016 pouze příspěvkové organizace, o kterých tak rozhodl jejich zřizovatel (ruší se podmínka, kdy příspěvkové organizace, pokud jsou konsolidovanými jednotkami, mají povinnost vést účetnictví v plném rozsahu) a malé a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, přitom se musí jednat o jednotky vyjmenované v odstavci následujícím (odstavec 4), které jsou současně právnickými osobami. Stávající okruh účetních jednotek je přitom rozšířen o sociální družstva (institut zavedený zákonem o obchodních korporacích). Může tak existovat sociální družstvo, které nebylo založeno ani zřízeno za účelem podnikání; toto družstvo by mělo účtovat podle vyhlášky č. 504/2002 Sb.
Navržené znění ustanovení § 9 odst. 3 a 4:
V § 9 odstavce 3 a 4 znějí:
(3) Vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, pokud dále není stanoveno jinak, může účetní jednotka, pokud
- a) tak u příspěvkové organizace rozhodne její zřizovatel, nebo
- b) je malou účetní jednotkou nebo mikro účetní jednotkou a nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
(4) Z účetních jednotek podle odstavce 3 písm. b), které jsou účetními jednotkami podle § 1 odst. 2 písm. a) a b), může vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu ta účetní jednotka, která je
- a) spolkem, pobočným spolkem,
- b) odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou
organizací a pobočnou mezinárodní odborovou organizací, - c) organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,
- d) církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností,
- e) honebním společenstvem,
- f) obecně prospěšnou společností,
- g) nadačním fondem,
- h) ústavem,
- i) společenstvím vlastníků jednotek, nebo
- j) bytovým a sociálním družstvem.
Zjednodušené účetnictví a ostatní účetní jednotky?
Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlila Michaela Tesařová, mluvčí ministerstva financí, z výše uvedené citace návrhu novely zákona vyplývá, že je na rozhodnutí dotčené účetní jednotky, která je právnickou osobou a nemá povinnost mít svoji účetní závěrku ověřenou auditorem a je účetní jednotkou uvedenou v ustanovení § 9 odst. 4, zda povede své účetnictví v plném či zjednodušeném rozsahu. Ovšem pokud jde o účetní jednotky-fyzické osoby podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) a další účetní jednotky podle písm. i) až l) dle zákona o účetnictví, např. svěřenské fondy, investiční fondy aj., ty mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, pokud jsou malými a mikro účetními jednotkami a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem,
ujistila nás Michaela Tesařová.
ČLÁNKY DO MAILU