Rok 2016 je tu co nevidět a sním za poslední roky nejrozsáhlejší novela zákona o účetnictví. Novela s číslem 221/2015 se stala od měsíce září součástí Sbírky zákonů. Účinnost je stanovena na 1. ledna 2016. Je tedy skutečně nejvyšší čas na seznámení se s nastávajícími změnami.
Při přípravě novely vycházeli zákonodárci ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/34/EU ze dne 26. června 2013, kterou je potřeba transformovat do českého zákona o účetnictví. Směrnice uložila jednotlivým členským státům aplikovat upravené právní předpisy poprvé na účetní závěrky sestavené za účetní období počínající dne 1. ledna 2016 nebo v průběhu kalendářního roku 2016. Ministerstvo financí současně připravilo také změnu vyhlášky číslo 500/2002 Sb. Novelizace vyhlášky provádějící zákon o účetnictví pro podnikající účetní jednotky mění strukturu výkazů i účtování o zásobách a majetku. Dalšími důvody jsou dodatečné úpravy v reakci na nové právní předpisy a dokončení rekodifikačních úprav.
Server Podnikatel.cz o připravovaných změnách v účetnictví informoval články:
- Nový zákon o účetnictví 2016
- Od roku 2016 se vrací jednoduché účetnictví a mění se jednotky účetnictví
- Jednoduché účto se vrací. Nebude ale pro každého
- Novela zákona o účetnictví 2016. Kdo povede zjednodušené účetnictví?
- Nové povinnosti účetních jednotek od roku 2016
- Účetní čeká od roku 2016 maraton změn
K hlavním věcným úpravám zákona o účetnictví patří zejména:
- Zavedení kategorizace účetních jednotek – budou rozlišovány kategorie účetních jednotek – mikro účetní jednotka, malá účetní jednotka, střední účetní jednotka a velká účetní jednotka. Začlenění jednotky do dané kategorie bude závislé na dosažení či překročení alespoň dvou ze tří stanovených kritérií. Jedná se o hodnotu aktiv, čistý obrat a průměrný počet zaměstnanců k rozvahovému dni.
- Zavedení kategorizace konsolidačních skupin – nově se budou rozlišovat konsolidační skupiny. Zařazení do příslušné konsolidační skupiny bude opět závislé na dosažení či překročení alespoň dvou ze tří stanovených kritérií (obdobně jako u kategorizace účetních jednotek).
- Stanovení „subjektu veřejného zájmu – subjekt veřejného zájmu aktuálně definuje zákon o auditorech. Nově bude definice obsažena přímo v zákoně o účetnictví.
Kategorizace účetních jednotek
Zásadní změnou je kategorizace účetních jednotek a konsolidačních skupin. Do zákona se opětovně navrací režim jednoduchého účetnictví a zavádí se povinnost sestavovat zprávu o platbách vládám pro velké účetní jednotky. V současnosti se účetní jednotky dělí na tři kategorie. Na emitenty CP na regulovaném trhu (§19 zákona o účetnictví), malé a střední jednotky, které překračují limit počtu zaměstnanců a obratu, a v poslední řadě na účetní jednotky, které tyto limity nesplňují a tudíž mají možnost volby zjednodušeného podvojného účetnictví.
Od 1. ledna 2016 se budou účetní jednotky rozdělovat do jedné ze čtyř následujících kategorií – jedná se o mikro podniky, malé, střední a velké podniky. Zařazení do příslušné kategorie bude záviset na dosažení (překročení) alespoň dvou ze tří stanovených kritérií.
- Hodnota aktiv – zde se rozumí aktiva celkem, tj. úhrn aktiv zjištěný z rozvahy a v ocenění neupraveném o rezervy, opravné položky a odpisy majetku.
- Čistý obrat – zde se posuzuje roční úhrn čistého obratu, tj. výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, pro které trvalo účetní období, vynásobená dvanácti.
- Průměrný počet zaměstnanců – průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu.
Jednotlivá kritéria pro určení
| Typ účetní jednotky | Aktiva | Roční úhrn čistého obratu | Průměrný počet zaměstnanců |
|---|---|---|---|
| Mikro účetní jednotka | do 9 mil. Kč | do 18 mil. Kč | do 10 |
| Malá účetní jednotka | do 100 mil. Kč | do 200 mil. Kč | do 50 |
| Střední účetní jednotka | do 500 mil. Kč | do 1 000 mil. Kč | do 250 |
| Velká účetní jednotka | nad 500 mil. Kč | nad 1 000 mil. Kč | nad 250 |
Zařazení účetních jednotek do příslušné kategorie a účetní povinnosti
| Typ účetní jednotky | Rozsah účetnictví | Povinnost výkazu CF a VK | Ověřování účetní závěrky auditorem | Sestavení výroční zprávy | Způsoby zveřejnění |
|---|---|---|---|---|---|
| Mikro účetní jednotka | V plném rozsahu * | Ne | Ne | Ne | Pouze rozvahu |
| Malá účetní jednotka | V plném rozsahu * | V případě povinnosti auditu ano | Aktiva celkem 40 mil. Kč, úhrn. obratu 80 mil. Kč, zaměstnanci 50 – a. s. nebo svěřenecký fond, 1. kriterium, ostatní 2 | Pouze rozvahu v případě nepovinného auditu | |
| Střední účetní jednotka | V plném rozsahu * | Ano | Ano | Ano | V rozsahu ověřeném auditorem |
| Velká účetní jednotka | V plném rozsahu * | Ano | Ano | Ano | V rozsahu ověřeném auditorem |
* Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu mohou vést účetní jednotky splňující podmínky § 9 odst. 3 a 4 novelizovaného zákona o účetnictví.
Mikro a malé účetní jednotky
O zásadních změnách v účetnictví je definitivně rozhodnuto.
Mikro a malé účetní jednotky, kterých je u nás více než devadesát procent, budou moci uvádět v příloze k účetní závěrce pouze část údajů a nebudou muset sestavovat přehled o peněžních tocích ani přehled o změnách vlastního kapitálu. Pro mikro účetní jednotky navíc nebude povinné k rozvahovému dni ocenění příslušných aktiv reálnou hodnotou.
Další úlevy pro tuto kategorii účetních jednotek jsou odvozeny od povinnosti mít účetní závěrku ověřenu auditorem. Kritéria a hranice se zde nemění. Jedná se o aktiva nad 40 mil. korun, čistý obrat nad 80 mil. korun a počet zaměstnanců nad 50 (u akciových společností stačí splnit jedno a u ostatních dvě z těchto kritérií). Mikro jednotky nebudou auditu podléhat nikdy (pokud jim to neuloží zvláštní zákon). Mikro a malé jednotky, jenž nepodléhají auditu, mohou sestavovat výkazy účetní závěrky ve zkráceném rozsahu, nebudou muset vyhotovovat výroční zprávu a nebudou muset zveřejňovat výkaz zisku a ztráty.
Jednoduché účetnictví
Jednoduché účetnictví bylo ze zákona o účetnictví vyřazeno od roku 2004. Ovšem některým účetním jednotkám bylo v souladu s ustanovením § 38a zákona o účetnictví umožněno jeho vedení i nadále. Přitom se ale na uvedené účetní jednotky vztahovala ustanovení zákona o účetnictví (včetně jeho prováděcích právních předpisů) v úpravě do konce roku 2003. V souvislosti s účinností nového občanského zákoníku od 1. ledna 2014 přetrvávala u těchto účetních jednotek nejistota, zda mohou i nadále pokračovat ve vedení jednoduchého účetnictví, případně zda mohou nově vzniklé spolky jednoduché účetnictví začít používat.
Novela zákona o účetnictví tento nedostatek napravuje. Nově by již účetní jednotky nemusely postupovat v souladu se zrušeným právním předpisem. Dalším důvodem k návratu jednoduchého účetnictví je společenská poptávka. Zejména ze strany velmi malých účetních jednotek, které nejsou primárně založeny za účelem podnikání a vykonávají převážně společensky prospěšnou činnost. Jsou přitom často tak malé, že vedení účetnictví by pro ně bylo administrativně i finančně náročné. Návrat jednoduchého účetnictví je přizpůsoben jejich potřebám. V jednoduchém účetnictví budou moci účtovat spolky, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, církve a honební společenství s příjmy do 3 milionů korun a majetkem do 1,5 milionu korun. Podmínkou ovšem je, že se nejedná o plátce daně z přidané hodnoty.
ČLÁNKY DO MAILU